Cíle. Cílem studie bylo porovnat úrovně soucitu se sebou, tendence k prožívání studu a internalizovaného studu u vzorků pacientů s úzkostnými/ depresivními poruchami a u vzorku zdravých kontrol. Soubor a procedura. Pacientům s úzkostnými poruchami (N1=58), depresivními poruchami (N2 = 57) a zdravým kontrolám (N3=180) byly administrovány škály měřící soucit se sebou, tendence k prožívání studu, internalizovaný stud, úzkost a depresivní symptomy. Hypotézy. Autoři předpokládali, že: 1) oba klinické vzorky budou vykazovat nižší míru soucitu se sebou a vyšší míru tendence k prožívání studu a internalizovaného studu než zdravé kontroly; 2) mezi vzorkem úzkostných a vzorkem depresivních nebude ve sledovaných proměnných významný rozdíl; 3) soucit se sebou bude u všech vzorků korelovat s tendencí k prožívání studu a s internalizovaným studem; 4) soucit se sebou, tendence k prožívání studu a internalizovaný stud budou u pacientů s úzkostnými/depresivními poruchami korelovat se závažností úzkosti/deprese. Statistická analýza. Data byla analyzována s využitím programu IBM SPSS Statistics, verze 23. Rozdíly mezi vzorky byly testovány pomocí testů chí kvadrát, jednocestná ANOVA a jednocestná MANOVA s Bonferroniho post-hoc testy. Vztahy mezi jednotlivými proměnnými studie byly dále prověřeny provedením korelačních a regresních analýz. Výsledky. U pacientů s úzkostnými i depresivními poruchami byla zjištěna signifikantně nižší míra soucitu se sebou a signifikantně vyšší míra tendence k prožívání studu a internalizovaného studu než u zdravých kontrol. Mezi vzorkem úzkostných a vzorkem depresivních nebyl ve sledovaných proměnných významný rozdíl. Všechny korelace byly v předpokládaném směru. Omezení studie. Hlavními omezeními studie jsou možné zkreslení způsobené účastí dobrovolníků u zdravých kontrol a pojmový překryv mezi měřenými konstrukty – soucitem se sebou a studem.

Objectives. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion, shameproneness and internalized shame in samples of patients with anxiety/depressive disorders and in healthy controls. Participants and setting. Patients with anxiety disorders (N1 = 58), depressive disorders (N2 = 57) and healthy controls (N0 = 180) were administered scales measuring self-compassion, shame-proneness, internalized shame, anxiety and depressive symptoms. Hypotheses. It was hypothesized that: 1) both clinical samples would demonstrate a lower level of self-compassion and a higher level of shame-proneness and internalized shame than the healthy controls; 2) there will be no significant differences between the anxiety and the depressed sample in study variables; 3) selfcompassion would be correlated with shameproneness and internalized shame in all samples; 4) self-compassion, shame-proneness and internalized shame would correlate with the severity of anxiety/depression among patients with anxiety/ depressive disorders. Statistical analysis. Data was analyzed using the IBM SPSS Statistics software, Version 23. Differences between samples were tested using Chi-square tests, one-way ANOVA and one-way MANOVA with Bonferroni post-hoc tests. Associations between study variables were further determined by using correlation analysis and regression analyses. Results. Both anxiety/depressed patients were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness and internalized shame than healthy controls. There were no significant differences between the anxiety and the depressed sample in study variables. All correlations were in the expected directions. Study limitations. The main limitations of this study are possible volunteer bias in healthy controls and conceptual overlap between measured constructs of self-compassion and shame.

Faculty of Arts Charles University Prague

Masaryk University Faculty of Arts Brno

Differences in self-compassion and shame in patients with anxiety disorders, patients with depressive disorders and healthy controls

Literatura