Aterosklerózou podmíněná kardiovaskulární onemocnění (ASKVO) představují hlavní příčinu morbidity a mortality nejen v České republice, ale také globálně. Ze jejich hlavní, tedy kauzální rizikový faktor (RF) je považován cholesterol nesený částicemi obsahujícími apolipoprotein B (apoB), tj. převážně částicemi LDL. Jakkoli je věnována stále větší pozornost inovativním léčebným postupům, ukazuje se, že za nedostatečnou kontrolou dyslipidemie (DLP) stojí často nonadherence k léčbě či (bohužel) lékařská inercie. Cílem multicentrické retrospektivní průřezové studie bylo zmapování kontroly DLP a léčebných strategií ve skupině pacientů ve vysokém či velmi vysokém kardiovaskulárním (KV) riziku, a to na pracovištích ambulantních kardiologů/internistů. Celkem bylo do studie zařazeno 450 pacientů – 80 % ve velmi vysokém KV-riziku a 12,7 % v KV-riziku vysokém; zbylá procenta zaujímali chybně zařazení probandi. Pouze 19,4 % velmi vysoce KV-rizikových nemocných, respektive 28,1 % vysoce rizikových, dosahovalo cílových hodnot LDL-cholesterolu (LDL-C). Více než 60 % ošetřujících kardiologů (navzdory doporučeným postupům) preferovalo pomalou (opatrnou) titraci dávky hypolipidemik; pouze 17 % kliniků indikovalo promptní úpravu zavedené terapie (navýšení dávky, změnu preparátu či přidání dalšího léku) k dosažení redukce LDL-C. Překvapujícím zjištěním bylo, že přes 60 % lékařů bylo spokojeno s dosavadní léčbou, a to i přes to, že nebylo dosaženo cílových hodnot lipidových parametrů. Je zřejmá velmi pozvolná (bohužel neuspokojivá) penetrace doporučených postupů do klinické praxe. Lze tedy předpokládat, že při maximálním využití v současnosti dostupných léčebných možností bude u velké části pacientů docíleno uspokojivé kontroly DLP, a to s minimem dalších nákladů.

Atherosclerotic cardiovascular diseases (ASCVD) are the leading cause of morbidity and mortality not only in the Czech Republic but also globally. Cholesterol carried by apolipoprotein B (apoB)-containing particles, i.e. predominantly LDL particles, is considered to be their major, i.e. causal, risk factor (RF). Although increasing attention is being paid to innovative therapies, it appears that nonadherence to treatment or (unfortunately) medical inertia is often behind the lack of control of dyslipidemia (DLP). The aim of this multicenter retrospective cross-sectional study was to map DLP control and treatment strategies in a group of patients at high or very high cardiovascular (CV) risk, in outpatient cardiologists/internists’ offices. A total of 450 patients were enrolled in the study-80% at very high CV risk and 12.7% at high CV risk; the remaining percentages were misclassified probands. Only 19.4% and 28.1% of the very high CV-risk and high-risk patients, respectively, achieved target LDL-cholesterol (LDL-C) levels. More than 60% of the treating cardiologists (despite recommended practices) preferred slow (cautious) dose titration of hypolipidemic agents; only 17% of clinicians indicated prompt modification of established therapy (dose increase, change of preparation, or addition of another drug) to achieve LDL-C reduction. A surprising finding was that over 60% of clinicians were satisfied with the current treatment, despite not achieving target lipid parameters. A very slow (unfortunately unsatisfactory) penetration of the recommended procedures into clinical practice is evident. Thus, it can be assumed that with maximum use of currently available treatment options, satisfactory control of DLP will be achieved in a large proportion of patients with minimal additional costs.

