-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Longitudinální sledování vývoje sociálních schopností u pacientů s autismem: problematika spolehlivosti rodičovské výpovědi v telefonickém interview
[Longitudinal follow-up of the development of social skills in patients with autism: a problem of reliability of the parental report in a telephone interview]
G. Kratochvíl Vaněčková, M. Hrdlička
Jazyk čeština Země Česko
Typ dokumentu práce podpořená grantem
- Klíčová slova
- ADI-R,
- MeSH
- autistická porucha * diagnóza MeSH
- chování dětí MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychologické testy MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- sociální dovednosti MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl studie: Faktory ovlivňující sociální vývoj autistických dětí jsou stále málo probádané. Cílem práce bylo pokusit se zhodnotit longitudinální sociální vývoj dětí s poruchou autistického spektra (PAS) a ověřit hypotézu o latentních sociálních schopnostech u autistických dětí na longitudinálních datech. Metody: Studie byla koncipována jako follow-up, který byl až na dvě výjimky proveden telefonicky. Zkoumali jsme 47 dětí s PAS (40 chlapců a 7 dívek) s průměrným věkem 10,0 ± 2,5 roku (rozmezí: 5,0–15,8 roku); průměrná délka follow-up od prvního vyšetření byla 4,1 roku. Jako hodnotící nástroj byla využita sociální subškála dotazníku Autism Diagnostic Interview-Revised (ADI-R). Soubor byl dále rozdělen podle odpovědi na položku ADI-R č. 59 „Bezpečná základna“ na ty s normální odpovědí, tedy skóre 0 (n = 20), a ty s abnormální odpovědí, zahrnující původní, netransformovaná skóre 1, 2, 3 (n = 27). Spolehlivost rodičovských výpovědí hodnotili po provedeném škálování ADI-R v době baseline ošetřující lékaři, kteří tak mohli konfrontovat výpovědi rodičů s vlastní znalostí dítěte. Použita byla škála školního známkování na stupnici 1–5, přičemž nejvyšší spolehlivost měli rodiče se známkou 1. Výsledky: Pokles skóre sociální subškály ADI-R během follow-up (tj. oproti baseline) byl statisticky významně rozdílný mezi dětmi s normální a abnormální odpovědí na položku ADI-R č. 59 (0,85 vs. 5,26; p = 0,046). Pokud jsme však zařadili jen spolehlivé rodičovské výpovědi (známky 1–3), pak se rozdíl podstatně změnil a ztratil statistickou významnost (2,57 vs. 5,56; p = 0,263). Závěry: Naše výsledky nepotvrdily hypotézu o latentních sociálních schopnostech, podle které autistické děti se separační anxietou ve věku 4–5 let mají později lepší výsledky v sociálních schopnostech. Výsledky naopak poukázaly na dosud neprozkoumaný faktor spolehlivosti rodičovské výpovědi, který bez adekvátní korekce může podstatně ovlivnit výsledky telefonicky prováděných sledování.
Objective: Factors influencing social development of autistic children have not been sufficiently studied yet. The aim of the study was to evaluate the longitudinal social development of children with autism spectrum disorders (ASD) and to verify the hypothesis of latent social skills in autistic children on longitudinal data. Methods: The study was designed as a follow-up. All but two exceptions of these follow-up contacts were performed by a phone call. The sample comprised of 47 autistic children (40 boys and 7 girls) with a mean age of 10.0±2.5 years (range 5.0–15.8 years). The average follow-up interval was 4.1 years from the first examination. The social domain of the Autism Diagnostic Interview-Revised (ADI-R) was used as an assessment tool. The sample was further subdivided according to the response to ADI-R Item No. 59 „Secure Base“ to: (i) those with a normal response, i.e., score 0 (n=20); and (ii) those with an abnormal response, including the original untransformed scores of 1, 2, and 3 (n=27). From the original research at baseline, parental reports´ reliability scores from ADI-R raters, who were able to compare the parental report with their own knowledge of the child, were available. A school grading scale of 1–5 was used for the assessment, provided that the highest reliability was achieved by parents with grade 1. Results: The decrease in the ADI-R social domain score during follow-up (i.e., compared to baseline) was significantly different between children with normal and abnormal response to the ADI-R item 59 (0.85 vs 5.26; p=0.046). However, if only reliable parental statements were included (grades 1–3), then the difference substantially changed and lost its statistical significance (2.57 vs 5.56; p=0.263). Conclusions: Our results have not confirmed the hypothesis of latent social skills indicating that autistic children aged 4–5 year with a presence of separation anxiety, would later achieve better results in their social skills. On the contrary, the results pointed at the factor of reliability of parental reports that has not been explored yet. This factor, if uncorrected, can significantly influence the results of telephone interviews.
