Nová guidelines k problematice dyslipidemií (DLP) přicházejí mimořádně dříve, než bylo plánováno. Především s ohledem na výsledky vědy i velkých klinických studií, ale i s ohledem na příchod biologické léčby (inhibitory PCSK9) na trh v mnoha evropských zemích. Současně je „běžná“ hypolipidemická terapie generifikovaná, a tedy levnější, dostupnější. Doporučení vycházejí podobně jako doporučení předchozí z principu odhadu celkového kardiovaskulárního rizika. K tomu se využívají inovované tabulky SCORE, ale větší důraz se klade na neinvazivní diagnostiku pomocí zobrazovacích metod, ať už jde o ultrasonografii karotid, nebo především nekontrastní CT koronarografii. Za největší novinku lze považovat snížení cílových hodnot LDL cholesterolu na 1,4 mmol/l a současně snížení vstupního LDL cholesterolu alespoň o 50 % u nemocných ve skupinách nejvyššího rizika a v sekundární prevenci. Navíc u „extrémního“ rizika je cílem snížit LDL cholesterol pod 1 mmol/l. V terapii DLP je zásadní léčba statiny. Zejména u nemocných s akutním koronárním syndromem a u nemocných v nejvyšších kategoriích rizika je třeba využít maximální tolerované dávky statinu, v případě potřeby v kombinaci s ezetimibem. Kde tato maximální „běžná“ léčba nepostačuje k dosažení cílových hodnot, je indikována terapie inhibitory PCSK9. V žádném případě však doporučení nerezignují ani na nefarmakologickou léčbu, naopak, je vždy zdůrazňována jako první krok terapie DLP. Zajímavostí je zavedení termínu „aterosklerotické kardiovaskulární onemocnění“ (ASKVO), který nahrazuje starší a méně přesný termín KVO.

Centrum preventivní kardiologie 3 interní klinika 1 LF UK a VFN Praha

Herber, Otto,. Komentář praktického lékaře k novým doporučením pro léčbu dyslipidemií, vydaným v září 2019. 2019.

Literatura