V posledních patnácti letech se endovaskulární léčba stala metodou volby u nemocných s komplikovanou distální aortální disekcí, postižením distální části aortálního oblouku a tupého poranění aorty. Důležitou součástí terapie je identifikace a časná detekce pacientů s vysokým rizikem úmrtí a progrese onemocnění. I u dlouhodobě sledovaných nemocných s klinicky němou, nekomplikovanou distální disekcí bylo prokázáno zlepšené přežívání díky příznivé remodelaci disekované aorty po implantaci stentgraftu. Rozvoj znalostí o faktorech předurčujících dilataci aorty umožňuje specifickou léčbu s ohledem na charakter léze a nemocného. Do budoucna bude zapotřebí identifikovat skupinu pacientů, která by měla z časné implantace stentgraftu největší profit.

Within the last fifteen years, endovascular therapy has become the treatment of choice for complicated distal aortic dissection,distal arch repair and blunt thoracic aortic injuries. The identification and early detection of patients who are at risk of deathor disease progression is a major part of aortic dissection management. Even those with clinically silent uncomplicated distaldissection, long- term data suggest survival benefit from stent-induced remodelling of dissected aorta. Recent developmentsin the knowledge of factors predicting aortic expansion enable lesion-specific management tailored to the patient and aorticlesion. Further work is required to identity the subgroup of patients who might be most likely to benefit from early endografting.

Chirurgická klinika 3 LF UK Pracoviště intervenční kardiologie 3 interní kliniky FNKV Praha

Aortic dissection and its endovascular therapy

Literatura