Úvod: Diagnostika akutní apendicitidy je založena na klinické symptomatologii, hodnocení laboratorních biomarkerů zánětu a na výsledcích zobrazovacích vyšetření. Přesná předoperační diagnostika je klíčovým faktorem ke snížení počtu tzv. negativních apendektomií. Předmětem našeho zájmu bylo zhodnocení významu ultrazvuku v diagnostickém algoritmu akutní apendicitidy. Dále jsme hodnotili přesnost operační diagnózy hodnocené chirurgem ve srovnání s histologickým nálezem. Metody: Provedli jsme retrospektivní analýzu pacientů operovaných pro akutní apendicitidu na naší klinice v období 2015–2017. Porovnali jsme výsledky předoperačních zobrazovacích vyšetření (ultrazvuk, CT) a operační diagnózu (z operačního protokolu) s definitivním histologickým nálezem. Výsledky: Pro akutní apendicitidu bylo operováno 386 pacientů. Na základě histologického vyšetření bylo diagnostikováno 33 (9 %) bez známek zánětu, 309 (80 %) se zánětlivými změnami, 37 chronických apendicitid (10 %) a 7 jiných histologických nálezů (2 %). Ultrazvuk byl proveden u 382 pacientů (99 %). Falešně negativní byl ultrazvuk u 18 pacientů (6 %) z 309 pacientů s histologicky potvrzeným zánětem. Falešně pozitivní byl ultra-zvuk u 16 pacientů (48 %) z 33 pacientů s definitivní histologií bez známek zánětu. Nediagnostický byl ultrazvuk u 104 pacientů (27 %). Operační diagnóza apendixu bez zánětu byla chirurgem popsána u 27 pacientů (7 %). Z toho bylo histologicky bez zánětu 12 případů (44 %), s akutním zánětem 7 případů (26 %), s chronickým zánětem 7 případů (26 %) a 1 jiný nález (4 %). Závěr: Ultrazvuk je vhodná zobrazovací metoda na potvrzení diagnózy akutní apendicitidy, ale ne na její vyloučení. Peroperační hodnocení nálezu na apendixu chirurgem není spolehlivé. Peroperačně hodnocený nezanícený apendix by měl být odstraněn.

Introduction: The diagnostic process of acute appendicitis is based on clinical symptoms, evaluation of laboratory biomarkers of inflammation and imaging examinations results. Accurate preoperative diagnosis is a key factor in reducing the number of so-called negative appendectomies. The aim of our study was to evaluate the importance of ultrasound in the diagnostic algorithm of acute appendicitis. We also compared the accuracy of the intraoperative diagnosis evaluated by the surgeon with the histopathological findings. Methods: We performed a retrospective analysis of patients operated for acute appendicitis at our surgical department in time period from 2015 to 2017. We compared the results of preoperative imaging examinations (ultrasound, CT) and intraoperative diagnosis (from the surgical record) with final histopathological findings. Results: 386 patients were operated on for acute appendicitis. Histopathological examination revealed 33 patients (9%) with no signs of inflammation, 309 patients (80%) with inflammatory changes, 37 cases (10%) with chronic appendicitis and 7 other histological findings (2%). Ultrasound was performed in 382 patients (99%). False negative ultrasound was obtained in 18 (6%) of 309 patients with histologically confirmed inflammation. Ultrasound gave a false positive finding in 16 (48%) of 33 patients whose histology revealed no signs of inflammation. Equivocal ultrasound was obtained in 104 patients (27%). Intraoperative diagnosis of appendix without inflammation was described by the surgeon in 27 patients (7%). Of these, 12 cases (44%) were histologically non-inflammatory, 7 cases (26%) with acute inflammation, 7 cases (26%) with chronic inflammation and 1 other finding (4%). Conclusion: Ultrasound is a suitable imaging method to confirm the diagnosis of acute appendicitis but not to rule it out. Intraoperative assessment of the appendix by the surgeon is not reliable. Any appendix intraoperatively evaluated as showing no signs of inflammation should be removed.

1 chirurgická klinika 1 lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Praha

Congruence of histological diagnosis with imaging and operation diagnosis in acute appendicitis

References provided by Crossref.org