Cíle: V roce 2022 byl připraven adaptovaný Klinický doporučený postup (KDP) zahrnující diagnos- ticko-terapeutické postupy u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Doporučení mají pomoci odborníkům z klinické praxe v rozhodovacích schopnostech a cílem KDP je zkvalitnění poskytovaných služeb na národní úrovni a zefektivnění nákladovosti. Metodika: Retrospektivní dotazníkový průzkum s cílem ověřit využití KDP odborníky z klinické praxe (lékaři a nelékařští zdravotničtí pracovníci). Sběr dat byl realizován od začátku června do konce července v roce 2023 sdílením na webovém portále České neurologické společnosti (ČNS) a Extrapyramidovou sekcí ČNS v elektronické podobě. Využit byl dotazník vlastní konstrukce a data byla analyzována pomocí deskriptivní analýzy. Výsledky: Průzkumu se zúčastnilo celkem 51 respondentů (30 žen a 21 mužů) průměrného věku 43,3 roku. V souboru bylo zastoupeno 31 lékařů, tj. 61 % (12 ambulantní péče a 19 lůžková péče), a 20 sester, tj. 39 % (11 ambulantní péče a 9 lůžková péče), s průměrnou délkou klinické praxe 15,2 roku. Využívání KDP v plném znění neuvedla ani jedna všeobecná sestra ve srovnání s lékaři, kde jich šest uvedlo využívání KDP (p = 0,036) a ohodnotilo jej ve vysoké kvalitě. V souvislosti s dalšími návrhy na aktualizaci KDP bylo doporučeno doplnění nových léčivých přípravků (n = 5) a komplexní rozpracování informací pro pacienty (n = 2). Závěr: Parkinsonova nemoc představuje významnou ekonomickou zátěž pro zdravotnické systémy a snížení kvality života pro pacienty v rámci postupné progrese onemocnění. KDP na národní úrovni má za cíl snižovat geografické, demografické a další rozdíly v přístupu k pacientům. Bude realizována pravidelná aktualizace KDP diagnostiky a léčby Parkinsonovy nemoci dle potřeb Extrapyramidové sekce. Doplněna budou doporučení s posledními registrovanými léčivy a diagnosticko- -terapeutickými postupy a také budou v rámci aktualizace připravena komplexní doporučení pro pacienty v laickém jazyce.
Aims: Adapted Clinical Practice Guidelines (CPG) covering diagnostic and therapeutic procedures for patients with Parkinson‘s disease were developed in 2022. The recommendations are intended to assist clinical practitioners in their decision-making abilities, and the CPG aims to improve the quality of services provided nationally including cost-effectiveness. Methodology: A retrospective questionnaire survey to examine the use of CPG by clinical practitioners (physicians and non-physician health professionals). Data collection was conducted from early June to late July in 2023 by sharing it electronically on the Czech Neurological Society (CNS) web portal and the Extrapyramidal Section of the CNS. A self-constructed questionnaire was used and data were analyzed using descriptive analysis. Results: A total of 51 respondents (30 women and 21 men) took part in the survey with an average age of 43.3 years. There were 31 physicians, i.e. 61% (12 ambulatory care and 19 inpatient care) and 20 nurses, i.e. 39% (11 ambulatory care and 9 inpatient care) with an average length of clinical experience of 15.2 years. None of the general nurses reported full use of CPG compared to physicians, where 6 of them reported using CPG (P = 0.036) and rated it as high quality. Other suggestions for updating the CPG included the addition of new medicines (N = 5) and comprehensive development of patient information (N = 2). Conclusion: Parkinson‘s disease represents a significant economic burden on healthcare systems and a reduction in quality of life for patients as the disease progresses. The national CPG aims to reduce geographic, demographic, and other disparities in patient access. Regular updates to the CPG on the diagnosis and treatment of Parkinson‘s disease will be implemented as required by the Extrapyramidal Section. Recommendations will be updated with the latest registered drugs and diagnostic and therapeutic procedures, and comprehensive recommendations for patients in lay language will be prepared as part of the update.
Aim: To explore the link between nurse professional competence and various educational components within nursing education based on empirical evidence. Design: A scoping review. Methods: A comprehensive literature search was conducted from 1999 to 2024 using the Academic Search Premier, Business Source Complete, CINAHL, Education Research Complete, ERIC, and PubMed databases. Data were analysed using thematic analysis. Results: Thirty relevant studies met the inclusion criteria. The identified competencies were grouped into three main categories: management, nursing intervention, and societal and social competencies. Educational components were divided into two main categories: directive-regulated curricula and optional educational components. Most nurse competencies were linked to one or more educational components. Conclusion: This review found that competencies such as patient care initiation, interprofessional teamwork and nurse leadership received more research attention than others. The most frequently studied educational components were study modules / training in nursing curricula and clinical placements. However, no clear link was found between nurse competence and educational components for graduate nurses.
Aim: The present research aimed to provide a systematic analysis of the work ability (WA) of nurses assessed through the Work Ability Index (WAI) with a focus on factors influencing WA in the studied population. Design: A systematic literature review. Methods: In January 2024, a literature search was performed using Medline / PubMed and ScienceDirect databases, in order to identify studies focused on assessment of WA with the WAI among nurses. Databases were searched using 'work ability index' and 'nurse' as key terms. Articles were selected according to PRISMA guidelines. Results: Three hundred twenty-two studies were identified in the initial search (230 studies indexed by Medline / PubMed and 92 by ScienceDirect). After applying inclusion and exclusion criteria, a total of 16 studies were included in the systematic review. The results revealed common factors that affect WA among nurses. These factors are grouped as follows: age, gender, marital status, education, years of work, shift work, and diagnosed diseases. Conclusion: Assessing the WA of nurses with the WAI provides a comprehensive and structured approach to understanding their capacity to meet the demands of their profession while considering various dimensions of health and work-related factors.
- Klíčová slova
- Work Ability Index, WAI,
- MeSH
- klinické kompetence * statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- sběr dat MeSH
- zdravotní sestry * MeSH
- Publikační typ
- systematický přehled MeSH
Nákladově neefektivní péče ve zdravotnictví přestavuje mimořádně naléhavý problém. V kontextu omezených zdrojů a rostoucích nákladů na zdravotní péči je nezbytné rozdělovat zdroje efektivně a spravedlivě. Metody hodnocení nákladové efektivity mají etické důsledky, zejména vyvolávají otázky spravedlnosti a diskriminace. Problematika nákladově efektivní péče vyžaduje širší společenskou diskusi o pravidlech alokace a prioritizace, která by měla respektovat hodnoty férovosti a efektivity, a o transparentnosti v rozhodovacích procesech.
Cost-inefficient care in health care is an extremely urgent problem. In a context of limited resources and rising healthcare costs, it is essential to allocate resources efficiently and fairly. Cost-effectiveness assessment methods have ethical implications, in particular raising issues of fairness and discrimination. The issue of cost-effective care requires a broader social discussion on the rules of allocation and prioritization, which should respect the values of fairness and efficiency, and on transparency in decision-making processes.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- alokace zdrojů * metody trendy MeSH
- analýza nákladové efektivity * ekonomika etika metody MeSH
- kvalita života MeSH
- kvalitativně upravené roky života MeSH
- lidé MeSH
- naděje dožití MeSH
- počet let života s onemocněním MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- řízení zdravotnictví ekonomika etika MeSH
- rozhodování organizační MeSH
- sociální diskriminace etika MeSH
- věkové faktory MeSH
- zdravotní stav MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Ucelený terapeutický program Constraint-induced movement therapy (CIMT) se zaměřuje na trénink funkce paretické horní končetiny a přenos a využití získaných dovedností v běžném životě. Cíl: Pomocí dotazníkového šetření zmapovat aktuální zkušenosti terapeutů a pacientů s terapeutickým souborem metod CIMT a monitoringem domácí aktivity. Metody: Formou on-line dotazníků byly zjišťovány využívané komponenty CIMT v praxi, formy monitoringu, bariéry pro poskytování CIMT a také motivace i subjektivně vnímané limitace využití technologií pro monitoraci aktivit v rehabilitaci. Výsledky: Do průzkumu se zapojilo celkem 95 ergoterapeutů a fyzioterapeutů a 91 pacientů. Čeští terapeuti uváděli jako nejčastější vnímané bariéry omezující poskytování CIMT nízký počet vhodných pacientů, nedostatek znalostí o metodě, zvýšenou administrativní i časovou náročnost nebo se obávají vysoké náročnosti metody pro pacienty. Samotné pacienty pak limituje v zapojení se do programu jeho nízká dostupnost nebo je odrazuje vysoká náročnost cvičení. Pacienti v rámci monitoringu vyplňují cvičební deník v papírové podobě (36 %) nebo méně často na počítači (6,7 %), nejčastěji ale provedená cvičení nezaznamenávají a výsledky nesledují (40,4 %). Celkem 55 % respondentů z řad pacientů je motivováno sdílet své výsledky cvičení elektronickou formou s terapeutem. Závěr: Pacienti se spastickou parézou horní končetiny po poškození mozku jsou dle výsledků průzkumu motivováni k distanční terapii a sdílení výsledků domácího cvičení na dálku. Aplikace inovativních postupů v rámci CIMT a monitoringu aktivit zvyšuje dostupnost terapeutických postupů s potenciálním snížením nákladů v klinické praxi.
Background: The comprehensive therapeutic program, Constraint-induced movement therapy (CIMT), focuses on functional training of the paretic upper limb and the transfer of acquired skills in daily life. Aim: The purpose of the survey was to map the current experience of therapists and patients with the therapeutic toolkit and home activity monitoring. Methods: The components of CIMT currently used, monitoring forms, barriers to provision, and motivations and subjectively perceived limitations for the use of technology in rehabilitation for activity monitoring were explored with the use of on-line surveys. Results: A total of 95 occupational therapists and physiotherapists and 91 patients participated in the survey. Czech therapists reported the most common perceived barriers that limit CIMT provision were as follows: low number of suitable patients, lack of knowledge of the method, increased administrative and time demands, or concerns about the high demands of the method for patients. The patients themselves are then limited in participating in the program due to its low accessibility or fear of the high difficulty of the exercise. As part of monitoring, patients complete a paper exercise diary (36%) or less frequently one on a computer (6.7%), but most often they do not track the results (40.4%). A total of 55% of patient respondents are motivated to share their results electronically with their therapist. Conclusions: According to the survey results, patients with spastic paresis of the upper limb after brain injury are motivated to participate in remote therapy and share results of home exercise remotely. The application of innovative approaches in CIMT and activity monitoring increases the availability of therapeutic interventions with potential cost reduction in clinical practice.
- Klíčová slova
- constraint-induced movement therapy,
- MeSH
- cévní mozková příhoda MeSH
- dospělí MeSH
- ergoterapie MeSH
- horní končetina * fyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- paréza * rehabilitace MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- techniky fyzikální terapie * MeSH
- telerehabilitace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Cílem pilotní studie bylo zjistit vliv dynamického sedu na míru bolesti v oblasti zad a pánve v těhotenství a na mobilitu a kvalitu života v těhotenství. Soubor a metodika: Výzkumu se zúčastnilo 22 těhotných žen, které byly rozděleny do experimentální a kontrolní skupiny. Experimentální skupina (n = 11) ve věku 32,55 ± 5,5 roku a se vstupním body mass indexem (BMI) 24,81 ± 3,26 a kontrolní skupina (n = 11) ve věku 31,64 ± 5,12 roku se vstupním body mass indexem 24,27 ± 2,4. Ženy v experimentální skupině používaly při sezení dynamickou podložku po dobu 20 minut denně, celkově po dobu 2 měsíců. K hodnocení efektu byla použita zkrácená verze McGillova dotazníku bolesti a dotazník Pregnancy mobility index hodnotící mobilitu a kvalitu života žen v těhotenství. Výsledky: Dle zkrácené verze McGillova dotazníku bolesti došlo v části bodového skóre preskriptorů bolesti u experimentální skupiny ke zlepšení a u kontrolní skupiny ke zhoršení bolesti. V porovnání mezi skupinami nebyla změna statisticky významná. Dle dotazníku hodnotícího mobilitu a kvalitu života žen v těhotenství došlo ke zhoršení u kontrolní skupiny. Rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný. Závěry: Dynamickou podložku jako prevenci bolestí zad a prevenci zhoršení mobility a kvality života v těhotenství nelze jednoznačně doporučit. Přesto parciální výsledky pilotní studie ukazují, že má význam se touto problematikou dále zabývat a provést další výzkumy především s větším počtem probandek.
Objective: The aim of this pilot study was to investigate the impact of dynamic sitting on the level of back and pelvic pain during pregnancy, as well as on mobility and quality of life during pregnancy. Participants and methods: The study included 22 pregnant women who were divided into an experimental and a control group. The experimental group (N = 11), with an average age of 32.55 ± 5.5 years and an initial body mass index (BMI) of 24.81 ± 3.26, used a dynamic cushion while sitting for 20 minutes daily over a period of two months. The control group (N = 11), with an average age of 31.64 ± 5.12 years and an initial BMI of 24.27 ± 2.4, did not use the dynamic cushion. The effect was assessed using a shortened version of the McGill pain questionnaire and a questionnaire evaluating the mobility and quality of life of pregnant women, known as the Pregnancy mobility index. Results: According to the shortened version of the McGill pain questionnaire, there was improvement in part of the pain assessment score in the experimental group and a deterioration of pain in the control group. The difference between the groups was not statistically significant. According to the questionnaire evaluating mobility and quality of life during pregnancy, there was a deterioration in the control group. The difference between the groups was not statistically significant. Conclusions: The use of a dynamic cushion cannot be unequivocally recommended as a preventive measure for back pain or for preserving mobility and quality of life during pregnancy. However, partial results from the pilot study suggest that further exploration of this issue is warranted, and additional research should be conducted, particularly with a larger sample size.
- Klíčová slova
- dynamický sed, dotazník SF-MPQ,
- MeSH
- bolesti zad * prevence a kontrola MeSH
- dospělí MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- pánevní bolest * prevence a kontrola MeSH
- pilotní projekty MeSH
- pozice sedu * MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- techniky cvičení a pohybu metody MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
