Úvod: Poranění bulbárního úseku močové trubice jsou často izolovaná. Tvoří přibližně 10 % poranění dolních močových cest a 35 % všech traumat uretry. Řadíme mezi ně většinou různá nepenetrující obkročná poranění (pády rozkročmo nebo nakopnutí). Nejčastější jsou ale traumata při instrumentální manipulaci (katetrizace, endoskopické výkony). Též se s poraněním močové trubice setkáváme i v případech zavádění cizích těles z ipsačních důvodů. V těchto případech dochází v naprosté většině k poranění penilní uretry. Vážnou komplikací při zavádění cizích těles do močové trubice jsou zánětlivé komplikace, které jsou v případě bulbárního úseku mnohem vážnější. Pokud cizí těleso v bulbu zůstává, je rozvoj abscedujícího procesu velmi pravděpodobný. Video prezentuje léčbu a rekonstrukci močové trubice po rozsáhlém abscedujícím procesu na podkladě cizího tělesa (rybářského háčku) zavedeného pacientem do bulbární uretry. Popis klinického případu: Video prezentuje případ 75letého muže, který si zavedl do bulbární uretry rybářský háček z ipsačních důvodů. Nejprve byl pro dysurické obtíže opakovaně vyšetřován a léčen svým praktickým lékařem s diagnózou zánět dolních močových cest. Užíval běžné protizánětlivé preparáty (cotrimoxazol, nitrofurantoin). Přítomnost cizího tělesa však zapřel. Po 14 dnech se dostavil na pohotovost naší nemocnice schvácený a febrilní. Jelikož byl nalezen otok šourku a levého třísla, bylo vysloveno podezření na orchiepididymitidu. Z tohoto důvodu byl lékařem pohotovosti volán urolog. Protože lokální nález byl rozsáhlý, bylo urologem indikováno provedení CT vyšetření břicha, malé pánve a genitálu. Na CT vyšetření byl nalezen rozsáhlý abscedující proces perinea, včetně cizího tělesa (rybářského háčku). Teprve pod tíhou svého stavu a jasného nálezu na CT snímcích se pacient k zavedení cizího tělesa přiznal. Následně bylo rozhodnuto o provede ní operační otevřené revize s drenáží abscesu v ATB cloně. Během výkonu byl endoskopicky extrahován rybářský háček a provedena částečná rekonstrukce bulbární uretry se založením perineální uretrostomie. Derivace moči byla zajištěna permanentním močovým katétrem o velikosti 20 F a epicystostomií. Velikost permanentního katétru byla volena větší, než je obvyklých 16 F z důvodu obavy z větší retrakce zánětlivé tkáně během hojení. Následovala důležitá ošetřovatelská fáze s četnými převazy a výplachy. K výplachům byly používány roztoky s betadinou a preparáty s obsahem stříbra. Zároveň pacient užíval ATB dle citlivosti z odebraného zánětlivého materiálu abscesu. Jednalo se nejprve o intra venózní aplikaci Amoksiklavu 1 g, která byla po týdnu převedena na perorální formu. Cílená ATB terapie trvala 14 dnů. Dalších 14 dnů byl pacient zajištěn Cotrimoxazolem al forte v dávce 1–0–1 tbl p. o. Po třech měsících, kdy došlo ke zhojení zánětlivého ložiska, byla provedena rekonstrukce bulbárního úseku močové trubice s použitím kůže dle Johansona. Po výkonu byl pacient opět zajištěn 14 dnů Cotrimoxazolem al forte v dávce 1–0–1 tbl p. o. Výsledky: Za šest týdnů od rekonstrukční fáze byl extrahován permanentní močový katétr i epicy stostomie. Permanentní močový katétr byl ponechán pacientovi déle než u běžných rekonstrukčních výkonů na močové trubici z určité obavy o zdárné zhojení. Běžně je ponecháván permanentní močový katétr 3–4 týdny. Na mikční uretrocystografii byla nalezena volná a zhojená uretra. Pacient zůstal v naší dispenzární péči i nadále. Po čtyřech měsících od výkonu byl pacient spokojený, močil volně, kalibrace močové trubice byla volná pro 18 F a maximální průtok na uroflowmetrii byl 23,1 ml/s. Při roční kontrole byl pacient i nadále bez obtíží a spokojený. Kalibrace uretry byla volná pro 20 F a maximální průtok na uroflowmetrii byl 21,4 ml/s. Závěr: Podmínkou úspěšného řešení těžkých zánětlivých procesů postihujících bulbární uretru je správné načasování jednotlivých kroků zahrnujících operační revizi, drenáž abscesových ložisek, založení perineostomie a derivace moči pomocí PMK a epicy stostomie. Rekonstrukce močové trubice by měla být provedena odloženě, minimálně po třech měsících, po úplném vyhojení infekčních a zánětlivých procesů. Nedílnou součástí je důsledná ošetřovatelská fáze, která nám napomůže ke zdárnému výsledku.

