Cílem tohoto článku je shrnout doposud publikované výsledky epidemiologických studií zabývajících se dopadem dlouhodobých expozic znečištěnému ovzduší na zdraví a podat ucelený přehled o metodice hodnocení zdravotních dopadů. Dlouhodobá expozice znečištěnému ovzduší je považována za významnou determinantu zdraví. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištění ovzduší přispívá ročně k 7,6 % předčasným úmrtím (odhad z roku 2016) a ke snížení let prožitých ve zdraví. Výsledky kohortových studií a metaanalýz poskytly řadu důkazů, které byly následně uplatněny při odhadování vztahů mezi expozicí (dávkou) a biologickým účinkem. Pro efektivní řízení rizika znečištěného ovzduší přijala Světová zdravotnická organizace ucelenou metodiku odhadů teoretických zdravotních dopadů, jejichž závěry mohou být využity při komunikaci rizik s veřejností, jakož i podklad pro tvorbu akčních plánů a priorit výzkumu na národní i mezinárodní úrovni. Potenciální zdravotní dopady jsou dle této metodiky vyjadřovány pomocí ukazatelů zátěže onemocněními - "attributable burden", jako jsou roky ztracené z důvodu předčasného úmrtí (Years of Life Lost - YLLs) nebo roky života strávené s disabilitou (Years Lived with Disability - YLDs), které vznikají jako důsledek dlouhodobé expozice polutantům ovzduší, konkrétně polétavým prachovým částicím o aerodynamickém průměru menším než 10 µm a 2,5 µm (PM10, PM2,5) a oxidu dusičitému (NO2). Tyto dopady vyjadřují podíl vlivu znečištění ovzduší na úmrtnost či nemocnost na závažná civilizační onemocnění jako jsou cerebrovaskulární onemocnění (ischemická choroba srdeční, mrtvice), zhoubný novotvar průdušnice, průdušek a plic, chronickou obstrukční plicní nemoc a další.

The aim of this work is to summarize the results of epidemiological studies related to the impact of long-term exposure to air pollution on health and to provide a comprehensive overview of the methodology of health risk and impact assessment. Long-term exposure to ambient air pollution is considered to be a significant determinant of health. According to the World Health Organization (WHO), air pollution contributes annually to 7.6% of deaths (estimate from 2016), and to a decrease in the number of healthy life years. Based upon the results of cohort studies and meta-analyses, the relations between exposure and biological effects were estimated. To effectively manage the risks of air pollution, the World Health Organization has adopted a unified methodology for health impact estimation. The conclusions can be used to communicate about risks with the public, as well as a basis for developing action plans and research priorities at national and international levels. Those health effects are expressed using the Years of Life Lost (YLLs) due to premature deaths or life in disability (YLDs), which originate as a consequence of long-term exposure of inhabitants to air pollutants, especially to particulate matter with aerodynamic diameters less or equal than 2.5 µm and 10 µm (PM2.5, PM10) and to nitrogen dioxide (NO2). The relations between the exposure and consequences have been described in serious diseases of civilization, which include cerebrovascular diseases (IHD, stroke), malignant tumours of the trachea, bronchi, and lungs (LC), chronic obstructive pulmonary disease (COPD), and others.

Centrum epidemiologického výzkumu Ostravská univerzita Ostrava Česká republika

Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravská univerzita Ostrava Česká republika

Epidemiological evidence of ambient air pollution health effects

References provided by Crossref.org

Literatura