• MeSH
• adherence k farmakoterapii statistika a číselné údaje   MeSH
• dyslipidemie etiologie   farmakoterapie   MeSH
• hypolipidemika terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * etiologie   farmakoterapie   MeSH
• LDL-cholesterol * krev   účinky léků   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

S přibývajícími farmakoterapeutickými možnostmi narůstá spektrum nežádoucích účinků (NÚ) a lékových interakcí (LI) jednotlivých léčiv používaných v neurologii. Kardiovaskulární NÚ a LI patří k častým a potenciálně život ohrožujícím stavům, kterým lze předcházet správnou indikací jednotlivých léčivých přípravků. Předkládaný přehledový článek se zaměřuje na výčet základních polékových komplikací jako arteriální hypertenze, ortostatická hypotenze, poruchy srdečního vedení, ischemie myokardu a kardiomyopatie. Dále se v menší míře zabývá interakcemi neurologických léčiv s kardiologickými léčivými přípravky. Cílem každé farmakoterapie by měl být co nejšetrnější postup, dosažený s pokud možno co nejmenším množstvím přípravků a s ohledem na individuální dispozici pacienta. Důležitou roli při tom hraje mezioborová spolupráce, včetně kardiologa a klinického farmakologa či farmaceuta.

With increasing pharmacotherapeutic options, the spectrum of adverse effects and drug interactions of individual drugs used in neurology is expanding. Cardiovascular adverse effects and drug interactions are among the frequent and potentially life-threatening conditions that can be prevented by correctly indicating individual medicinal products. The present review article focuses on providing an account of basic drug-induced complications, such as arterial hypertension, orthostatic hypotension, cardiac conduction disorders, myocardial ischaemia, and cardiomyopathy. It also deals, to a lesser extent, with interactions of neurological drugs with cardiological medicinal products. The goal of any pharmacotherapy should be the most reasonable strategy, achieved with the least possible number of products while taking into consideration the patient's individual circumstances. Interdisciplinary collaboration, including a cardiologist and a clinical pharmacologist or pharmacist, plays an important role here.

• MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze etiologie   MeSH
• ischemická choroba srdeční etiologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurofarmakologie MeSH
• nežádoucí účinky léčiv * MeSH
• ortostatická hypotenze etiologie   MeSH
• psychofarmakologie MeSH
• psychotropní léky * škodlivé účinky   MeSH
• srdeční arytmie etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Východiská: Vývoj vysoko účinných protinádorových terapií za posledných niekoľko desaťročí zásadným spôsobom zmenil situáciu pacientov so zhubným nádorovým ochorením, ktorí v súčasnosti dosahujú vysokú mieru vyliečenia v skorých štádiách ochorenia. Napriek obrovskému pokroku chemoterapia naďalej zostáva základnou liečebnou modalitou včasného karcinómu prsníka. Komplikácie súvisiace s chemoterapiou majú však zásadný vplyv na kardiovaskulárnu morbiditu a mortalitu tejto skupiny pacientov. Takmer 80 % žien s diagnostikovanou rakovinou prsníka má viac ako 50 rokov a má prítomné rizikové faktory pre kardiovaskulárne ochorenie, ako je vek, rodinná anamnéza, hypertenzia, zvýšený cholesterol, fajčenie, cukrovka a zvýšený index telesnej hmotnosti. Väčšina pacientok na rakovinu prsníka nezomrie a v súlade s celkovou populáciou zostávajú kardiovaskulárne ochorenia najčastejšou príčinou úmrtia. Preklinický výskum, retrospektívne analýzy a zopár prospektívných prác popisujú dyslipidemický účinok cytostatík, ktorý môže predisponovať k vzniku aterosklerotických kardiovaskulárnych ochorení. Podanie neoadjuvantnej alebo adjuvantnej chemoterapie na báze antracyklínov a taxánov môže viesť k zvýšeniu celkového cholesterolu, triacylglyceridov, LDL cholesterolu a poklesu HDL cholesterolu. Abnormálne vysoké koncentrácie lipidov v krvi predstavujú jeden z hlavných rizikových faktorov pre rozvoj a progresiu kardiovaskulárnych ochorení. Práce naznačujú i koreláciu medzi hladinami sérových lipidov a mierou dosiahnutia patologickej kompletnej remisie po podaní neoadjuvantnej chemoterapie. Dyslipidémia je u pacientiek s rakovinou prsníka liečených neoadjuvantnou chemoterapiou asociovaná s horšou prognózou. Cieľ: Cieľom práce je poukázať na dyslipidemické účinky cytostatík a riziká vzniku aterosklerotických kardiovaskulárnych ochorení u pacientok s karcinómom prsníka, ktoré absolvovali adjuvantnú alebo neoadjuvantnú chemoterapiu pre včasný karcinóm prsníka. Identifikácia kardiovaskulárnych rizikových faktorov na začiatku onkologickej liečby, monitorácia lipidového spektra a včasná intervencia liečby dyslipidémie unikajú v súčasnosti pozornosti.