Introduction: Injuries to the bulbar urethra are often isolated. They account for approximately 10% of lower urinary tract injuries and 35% of all injuries to the urethra. They typically include various non penetrating straddle injuries (falls astride or kicks). However, injuries due to instrumental manipulation (catheterization, endoscopic procedures) are the most common occurrence. Urethral injury is also encountered in the case of foreign body insertion for the purpose of masturbation. The vast majority of such cases result in penile urethral injury. When foreign bodies are inserted into the urethra, there is a serious risk of inflammatory complications which are much more severe if the bulbar segment is involved. If a foreign body remains in the bulb, the development of an abscess forming process is very likely. The video presents the treatment and reconstruction of the urethra following an extensive abscess forming process due to an underlying foreign body (a fish hook) inserted into the bulbar urethra by the patient. Case presentation: The video presents a case of a 75 year old man who inserted a fish hook into his bulbar urethra for the purpose of masturbation. Initially, he was examined repeatedly for symptoms of dysuria and treated by his general practitioner for the diagnosis of lower urinary tract infection. He received common antiinflammatory medications (cotrimoxazole, nitrofurantoin). How ever, he denied the presence of a foreign body. Fourteen days later, he presented with exhaustion and fever to the emergency department of our hospital. Because of scrotal and left inguinal swelling, orchiepididymitis was suspected. For this reason, a urologist was called by the emergency physician. Since the local finding was significant, the urologist ordered a CT scan of the abdomen, little pelvis, and genitalia. The CT scan showed an extensive abscess forming process in the perineum, including a foreign body (a fish hook). It was only the severity of his condition and the clear CT evidence that made the patient confess to having inserted the foreign body. Subsequently, a decision was made to perform open surgical exploration with abscess drainage under antibiotic cover. During the procedure, a fish hook was removed endoscopically, and a partial reconstruction of the bulbar urethra was performed and perineal urethrostomy was created. Urinary diversion was achieved by an indwelling 20F urinary catheter and vesicostomy. The size of the indwelling catheter greater than the usual 16F was chosen due to concerns about considerable inflammatory tissue retraction during healing. Next, the important phase of nursing care with frequent dressing changes and irrigation followed. Betadine solutions and silver containing agents were used for irrigation. Concurrently, the patient took antibiotics based on sensitivity testing of the collected inflammatory abscess material. First, 1 g of coamoxiclav was administered intravenously which, after one week, was switched to oral form. The duration of targeted antibiotic therapy was 14 days. For another 14 days, the patient received oral cotrimoxazole al forte with a daily dosage of 1 0 1 tablets. In three months, after the inflammatory focus had been healed, bulbar urethral reconstruction was performed using the Johanson technique. Following the procedure, the patient again received a 14 day course of oral cotrimoxazole al forte with a daily dosage of 1 0 1 tablets. Results: Six weeks after the reconstruction phase, the indwelling urinary catheter and vesicostomy were removed. The indwelling urinary catheter was left in place longer than is usual in common reconstructive procedures on the urethra due to some concern about the success of healing. Typically, an indwelling urinary catheter is left in situ for three to four weeks. Voiding cystourethrography revealed a free and healed urethra. The patient remained under surveillance care. Four months after the procedure, the patient was satisfied and able to urinate freely, with an 18F urethral calibration and a peak flow rate on uroflowmetry of 23.1 mL/s. At one year follow up, the patient continued to be symptom free and satisfied. Urethral calibration was free for 20F and the peak flow rate on uroflowmetry was 21.4 mL/s. Conclusion: The key to successful management of severe inflammatory processes involving the bulbar urethra is correct timing of the individual steps which include surgical exploration, abscess drainage, creation of perineostomy, and urinary diversion with an indwelling urinary catheter and vesicostomy. Urethral reconstruction should be performed with a delay of at least three months, after infectious and inflammatory processes have healed completely. Thorough nursing care is an integral component that will aid in achieving the desired result.

Urologická klinika 1 LF UK a VFN Praha

Urologické oddělení Oblastní nemocnice Kladno

Urologické oddělení ÚVN Praha

Bulbar urethral reconstruction after extensive inflammatory abscess‑forming process in the perineal region due to an underlying foreign body

Ženíšek, Jaroslav. Komentář k práci Drlík P, Čermák M. Rekonstrukce bulbární uretry po rozsáhlém zánětlivém abscedujícím procesu v oblasti hráze na podkladě cizího tělesa (video) Ces Urol 2020; 24(2): 90–93. 2020.

Součástí záznamu je video