Syndrom náhlého úmrtí kojence je definován jako náhlá a neočekávaná smrt kojence, kterou neobjasní detailní anamnéza, ohledání místa úmrtí ani pitva. Přestože mají tato úmrtí společný patogenetický mechanismus, ani recentní genetické analýzy založené na sekvenování nové generace jednotnou genetickou příčinu neodhalily. Přibližně u 10 % těchto kojenců lze vystopovat dominantní vliv patogenní varianty v jednom z řady kandidátních genů. Jedná se především o geny kódující iontové kanály v srdci, jejichž poruchy způsobují vrozené arytmické syndromy, například syndrom dlouhého QT intervalu nebo katechola-minergní polymorfní komorovou tachykardii. Jejich dědičnost je zpravidla autosomálně dominantní a existuje tedy zvýšené riziko onemocnění a náhlého úmrtí u prvostupňových příbuzných. Proto je v současné době doporučeno kardiologické vyšetření prvostupňových příbuzných zemřelého a genetické vyšetření post mortem zaměřené právě na vrozené arytmické syndromy. Mezi další kandidátní geny patří například geny pro sodíkové iontové kanály v respiračních kosterních svalech a v mozku, pro mineralokortikoidní receptor a geny kódující enzymy, které se podílejí na adrenální steroidogenezi. Interpretace molekulárně genetického vyšetření post mortem musí být velmi opatrná. Pouze skutečně patogenní nálezy, a to vždy v korelaci s klinickým nálezem u příbuzných, lze využít pro genetické poradenství v rodině.

Sudden infant death syndrome is defined as sudden and unexpected death of an infant that remains unexplained after thorough investigation of the scene of death, medical history and autopsy. Although a common final pathogenic pathway of these deaths is assumed, even recent studies based on next generation sequencing failed to reveal a single genetic cause. Predominant role of a pathogenic variant in one of the candidate genes may be traced in approximately 10% of these infants. The candidate genes include genes encoding ion channels in the heart that lead to inherited primary arrhythmia syndromes (cardiac channelopathies), for example long QT syndrome and catecholaminergic polymorphic ventricular tachycardia. Their inheritance is mostly autosomal dominant with an increased risk of the disease associated with sudden death for first-degree relatives. Therefore a thorough cardiological examination of first-degree relatives and post-mortem molecular testing of the cardiac channelopathies are recommended. Other candidate genes include genes for sodium channels in the respiratory skeletal muscles and brain or genes encoding mineralocorticoid receptor or enzymes involved in adrenal steroidogenesis. Results of post-mortem genetic testing, especially in cases of sudden infant death syndrome, must be interpreted with caution. Only strictly assessed pathogenic variants may be used for genetic counseling in the family, always in correlation with clinical findings.

Dětské kardiocentrum 2 LF UK a FN Motol Praha

Klinika dětí a dorostu 3 LF UK a FN Královské Vinohrady Praha

Klinika dětského a dorostového lékařství 1 LF UK a VFN Praha

Genetic causes of sudden infant death syndrome in the era of next generation sequencing