Úvod: Chronická bolest zad (ChBZ) je velmi častým symptomem. V její diagnostice se uplatňuje několik modalit. Dle současné evidence však nelze žádnou z nich s jistotou využít k predikci úspěšnosti operačního řešení. Vzhledem k narůstajícím zkušenostem s vyšetřením kostní tkáně pomocí metod nukleární medicíny jsme tuto možnost využili u pacientů s ChBZ bez nálezu výhřezu disku, degenerativní stenózy či instability bederní páteře. Kazuistiky: Jde o soubor kazuistik 11 pacientů operovaných během dvou let pro ChBZ nereagující na dlouhodobou konzervativní léčbu, kteří podstoupili fúzní výkon pro osteochondrózu či facetovou artropatii s odpovídající zvýšenou aktivitou na PET či SPECT/CT vyšetření. K verifikaci obtíží byly předoperačně a 24 měsíců po výkonu vyplněny dotazníky Rolland-Morris Questionnaire (RMQ), Oswestry Disability Index (ODI) a maximální pociťovaná bolest dle Visual Analogue Scale (VAS).Výsledky: U šesti pacientů po jednoetážové stabilizaci pro aktivní osteochondrózu a jednoho pro aktivní facetovou artropatii došlo ke zlepšení průměrně o 82 % (64–92 %) v RMQ, o 72 % (48–100 %) v ODI a o 75 % (55–100 %) ve VAS. U víceetážových stabilizací byly výsledky o něco horší, stále však velmi výrazné ve většině parametrů. Pouze jediná pacientka s nejtěžším morfologickým i klinickým nálezem z operace neprofitovala. Závěr: U 10 z 11 pacientů došlo k výraznému zmírnění obtíží a zlepšení kvality života po stabilizačním výkonu provedeném na základě diagnostiky aktivního procesu pomocí PET či SPECT/CT. Tyto metody tak jistě mají své místo ve vyšetřovacím procesu lumbalgií zejména při nejasných či vícečetných nálezech degenerativních změn.

Introduction: Chronic back pain (CBP) is a very common symptom. Multiple modalities are used in its evaluation. However, according to current evidence, none of them can be used with certainty to predict the success of fusion surgery. Given the growing experience with bone tissue examination using the methods of nuclear medicine, we have used this possibility in patients with CBP without disc herniation, degenerative spinal stenosis or instability.Case reports: We present case reports of 11 patients who underwent lumbar fusion (during two years period) for degenerative disc disease or facet arthropathy with adequate activity on PET or SPECT/CT examination. Rolland-Morris Questionnaire (RMQ), Oswestry Disability Index (ODI), and Visual Analogue Scale (VAS) were filled out pre-operatively and 24 months after surgery. Results: Six patients after one-level stabilization for active osteochondrosis and one for active facet arthropathy improved on average by 82% (64–92%) in RMQ, by 72% (48–100%) in ODI and 75% (55–100%) in VAS. Results in cases after multilevel stabilizations were slightly worse, but still very significant in most parameters. Only one patient with the most severe morphological and clinical findings did not benefit from surgery.Conclusion: In 10 out of 11 patients, the lower back pain and quality of life improved significantly after lumbar fusion performed in levels diagnosed by PET or SPECT/CT. These methods certainly have their place in the evaluation of CBP, especially in the case of unclear findings or multiple degenerative changes.

Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1 lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice Praha

Use of nuclear medicine methods in surgical treatment of lumbar spine degeneration

Citace poskytuje Crossref.org