Léčba symptomatické primární mitrální regurgitace zohledňuje symptomy, dilataci a funkci levé komory, fibrilací síní, závažnost plicní hypertenze a velikost levé síně, s preferencí záchovné plastiky mitrální chlopně, případně náhrady mitrální chlopně u nepříznivé morfologie. U sekundární mitrální regurgitace nemáme přesvědčivé důkazy o zlepšení přežití po operaci mitrální chlopně. V posledních letech byla klinicky zkoušena řada méně invazivních katetrizačních technik (jejichž přehled je stručně uveden), ale pouze implantace MitraClipu (metoda, která vytváří spojení mezi předním a zadním cípem mitrální chlopně) získala dostatečnou klinickou evidenci. Dvě randomizované klinické studie u pacientů se srdečním selháním a významnou sekundární mitrální regurgitací srovnávaly katetrizační intervenci na mitrální chlopni pomocí MitraClipu s optimální medikamentózní léčbou. Ve studii MITRA-FR se primární sledovaný ukazatel nelišil (úmrtí na všechny příčiny nebo hospitalizace spojená se srdečním selháním v 1 roce: 54,6 % oproti 51,3 %, p =, 53). Naopak ve studii COAPT bylo dosaženo významného snížení jak mortality (29,1 % vs. 46,1%, p < 0,001), tak hospitalizací pro srdeční selhání (35,8 % vs. 67,9 % na pacientský rok, p < 0,001) ve skupině MitraClip. Stupeň mitrální regurgitace v kontextu dilatace levé komory rozlišuje tzv. „proporcionální“ a „disproporcionální“ mitrální regurgitaci a může pomoci při výběru optimální léčby.

The treatment of symptomatic primary mitral regurgitation is guided by symptoms and assessment of ventricular function and size, atrial fibrillation, pulmonary hypertension, and left atrial size, with mitral valve repair being the preferred method and mitral valve replacement being used in the case of unfavorable morphology. In secondary mitral regurgitation, there is no conclusive evidence for survival benefit after mitral valve intervention. Over the last few years, less invasive catetheter-based systems have been subjected to clinical trial (whose brief oveview is given), but only MitraClip implantation (as a method of creating edge-toedge mitral valve repair) has sufficient clinical evidence. Two randomized clinical trials compared transcatetheter mitral valve repair with optimal medical therapy in heart failure patients with secondary mitral regurgitation. In the MITRA-FR trial, the primary outcome of combined all-cause mortality or heart failure associated hospitalization at one year was not different (54.6 % vs. 51.3 %, p =, 53). But in contrast, in the COAPT trial significant reduction of mortality (29.1 % vs. 46.1 %, p < 0.001) and heart failure hospitalizations (35.8 % vs 67.9 % per patient-year, p < 0.001) in the MitraClip group was achieved. The degree of mitral regurgitation in the context of left ventricular dilatation and classification of mitral regurgitation into „proportionate“ and „disproportionate“ can both aid in choosing an optimal treatment.

Klinika kardiologie IKEM Praha

Current role of MitraClip in the treatment of mitral regurgitation: what the studies and clinical practice say

Literatura