Cíl. Cílem studie bylo zjistit, jakou roli hraje osobnost při zastávání se viktimizovaných spolužáků. Vztah mezi osobnostními rysy a zastáváním je jednou z oblastí školní šikany, kterým bylo dosud věnováno málo pozornosti, a dosavadní nálezy nejsou příliš jednoznačné. Pro komplexnější porozumění problému byly v této průřezové studii zkoumány vztahy mezi zastáváním a osobnostními rysy vycházejícími z konceptu Big Five spolu s dalšími koreláty zastávání, které byly výzkumně dříve zaznamenány (pohlaví, vrstevnický status a empatie). Studie se zaměřila také na to, zda se osobnostní rysy projevují v zastávání u dívek a chlapců podobným či odlišným způsobem. Soubor a postup. Soubor tvořilo 662 respondentů (průměrný věk = 13 let a 5 měsíců, SD = 5 měsíců, rozpětí: 12,1–15,5 let, dívky tvořily 50,2 % souboru). Jednalo se o žáky a žákyně 7. ročníku z 39 školních tříd ve dvaceti náhodně vybraných základních školách. Zastávání bylo sledováno pomocí vrstevnického ratingu, vrstevnický status byl zjišťován pomocí vrstevnických nominací a pro ostatní proměnné byly použity sebeposuzovací dotazníky. Hypotézy. Autoři předpokládali, že zastávání souvisí s přívětivostí, neuroticismem a extraverzí. Statistická analýza. Hlavní analýzu tvořila sada víceúrovňových lineárních modelů, v nichž bylo zohledněno také zařazení žáků do určité školní třídy. Výsledky. Na základě výpočtu nulového modelu bylo možné přibližně polovinu rozptylu zastávání vysvětlit faktory, které souvisejí s příslušností žáků k jejich školní třídě. Výsledky finálního modelu, zohledňujícího také pohlaví, vrstevnický status a empatii, naznačují, že zastávání má pozitivní vztah s přívětivostí a neuroticismem, a dále s interakcí mezi extraverzí a pohlavím (extraveze se pozitivně odráží v zastávání u dívek, nikoli u chlapců). Limity. Průřezový metodologický design, věkově homogenní soubor.

Objectives. Research has uncovered several factors underlying the defense of victims of school bullying but has devoted only limited attention to the role of personality. Even though the few studies that exist have confirmed the links between defending behavior and personality, they have revealed somewhat inconsistent patterns of associations. In order to expand the current knowledge, this cross-sectional study examines associations between defending and the Big Five personality traits, while controlling for other correlates of defending (gender, peer status, empathy) previously demonstrated. Moreover, it tests whether personality traits have differential effects on defending behaviors in girls and boys. Sample and setting. The sample comprised 662 early adolescents (Mage=13 years and 5 months, SD=5 months, range: 12.1–15.5 years, 50.2 % girls) from 39 seventh-grade classrooms of 20 randomly selected urban elementary schools. Defending behavior was measured using a peer-rating procedure and peer status by means of peer nomination; other variables were registered using self-report instruments. Hypotheses. Authors hypothesized that defending would be positively associated with agreeableness, neuroticism, and extraversion. Statistical analysis. The main analyses consisted of a set of multilevel linear models applied in order to respect the clustering of students within classrooms. Results. The null model showed that 54 % of variance in defending could be attributed to differences among classrooms. The final model indicated that, when gender, peer status, and empathy were accounted for, defending behavior was positively associated with agreeableness, neuroticism, and an interaction between extraversion and gender. Regression lines shown separately for boys and girls suggest that defending is rel ated to extraversion only in girls, not boys. Limitation. Cross-sectional design, age-homogenous sample.

Faculty of Social Sciences Charles University Prague

Literatura