Úvod: Zdravotnické záchranné služby se stejně jako další poskytovatelé zdravotních služeb řídí standardy péče, které zahrnují jak organizaci služeb, tak přímé poskytování zdravotní péče. Metoda: Cílem článku je pomocí kvalitativní metody výzkumu – tematické analýzy – identifikovat jednotlivé standardy nebo části předpisů aplikovatelné na prostředí zdravotnických záchranných služeb, u kterých je možné pomocí standardizace postupu, včetně aplikace doporučených postupů, algoritmů, kontrolních listů a dalších kognitivních pomůcek, zvýšit bezpečnost pacientů. Výsledky: Byly identifikovány čtyři dokumenty, ve kterých byly pomocí kódování vyhledávány oblasti vhodné pro aplikaci standardizace a v nich celkem čtyři skupiny kódů – (1) Obecná doporučení ke zlepšení péče, (2) Standardizace zdravotní péče, (3) Standardizace komunikace, (4) Technické a organizační procesy. Závěr: Všechny analyzované dokumenty obsahují oblasti vhodné ke standardizaci procesů. Z provedené analýzy vyplývá, že největší oblastí pro standardizaci je samotné poskytování odborné péče pacientům. Do popředí se dostávají i netechnické dovednosti a oblasti komunikace je rovněž věnován značný prostor, především předávání informací o pacientech. Poslední oblastí je zacházení s léčivými přípravky, prevence infekcí a technická příprava pomůcek.

Introduction: Emergency medical services as well as other health care providers follow the standards of care that include both the organization of services and the medical care. Method: The aim of the article is to identify, by means of qualitative research method – thematic analysis – individual standards or parts of regulations applicable to the emergency medical services environment, which can be improved by standardization of the procedure, including the application of guidelines, algorithms, checklists and other cognitive aids, to improve safety of patients. Results: Four documents were identified in which areas for standardization were searched and four groups of codes were identified – (1) General recommendations for improving care, (2) Standardizing health care, (3) Standardizing communication, (4) Technical and organizational processes. Conclusion: All analysed documents contain areas suitable for process standardization. The analysis shows that the biggest area for standardization is the medical care. Non-technical skills are also at the forefront, and a lot of space is also devoted to communication, especially in the area of handover of information about patients. The last area is the management and application of drugs, the prevention of infections and the technical preparation of equipment.

Fakulta zdravotnických studií Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem

Kabinet veřejného zdravotnictví 3 LF UK Praha

Vysoká škola zdravotnická Praha

Zdravotnická záchranná služba hl m Prahy Praha

Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje Ústí nad Labem

Standardization of care in emergency medical services and standards of care

Literatura