Práce se zabývá vztahy mezi vlastnostmi morální integrity osobnosti a invaliditou z příčin duševního onemocnění. Morální integritu osobnosti jsme měřili komplexní baterií dotazníkových metod, která zahrnovala čtyři osobnostní dotazníky: škálu Krátká temná trojice, Dotazník Velké pětky, Dotazník žádoucího stylu odpovídání a Test integrity. Pro účely zjištění invalidity byl použit 21položkový struk-turovaný rozhovor. Všechny metody byly individuálně administrovány celkově 77 pacientům s afektivními a neurotickými poruchami, hospitalizovaným na psychiatrickém oddělení NUDZ. Celkový soubor byl rozdělen na soubor klinických respondentů s pobídkou (mají ID nebo chtějí žádat; N = 36; M = 37,5; SD = 14,81) a klinický soubor bez pobídky (nemají ID a neuvažují o zažádání; N = 41; M = 41,24; SD = 10,68). Na základě pohlaví, věku a vzdělání jsme k oběma klinickým skupinám párovali dva kontrolní soubory z běžné populace (N = 77) a zjišťovali jsme rozdíly ve vlastnostech morální integrity. Zjistili jsme, že obě skupiny pacientů mají z vlastností morální inte-grity na rozdíl od běžné populace pouze nižší míru svědomitosti v rámci modelu Big Five. Pozitivní charakteristikou souboru pacientů byla zjištěná nižší tendence k sociálně žádoucímu stylu odpovídání na rozdíl od běžné populace. Výsledky v administrovaných testech se u pacientů nelišily vzhledem k přítomnosti nebo absenci invalidního důchodu. Dále jsme porovnávali obě skupiny pacientů mezi sebou podle toho, zda mají invalidní důchod (nebo zda o něj uvažují zažádat). Zjistili jsme, že skupinu pacientů s ID charakterizuje na rozdíl od druhé skupiny vyšší neuroticismus a nižší extraverze, z vlastností morální integrity osobnosti pak pouze nižší sklon k neklinickému narcismu v rámci modelu Dark Triad a nižší tendence k sociálně žádoucímu stylu odpovídání. Rovněž jsme zaznamenali poměrně patrné rozdíly v socioekonomickém statusu u obou skupin pacientů, který byl horší u osob s invalidním důchodem. Celkově nebyly na základě našich výsledků potvrzeny vztahy mezi mírou morálních vlastností osobnosti a invaliditou.

The study focuses on the relationship between personal moral integrity and disability indicated by the mental health issues. Personal moral integrity was assessed using a complex battery of self-report measures, which included four questionnaires: The Short Dark Triad, BFI-44, the Balanced Inventory of Desirable Responding and the core integrity test. The assessment of disability was done using a 21-item structured interview. All methods were administered on individual basis to overall 77 patients with mood and neurotic disorders, who were hospitalized at the psychiatric department of NIMH. The entire sample was divided into the group of clinical respondents with an external offer (already having a disability pension or are in a process of applying for one; N = 36, M = 37.5; SD = 14.81) and clinical respondents without an external offer (do not currently have a disability pension nor do they plan on applying for one; N = 41; M = 41.24; SD = 10.68). Both of these groups were matched based on gender, age and level of education to two control groups from a general population (N = 77) and the differences in moral integrity characteristics were evaluated. From the perspective of integrity morals, we have found that both clinical groups of patients had only lower levels of conscientiousness measured by the BFI-44, when compared to general population. Positive aspect of the clinical sample was detected by lower tendency towards socially desirable style of responding, when compared to general population. There were no differences found in administered tests between both clinical groups, in terms of the possession or absence of disability pension. We have further compared the two clinical groups of patients based on the possession of disability pension (or if they are planning to apply for one). We have found that the group of patients with disability pension showed higher levels of neuroticism and lower levels of extraversion compared to the other clinical group. Looking into the personal moral integrity scales, they have showed only lower tendency towards non--clinical narcissism measured by the Dark Triad model and lower tendency towards socially desirable responding. Further analyses have also showed quite apparent differences in socio-economic status in both clinical samples, which was worse in patients with disability pension. Overall, based on the results of our study there were no relationships found between the level of personal morals and disability.

1 LF Univerzity Karlovy Praha

3 LF Univerzity Karlovy Praha

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Praha

Národní ústav duševního zdraví Klecany

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Praha

University of New York Prague

Relationship between personal moral integrity and disability indicated by the mental health issue

Literatura