Backround: The development of highly effective anti-cancer therapies over the past several decades has dramatically changed the situation of patients with malignant tumor disease, who currently achieve a high rate of cure in the early stages of the disease. Despite tremendous progress, chemotherapy remains the primary treatment modality for early breast cancer. However, chemotherapy-related complications have a major impact on cardiovascular morbidity and mortality in this group of patients. Almost 80% of women diagnosed with breast cancer are over 50 years of age and already have risk factors for cardiovascular disease, such as age, family history, hypertension, elevated cholesterol, smoking, diabetes, and elevated body mass index. Most breast cancer patients do not die and, in line with the general population, cardiovascular disease remains the most common cause of death. Clinical research, extensive retrospective analyzes and prospective works describe the dyslipidemic effect of cytostatics, which may predispose to the development of atherosclerotic cardiovascular diseases. The administration of neoadjuvant or adjuvant chemotherapy based on anthracyclines and taxanes can lead to an increase in total cholesterol, triacylglycerides, LDL cholesterol and a decrease in HDL cholesterol. Abnormally high concentrations of lipids in the blood represent one of the main risk factors for the development and progression of cardiovascular diseases. The works also indicate a correlation between serum lipid levels and the rate of achieving pathological complete remission after the administration of neoadjuvant chemotherapy. Dyslipidemia is associated with a worse prognosis in breast cancer patients treated with neoadjuvant chemotherapy. Purpose: The aim of the thesis is to point out the dyslipidemic effects of cytostatics and the risks of atherosclerotic cardiovascular diseases in breast cancer patients who have undergone adjuvant or neoadjuvant chemotherapy for early breast cancer. The identification of cardiovascular risk factors at the beginning of oncological treatment, the monitoring of the lipid spectrum during the treatment and the timely intervention of dyslipidemia treatment escape attention at present.

• MeSH
• antracykliny farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• cytostatické látky * farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dyslipidemie * chemicky indukované   etiologie   krev   MeSH
• farmakoterapie klasifikace   metody   MeSH
• kardiovaskulární nemoci chemicky indukované   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• draslík terapeutické užití   MeSH
• fyziologie výživy MeSH
• kardiovaskulární nemoci * epidemiologie   etiologie   mortalita   patofyziologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kuchyňská sůl * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• podpora zdraví metody   MeSH
• příčina smrti MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH

Cílem předkládaného přehledového článku je poukázat na zásadní vliv zánětu při vzniku a komplikacích arteriální hypertenze i kardiovaskulárních onemocnění. Použití specifické protizánětlivé terapie, jako je kanakinumab nebo kolchicin, sice snižuje kardiovaskulární riziko, ale zvyšuje riziko infekčních komplikací. Ovlivnění tradičních rizikových faktorů, jako je arteriální hypertenze, dyslipidemie, obezita a kouření, nabízí bezpečnou cestu snížení kardiovaskulárního rizika a systémo - vého zánětu. V oblasti antihypertenzní terapie ACEi vynikají ve schopnosti redukovat systémový zánět. Protože arteriální hypertenze i systémový zánět vedou k cévnímu a orgánovému poškození, je důležité neodkládat nasazení antihypertenzní terapie a včas dosáhnout kontroly krevního tlaku.

The aim of this review article is to highlight the crucial impact of inflammation on the development and complications of arterial hypertension and cardiovascular diseases. The use of specific anti-inflammatory therapies, such as canakinumab or colchicine, indeed reduces cardiovascular risk but also increases the risk of infectious complications. Addressing traditional risk factors, such as arterial hypertension, dyslipidemia, obesity, and smoking, offers a safe pathway to reduce cardiovascular risk and systemic inflammation. In the realm of antihypertensive therapy, ACE inhibitors excel in their ability to reduce systemic inflammation. Since both arterial hypertension and systemic inflammation lead to vascular and organ damage, it is important to initiate antihypertensive therapy without delay and achieve early blood pressure control.

