Diverzita odpovědi krevního tlaku na renální denervaci a velká variabilita mezi studiemi podtrhují význam potřeby identifikace prediktorů účinnosti renální denervace. Předchozí studie identifikovaly řadu prediktorů pro tří- až šestiměsíční období. Cílem této studie bylo zjistit možné prediktory trvalého poklesu krevního tlaku (TK) po renální denervaci v dlouhodobém horizontu dvou let. Hodnocení pacienti byli buď randomizováni ve studii PRAGUE-15, nebo se zúčastnili pilotní fáze projektu a splňovali stejná vstupní kritéria skutečně rezistentní hypertenze. Za účinnou odpověď byl považován pokles 24h systolického TK o ≥ 10 mm Hg během 6, 12 a 24 měsíců po výkonu. Navíc byly analyzovány i jednotlivé návstěvy. Denervace byla provedena za použití unipolárního systému pro renální denervaci Symplicity. Dále byla provedena detailní analýza CT angiografie renálních tepen včetně hodnocení morfologie renálních tepen. Celkem bylo analyzováno 48 pacientů, z toho pro účely dlouhodobé predikce bylo vhodných 27 z nich. Pět z 27 pacientů bylo označeno jako dlouhodobí respondéři s průměrným poklesem 24h TK o 20/9 mm Hg. Nejvýznamnějšími prediktory poklesu TK byly vyšší úvodní 24h systolický TK (p = 0,01) a větší průměr levé renální tepny (p = 0,04). Přetrvávající pokles TK byl zaznamenán jen u menšiny pacientů po renální denervaci. Jako nejlepší prediktory pro přetrvávající pokles TK jsme identifikovali vyšší úvodní TK a větší průměr renální tepny. Právě průměr renální tepny by mohl usnadnit provedení ablace v periferii a naše výsledky mohou teoreticky podporovat aktuální hypotézu o potřebě ablovat distální části renální arterie.

Diversity of blood pressure response and great variability within studies emphasise the need to identify predictors of renal denervation efficacy. Previous studies identified various predictors within periods of 3-6 months. The goal of the current study is to examine the possible predictors of sustained decline of blood pressure (BP) after renal denervation in a long-term period of 2 years. Evaluated patients were either randomised in the original PRAGUE-15 study or were pilot patients, meeting the same inclusion criteria of true-resistant hypertension. Patients were considered as responsive when the decline of 24h systolic BP ≥ 10 mmHg was present 6, 12 and 24 months after the procedure. In addition, analysis for separate visits was performed. Denervation was performed using the unipolar Symplicity Renal Denervation System. Extensive assessment of computed tomography angiography by numerous measurements including morphology of the renal arteries was performed. A total of 48 patients were analysed, with 27 patients suitable for long-term prediction. Five of the 27 patients were identified as long-term responders with average 24h BP decline of 20/9 mmHg. Strongest predictors of BP decline were higher baseline 24h systolic blood pressure (p = 0.01) and higher diameter of the left renal artery (p = 0.04). Only a minority of denervated patients exhibited sustained BP decline. Higher baseline BP and higher renal artery diameter might be the strongest predictors. Our findings might theoretically support the actual hypothesis of the necessity to ablate the distal parts of the renal artery (these conditions might allow such ablation to be performed).

1 interní klinika kardiologická Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc Olomouc

Centrum pro hypertenzi 3 interní klinika 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice Praha Praha

Kardiocentrum Nemocnice Podlesí Třinec

Klinika anesteziologie a resuscitace 3 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Praha

Klinika nefrologie 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice Praha Praha

Radiodiagnostická klinika 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice Praha Praha

Prediction of long-term renal denervation efficacy

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura