MikroRNA (miRNA) jsou malé nekódující jednořetězcové RNA o velikosti přibližně 22 nukleotidů, které se podílejí na tlumení genové exprese na post-transkripční úrovni. V závislosti na komplementaritě vazby mezi miRNA a cílovou mRNA dochází v rámci inhibičního komplexu RISC (RNA induced silencing complex) buď ke štěpení, nebo destabilizaci mRNA, případně k potlačení translace. Minimálně 50 % genů je řízeno alespoň jednou miRNA, přičemž jedna miRNA může regulovat expresi několika genů a jeden gen může být regulován více miRNA. Jako regulátory genové exprese se miRNA podílí na řízení všech základních buněčných funkcí a jejich dysregulace byla popsána u řady onemocnění, včetně revmatických. MiRNA jsou přítomny i extracelulárně ve stabilní formě v tělních tekutinách. Jejich inkorporace v membránových vezikulách nebo v proteinových komplexech s Ago2, HDL nebo nucleophosminem 1 jim zabezpečuje ochranu před RNázami. Volné (extracelulární) miRNA mohou být v prostředí in vitro vychytávány buňkami, kde si poté udržují svoji regulační funkci. Lze se rovněž domnívat, že tuto funkci mohou plnit i na úrovni organismu. MiRNA se proto považují za prostředek intercelulární komunikace. Vzhledem k jejich lehké dostupnosti a vysoké stabilitě v periferní krvi mohou představovat cirkulující miRNA nadějný diagnostický a prognostický ukazatel, případně i terapeutický cíl.

MicroRNAs (miRNAs) are small non-coding single-stranded RNAs of about 22 nucleotides in length that act as post-transcriptional regulators of gene expression. Depending on the complementarity between miRNA and target mRNA, cleavage or destabilization or translational suppression of mRNA occurs within RISC complex (RNA induced silencing complex). More than 50% of the genes are controlled by at least one miRNA. Moreover, one miRNA can regulate the expression of several genes, and one gene can be regulated by multiple miRNAs. As gene expression regulators, miRNAs are involved in a variety of biological functions. Dysregulation of miRNAs and their target genes contribute to pathophysiology of many diseases including rheumatological disorders. MiRNAs are also present extracellularly in their stable form in body fluids. Their incorporation into membrane vezicles or protein complexes with Ago2, HDL or nucleophosmin 1 protect them against RNases. Cell-free miRNAs can be delivered to another cell in vitro and maintain their functional potential. Therefore, miRNAs can be considered mediators of intercellular communication. Remarkable stability of cell-free miRNAs and their accessibility in body fluid makes them potential diagnostic or prognostic biomarkers and potential therapeutic targets.

Revmatologická klinika 1 lékařská fakulta Univerzita Karlova a Revmatologický ústav Praha

Extracellular miRNA – biogenesis, function and their use as biomarkers in rheumatic diseases