• MeSH
• antiflogistika terapeutické užití   MeSH
• ateroskleróza komplikace   patofyziologie   MeSH
• hypertenze farmakoterapie   imunologie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• inhibitory ACE terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * etiologie   farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• zánět * komplikace   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Celosvětově se vyskytující zoonotická onemocnění jako brucelóza zvyšují mortalitu na onemocnění srdce i výskyt maligních arytmií. Variabilita srdeční frekvence (heart rate variability, HRV) se měří neinvazivně se spolehlivým výsledkem. Nižší hodnoty HRV ukazují na autonomní dysfunkci. K detekci komorových arytmií se používají poměry intervalu Tp-e/QT (QT) a korigovaného QT (QTc). Cíl: U pacientů s brucelózou jsme zkoumali vztah mezi autonomní dysfunkcí a repolarizací komor (ventricular repolarization, VR). Hodnocení se provádělo neinvazivně měřením parametrů HRV a VR. Metody: Do studie bylo zařazeno 100 pacientů s brucelózou; jejich průměrný věk byl 39,2 ± 1,1 roku. Kontrolní skupinu srovnatelného věku a poměru obou pohlaví tvořilo 100 zdravých dobrovolníků průměrného věku 44,3 roku. Vypočítávali a zaznamenávali jsme hodnoty Tp-e, QT a QTc i poměr Tp-e/QTc stejně jako hodnoty HRV. Výsledky: Pacienti s brucelózou měli značně vyšší hodnoty QTmax , QTcmax , QTmin a QTcmin než kontroly. Poměry rozptylu hodnot Tp-e, cTp-e, Tp-e/QTc a Tp-e byly statisticky významně vyšší u pacientů s brucelózou než u kontrolních jedinců (80,2 ± 4,4 a 73,8 ± 5,4; p < 0,001, resp. 87,5 ± 6,2 a 82,6 ± 7,8; p = 0,001, 0,20 ± 0,01 a 0,21 ± 0,01; p = 0,004 a 29,4 ± 11,9 a 21,7 ± 10,2). U pacientů s brucelózou byly nalezeny vyšší poměry LF/ HF během dne a během noci (p < 0,001). Poměry LF/HF během dne a během noci příznivě korelovaly s hodnotami Tpe_cQT (r = 0,700; p < 0,001, resp. r = 0,746; p < 0,001). Závěry: Při elektrokardiografickém vyšetření měli pacienti s brucelózou delší intervaly Tp-e a vyšší poměry QT i QTc. U pacientů s brucelózou byly zjištěny jisté známky zvýšené HRV včetně poměru LF/HF. Byla prokázána příznivá korelace hodnot LF/HF a Tp-e/QTc. Brucelóza může působit subklinické postižení srdce a autonomní dysfunkci. Tito pacienti vyžadují důslednější screening komorových arytmií.

Background: Global zoonotic diseases like brucellosis increase cardiac mortality and malignant arrhythmias. Heart rate variability (HRV) measures heart rate non-invasively and reliably. Lower HRV suggests autonomic dysfunction. The Tp-e/QT interval (QT) and corrected QT (QTc) ratios are used to detect ventricular arrhyth- mogenesis. Objective: In brucellosis, we examined the relationship between autonomic dysfunction and ventricular repolarization (VR). This was done noninvasively by assessing HRV and VR parameters. Methods: One hundred patients with brucellosis had a mean age of 39.2±1.1 years. One hundred healthy volunteers with a mean age of 44.3 years made up the control group, which was age and sex matched. We calculated and recorded Tp-e, QT, QTc, and Tp-e/QTc, as well as HRV values. Results: Brucellosis patients had considerably greater QTmax, QTcmax, QTmin, and QTcmin than controls. Tp-e, cTp-e, Tp-e/QTc, and Tp-e dispersion ratios were significantly greater in brucellosis patients compared to the control group (80.2±4.4 and 73.8±5.4, p <0.001; 87.5±6.2 and 82.6±7.8, p = 0.001; 0.20±0.01 and 0.21±0.01, p = 0.004; 29.4±11.9 and 21.7±10.2. Patients with brucellosis had greater LF/HF ratios during daylight and overnight (p <0.001). Daytime and nighttime LF/HF ratios were favourably linked with Tpe_cQT (r = 0.700, p <0.001, and r = 0.746, p <0.001, respectively). Conclusions: On electrocardiography, brucellosis patients had longer Tp-e intervals, QT ratios, and QTc ratios. Brucellosis patients had increased HRV traits, including the LF/HF ratio. LF/HF and Tp-e/QTc correlated favourably. Brucellosis may cause subclinical cardiac engagement and autonomic dysfunction. These pa- tients need more ventricular arrhythmia screening.