Longitudinal follow-up of the development of social skills in patients with autism: a problem of reliability of the parental report in a telephone interview
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc19026453
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20190819155344.0
- 007
- ta
- 008
- 190806s2019 xr d f 000 0|cze||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Kratochvíl-Vaněčková, Gisela $7 xx0238704 $u Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
- 245 10
- $a Longitudinální sledování vývoje sociálních schopností u pacientů s autismem: problematika spolehlivosti rodičovské výpovědi v telefonickém interview / $c G. Kratochvíl Vaněčková, M. Hrdlička
- 246 31
- $a Longitudinal follow-up of the development of social skills in patients with autism: a problem of reliability of the parental report in a telephone interview
- 520 3_
- $a Cíl studie: Faktory ovlivňující sociální vývoj autistických dětí jsou stále málo probádané. Cílem práce bylo pokusit se zhodnotit longitudinální sociální vývoj dětí s poruchou autistického spektra (PAS) a ověřit hypotézu o latentních sociálních schopnostech u autistických dětí na longitudinálních datech. Metody: Studie byla koncipována jako follow-up, který byl až na dvě výjimky proveden telefonicky. Zkoumali jsme 47 dětí s PAS (40 chlapců a 7 dívek) s průměrným věkem 10,0 ± 2,5 roku (rozmezí: 5,0–15,8 roku); průměrná délka follow-up od prvního vyšetření byla 4,1 roku. Jako hodnotící nástroj byla využita sociální subškála dotazníku Autism Diagnostic Interview-Revised (ADI-R). Soubor byl dále rozdělen podle odpovědi na položku ADI-R č. 59 „Bezpečná základna“ na ty s normální odpovědí, tedy skóre 0 (n = 20), a ty s abnormální odpovědí, zahrnující původní, netransformovaná skóre 1, 2, 3 (n = 27). Spolehlivost rodičovských výpovědí hodnotili po provedeném škálování ADI-R v době baseline ošetřující lékaři, kteří tak mohli konfrontovat výpovědi rodičů s vlastní znalostí dítěte. Použita byla škála školního známkování na stupnici 1–5, přičemž nejvyšší spolehlivost měli rodiče se známkou 1. Výsledky: Pokles skóre sociální subškály ADI-R během follow-up (tj. oproti baseline) byl statisticky významně rozdílný mezi dětmi s normální a abnormální odpovědí na položku ADI-R č. 59 (0,85 vs. 5,26; p = 0,046). Pokud jsme však zařadili jen spolehlivé rodičovské výpovědi (známky 1–3), pak se rozdíl podstatně změnil a ztratil statistickou významnost (2,57 vs. 5,56; p = 0,263). Závěry: Naše výsledky nepotvrdily hypotézu o latentních sociálních schopnostech, podle které autistické děti se separační anxietou ve věku 4–5 let mají později lepší výsledky v sociálních schopnostech. Výsledky naopak poukázaly na dosud neprozkoumaný faktor spolehlivosti rodičovské výpovědi, který bez adekvátní korekce může podstatně ovlivnit výsledky telefonicky prováděných sledování.
- 520 9_
- $a Objective: Factors influencing social development of autistic children have not been sufficiently studied yet. The aim of the study was to evaluate the longitudinal social development of children with autism spectrum disorders (ASD) and to verify the hypothesis of latent social skills in autistic children on longitudinal data. Methods: The study was designed as a follow-up. All but two exceptions of these follow-up contacts were performed by a phone call. The sample comprised of 47 autistic children (40 boys and 7 girls) with a mean age of 10.0±2.5 years (range 5.0–15.8 years). The average follow-up interval was 4.1 years from the first examination. The social domain of the Autism Diagnostic Interview-Revised (ADI-R) was used as an assessment tool. The sample was further subdivided according to the response to ADI-R Item No. 59 „Secure Base“ to: (i) those with a normal response, i.e., score 0 (n=20); and (ii) those with an abnormal response, including the original untransformed scores of 1, 2, and 3 (n=27). From the original research at baseline, parental reports´ reliability scores from ADI-R raters, who were able to compare the parental report with their own knowledge of the child, were available. A school grading scale of 1–5 was used for the assessment, provided that the highest reliability was achieved by parents with grade 1. Results: The decrease in the ADI-R social domain score during follow-up (i.e., compared to baseline) was significantly different between children with normal and abnormal response to the ADI-R item 59 (0.85 vs 5.26; p=0.046). However, if only reliable parental statements were included (grades 1–3), then the difference substantially changed and lost its statistical significance (2.57 vs 5.56; p=0.263). Conclusions: Our results have not confirmed the hypothesis of latent social skills indicating that autistic children aged 4–5 year with a presence of separation anxiety, would later achieve better results in their social skills. On the contrary, the results pointed at the factor of reliability of parental reports that has not been explored yet. This factor, if uncorrected, can significantly influence the results of telephone interviews.
- 650 12
- $a autistická porucha $x diagnóza $7 D001321
- 650 _2
- $a longitudinální studie $7 D008137
- 650 _2
- $a průzkumy a dotazníky $7 D011795
- 650 _2
- $a chování dětí $7 D002652
- 650 _2
- $a psychologické testy $7 D011581
- 650 _2
- $a rozhovory jako téma $7 D007407
- 650 _2
- $a sociální dovednosti $7 D066107
- 650 _2
- $a dítě $7 D002648
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 650 _2
- $a mužské pohlaví $7 D008297
- 650 _2
- $a ženské pohlaví $7 D005260
- 653 00
- $a ADI-R
- 655 _2
- $a práce podpořená grantem $7 D013485
- 700 1_
- $a Hrdlička, Michal, $u Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha $d 1965- $7 jn99240000325
- 773 0_
- $w MED00010991 $t Česko-slovenská pediatrie $x 0069-2328 $g Roč. 74, č. 4 (2019), s. 197-204
- 856 41
- $u https://www.prolekare.cz/casopisy/cesko-slovenska-pediatrie/2019-4-3/longitudinalni-sledovani-vyvoje-socialnich-schopnosti-u-pacientu-s-autismem-problematika-spolehlivosti-rodicovske-vypovedi-v-telefonickem-interview-113184 $y plný text volně dostupný
- 910 __
- $a ABA008 $b B 39 $c 731 $y 4 $z 0
- 990 __
- $a 20190806 $b ABA008
- 991 __
- $a 20190819155618 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 1430375 $s 1064885
- BAS __
- $a 3
- BAS __
- $a PreBMC
- BMC __
- $a 2019 $b 74 $c 4 $d 197-204 $i 0069-2328 $m Československá pediatrie $x MED00010991 $y 113184
- LZP __
- $c NLK182 $d 20190819 $b NLK111 $a Meditorial-20190806