Cíl: Zjistit hodnocení kvality života a faktory, které ji ovlivňují, u pacientů s demencí (PsD) a bez demence a zda důstojnost patří mezi tyto faktory. Definovat prediktory změny kvality života během 2 let. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 294 PsD (37,1 % mužů; věk 79,6 ± 7,5 let; MMSE 22,7 ± 1,7) a 329 pacientů bez demence (30,1 % mužů; věk 72,7 ± 7,0 let; MMSE 29,2± 1,3). Byl použit prospektivní longitudinální design (tři měření během 2 let). Dotazníkový soubor zahrnoval české verze standardizovaných nástrojů pro kvalitu života, depresi, důstojnost, postoje ke stárnutí, fyzickou zdatnost, soběstačnost, bolest a soubor sociodemografických dat. Pro statistické zpracování byly použity párový t-test, chí-kvadrát, Shapiro-Wilkovův a Durbin-Watsonův test a multivariantní lineární regrese. Výsledky: Deprese ovlivňovala kvalitu života u obou skupin respondentů. PsD měli vyšší kvalitu života dále spojenou s pozitivnějším hodnocením důstojnosti, lepší soběstačností (u všech p < 0,001) a pozitivnějším postojem ke stárnutí (p = 0,011). Ke zhoršení kvality života došlo za 2 roky pouze u PsD (p < 0,001). Prediktory zhoršení byly mužské pohlaví (p = 0,021), samota ≥ 8 h denně (p = 0,001), život bez partnera (p < 0,001), nižší frekvence návštěv (p = 0,039) a vyšší kvalita života při vstupním měření (p < 0,001). Závěr: Důstojnost patří u PsD mezi významné faktory kvality života. Sociální vztahy a společenské zapojení mají pro udržení kvality života v dlouhodobější perspektivě zásadní význam.

Aim: To assess the quality of life (QoL) and the factors affecting QoL in patients with dementia (PwD) and without dementia, and if dignity belongs to these factors. To define predictors of QoL change over 2 years. Participants and Methods: The set consisted of 294 PwD (37.1% males; age 79.6 ± 7.5 years; MMSE 22.7 ± 1.7) and 329 patients without dementia (30.1% males; age 72.7 ± 7.0 years; MMSE 29.2 ± 1.3). Prospective longitudinal design (three measurements over 2 years) was used. The questionnaire set included Czech versions of standardized tools for QoL, depression, dignity, attitudes towards aging, physical fitness, self-sufficiency, pain, and a set of socio-demographic data. Paired t-test, chi-square test, Shapiro-Wilk test, Durbin-Watson test, and multivariate linear regression were used for the statistical analysis. Results: Depression influenced QoL in both groups of respondents. PwD had a higher QoL also associated with a more positive assessment of dignity, better self-sufficiency (all P < 0.001), and a more positive attitude towards aging (P = 0.011). QoL got worse during 2 years only in PwD (P < 0.001). Predictors of deterioration in QoL were male gender (P = 0.021), loneliness ≥ 8 h per day (P = 0.001), partner-free life (P < 0.001), lower frequency of visits (P = 0.039), and higher QoL at baseline (P < 0.001). Conclusion: Dignity belongs to significant factors of QoL in PwD. Social relationships and social engagement are essential for maintaining the QoL long-term.

3 interní gerontometabolická klinika FN Hradec Králové

Center for Medical Education and Internationalization Graduate School of Medicine Kyoto University Japan

Centrum vědy a výzkumu Fakulta zdravotnických věd UP v Olomouci

Neurologická klinika FN Ostrava

Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Impact of dementia on the trajectories of quality of life in older adults

Citace poskytuje Crossref.org