• MeSH
• brucelóza * komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• kardiovaskulární nemoci etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci autonomního nervového systému * etiologie   komplikace   MeSH
• srdeční arytmie etiologie   komplikace   MeSH
• srdeční frekvence * MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

Stratifikace rizika u syndromu Brugadových (Brugada syndrome, BrS) představuje i nadále značný problém. Cílem této studie bylo změřit vstupní intervaly na klidovém elektrokardiogramu (EKG) kohorty portugalských pacientů a jejich příbuzných prvního stupně, u nichž byla stanovena diagnóza BrS, a identifikovat EKG parametry spojené se vznikem srdečních příhod v období deseti let. Metody: Byla provedena prospektivní studie, v níž bylo vyšetřeno 107 portugalských pacientů spolu s příbuznými prvního stupně, u nichž byla stanovena diagnóza BrS a kteří byli sledováni po dobu deseti let s cílem zaznamenat jakoukoli srdeční příhodu. Byly vytvořeny podskupiny spontánního typu (spontaneous type 1, SB), indukovatelného typu (inducible type 1, IB) a s normálním EKG. Souhrnný sledovaný parametr srdečních příhod zahrnoval náhlou srdeční smrt (SCD), implantaci kardioverteru-defibrilátoru (implantable cardiover- ter-defibrillator, ICD) a vhodné (adekvátní) vyslání výboje z ICD. Výsledky: Celkem u 15 % pacientů byla stanovena diagnóza SB a u 10 % pacientů byl diagnostikován IB; průměrný věk účastníků studie byl 29,9 ± 16 let; 51 % z nich byli muži. Pacienti se SB a IB vykazovali statisticky významně delší intervaly PR než jedinci s normálním EKG (p < 0,01, resp. p = 0,02). Žádné rozdíly v in- tervalu PR mezi podskupinami SB a IB nebyly zjištěny (p = 0,93). Srdeční příhody byly zaznamenány u 41,5 % pacientů se SB a 18,2 % pacientů s IB. U pacientů s normálním EKG a s normálním výsledkem provokačního testu s flecainidem nebyla zaznamenána žádná srdeční příhoda. Po adjustaci na rodinnou anamnézu SCD a při pozitivním výsledku genetického testu představoval interval PR nezávislý prediktor časnějšího vzniku srdeční příhody (HR 1,06; 95% CI 1,02–1,10; p < 0,01). U pacientů s PR > 200 ms byla průměrná doba do vzniku srdeční příhody statisticky významně kratší, přičemž optimální mezní hodnota pro predikci srdeční příhody byla 180 ms. Závěr: Interval PR představuje na vstupním EKG záznamu významný parametr spojený se vznikem srdečních příhod při BrS. Pro přesné stanovení individuálního rizika se doporučuje zařadit do klinického algoritmu interval PR.

