Synkopa je definována jako přechodná ztráta vědomí v důsledku poklesu prokrvení centrálního nervového systému, charakterizovaná náhlým začátkem, krátkým trváním a kompletním spontánním zotavením. Příčinami synkop mohou být nemoci kardiovaskulární soustavy, nedostatečný žilní návrat, postižení vegetativního nervstva nebo neadekvátní reflexní reakce či kombinace uvedených možností. Roční incidence osob, které vyhledají lékaře z důvodu synkopy, se blíží 1 procentu populace (1). Etiologicky jsou nejčastější reflexní reakce, dominující u mladých osob, druhou nejčastější příčinou je skupina kardiálních synkop, jejíž pravděpodobnost narůstá s věkem a polymorbiditou a jež je spojena s horší prognózou (2). Současné doporučené postupy jsou založeny na interdisciplinárním přístupu a zahrnují komplexní diferenciální diagnostiku přechodných poruch vědomí s akcentací široké škály kardiálních synkop. Nově jsou zavedena kritéria rizikové stratifikace nemocných, poskytující oporu v rozhodování o hospitalizaci či observaci nemocných v rámci vyšetření v první linii. V závěru článku je představena koncepce jednotek pro vyšetřování synkop.

Syncope is defined as a transient loss of consciousness due to cerebral hypoperfusion, characterized by a rapid onset, short duration, and spontaneous complete recovery. Different causes include cardiovascular system disorders, insufficient venous return, vegetative nervous system impairment, inadequate reflex response, or a combination of the above-mentioned factors. The annual incidence rate of syncope associated with medical evaluation is nearly 1 percent of the population (1). Reflex reactions account for the most frequent group of syncope from the etiological point of view, especially in young patients, followed by the group of cardiac syncope, the likelihood of which increases with age and comorbidities and which is associated with worsening of prognosis (2). Current diagnostic guidelines are based on an interdisciplinary approach including comprehensive differential diagnosis of transient loss of consciousness with accentuation of a wide range of cardiac syncopes. New recommendations involve, among other things, risk stratification of patients with selection criteria for admission or observation, and finally present the concept of syncope management units.

1 interní klinika kardiologická FN a LF UP Olomouc

Practical conclusions from the new 2018 ESC Guidelines for the diagniosis and management of syncope

References provided by Crossref.org