Studie se zabývá zkoumáním zdravotní gramotnosti, které probíhá v posledních letech v Německu. Poté, co byly zveřejněny výsledky Evropského průzkumu zdravotní gramotnosti, rozběhla se skutečná diskuse. Ta byla v německém prostředí ovlivněna americkými autory, ale současně se zaměřuje na specifické dovednosti pacientů a různé rysy zdravotní gramotnosti. Studie, jejichž základem se stal Evropský průzkum zdravotní gramotnosti, se zabývají nejvíce ohroženými skupinami obyvatelstva a z toho vycházejí jejich doporučení. Objevují se však náznaky, že komplexní přístup s větším důrazem na obecnou gramotnost by mohl být nakonec přínosnější. Přístup založený na podrobném zkoumání specifických potřeb ohrožených skupin však zcela převažuje. Tuto linii sledují také oficiální doporučení Spolkové vlády. Je rovněž možné pozorovat určitou proměnu zúčastněných institucí. Vývoj zdravotní gramotnosti probíhá paralelně s obecným posunem zdravotnictví směrem k modelu orientovanému na pacienta, který jednotlivcům přenechává více odpovědnosti. Je zřejmé, že nutným předpokladem k tomuto posunu jsou zdravotně gramotní obyvatelé. Celkově lze říci, že sociologický přístup je charakteristický jak pro německou debatu, tak pro praktické kroky, které následně provedla Spolková vláda. Ve studii je analyzován Národní akční plán zdravotní gramotnosti jakožto výsledek této debaty.

This study deals with research on health literacy undertaken in Germany in recent years. A proper debate started after the results of the EU Health Literacy Survey had been published. The debate in Germany is influenced by American authors, but with a focus on the specific abilities of the patients and features of health literacy. Studies based on the EU Health Literacy Survey focus on the most threatened groups of citizens and create recommendations in this regard. There are some results which indicate that a more complex approach supporting general knowledge might be more efficient. Nevertheless, the approach which builds on a deep focus on the specific needs of threatened groups still prevails. Official recommendations issued by the Federal Government follow this line to a great extent. A slight change of institutions involved is observed as well. The development of health literacy in Germany goes hand-in-hand with a general shift of the healthcare system to a more patient-oriented model, which gives more responsibility to individuals. It is clear that health literate citizens are a necessary precondition. Overall, this study shows that a sociological approach is specific for the German discussion. This approach is reflected also, in practical steps undertaken by the Federal Government. As a result of the debate, the National Action Plan of Health Literacy for Germany is analyzed.

Univerzita Karlova Fakulta sociálních věd Praha Česká republika

From the first surveys to an action plan - Examining health literacy in Germany

Literatura