Background: Risk stratification in Brugada syndrome (BrS) remains challenging. The aim of this study was to evaluate the baseline intervals in resting ECG of a cohort of Portuguese patients with first-degree relatives diagnosed with BrS and to identify ECG parameters associated with cardiac events (CE) over a 10-year period. Methods: Prospective study assessing 107 Portuguese patients with first-degree relatives diagnosed with BrS and followed over a decade to detect CE. Subgroups included spontaneous type 1 (SB), inducible type 1 (IB), and normal ECG. CE were a composite endpoint comprising of sudden cardiac death (SCD), implantable cardioverter-defibrillator (ICD) implantation and appropriate ICD shocks. Results: 15% patients with SB and 10% patients with IB, mean age was 29.9±16 years; 51% were male. SB and IB patients exhibited significantly higher PR intervals than those with normal ECG (p <0.01, p = 0.02, respectively). There were no differences in PR interval between SB and IB (p = 0.93). CE occurred in 41.5% of SB and in 18.2% of IB patients. No CE in patients with normal ECG and normal flecainide provocative test. PR interval was an independent predictor of earlier CE (HR 1.06 CI 95% [1.02-1.10]; p <0.01), adjusted to familiar SCD and positive genetic test. Mean time for a CE was significantly shorter in patients with PR >200 ms and the optimal cutoff value for predicting CE was 180 ms. Conclusion: The PR interval is a significant parameter in basal ECG associated with CE in BrS. Considering the PR interval in the design of clinical algorithms is recommended for accurate individual risk assessment.

• MeSH
• Brugadův syndrom * komplikace   patologie   prevence a kontrola   MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rodina MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Z hlediska veřejného zdraví představuje prediabetes jeden z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj diabetu 2. typu. Index obnovy srdeční frekvence (heart rate recovery index, HRRI) je nezávislým ukazatelem autonomních funkcí a prediktorem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Cílem našeho výzkumu bylo stanovit hodnotu HRRI u jedinců s prediabetem. Metody: Do studie bylo zařazeno 400 pacientů navštěvujících kliniku kardiologie: 164 (41 %) žen a 316 (59 %) mužů. Podle Bruceho protokolu museli všichni účastníci absolvovat zátěžové EKG vyšetření na běžeckém pásu. Průběh obnovy srdeční frekvence se zaznamenává 1, 2, 3 a 5 minut po zátěžovém testu, přičemž se odečítá maximální srdeční frekvence jedince na konci testu od hodnoty naměřené během 1, 2, 3 a 5 minut zotavování. Výsledky: Obě skupiny měly podobné hodnoty délky zátěže, metabolického ekvivalentu (metabolic equivalent of task, MET), maximální srdeční frekvenci i vstupní a maximální hodnoty systolického a diastolického krevního tlaku i změny těchto dvou parametrů (p > 0,05). Hodnoty HRRI po 1, 2, 3 a 5 minutách byly vyšší u pacientů, kteří prodělali onemocnění covid-19 (p < 0,001). Závěry: Prediabetes má statisticky významný vliv na hodnotu HRRI. Prediabetes může působit na nervový i kardiovaskulární systém.

Background: Prediabetes is a major public health risk factor for type 2 diabetes. The heart rate recovery index (HRRI) shows autonomic function and predicts cardiovascular disease (CVD) independently. The objective of the research was to assess the HRRI in individuals with prediabetes. Methods: The study comprised 400 cardiology clinic patients, 164 (41% female) and 316 (59% male). The Bruce protocol required treadmill stress ECGs for all patients. After the stress test, HRRIs were collected at 1, 2, 3, and 5 minutes. HRRI is calculated by subtracting the subject's maximal exercise HR at the end of the session from HR after 1, 2, 3, and 5 minutes of recovery. Results: Both groups had a similar exercise time, METs, max. HR, baseline, max., and change in SBP and DBP (p >0.05). HRRIs were higher in COVID-19 patients than controls at 1, 2, 3, and 5 minutes (p <0.001). Conclusions: Prediabetes has a significant influence on the HRRI. Prediabetes has the potential to impact neural-cardiovascular systems.

• Klíčová slova
• Index obnovy srdeční frekvence,
• MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• klinická studie jako téma metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci autonomního nervového systému etiologie   patofyziologie   MeSH
• prediabetes * komplikace   patofyziologie   MeSH
• srdeční frekvence * MeSH
• zátěžový test metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kardiovaskulární nemoci * epidemiologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob * MeSH
• rizikové faktory MeSH
• systémový lupus erythematodes * komplikace   epidemiologie   MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• agonisté beta-2-adrenergních receptorů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• antagonisté muskarinových receptorů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * epidemiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• expektorancia farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci etiologie   MeSH
• klinická studie jako téma metody   MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• kouření cigaret škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• rizikové faktory MeSH
• spirometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH