• Something wrong with this record ?

Transarteriální chemoembolizace jako paliativní řešení primárních a sekundárních nádorů jater - soubor FN Plzeň 2013-2017
[Transarterial chemoembolization as a palliative treatment for primary and secondary liver cancers: the 2013-2017 cohort of the Pilsen University Hospital]

Jakub Fichtl, Vladislav Třeška, Tomáš Skalický, Václav Liška, Josef Vodička, Petr Duras, Jakub Šebek, Kristýna Procházková

. 2020 ; 14 (6) : 287-290.

Language Czech Country Czech Republic

Document type Review

Digital library NLK
Source

E-resources Online

Úvod: Primární nádory jater, tj. především hepatocelulární a cholangiocelulární karcinom, mají v České republice stále se zvyšující incidenci. Zejména výskyt hepatocelulárního karcinomu (HCC) se neustále zvyšuje a nyní činí cca 8–10 případů na 100 tisíc obyvatel. Celosvětově pak představuje 4. nejčastější maligní onemocnění. Incidence cholangiocelulárního karcinomu je oproti HCC desetinová. Ze sekundárních nádorů jater se nejčastěji vyskytují metastázy kolorektálního karcinomu, které jsou pro jaterního chirurga také nejčastější operační diagnózou (cca 80 % procent pacientů). Primární metodou léčby těchto nádorů je radikální chirurgická resekce, pokud však z nějakého důvodu není možná, je jedním z možných paliativních řešení transarteriální chemoembolizace (TACE). Principem této metody je cílená embolizace patologických ložisek pomocí směsi obsahující též lokálně působící chemoterapeutikum. Metodika: Retrospektivně byl zhodnocen soubor nemocných hospitalizovaných na pracovišti autorů, kterým byla ve spolupráci s intervenčními radiology provedena TACE v období mezi 1. 1. 2013 a 31. 12. 2017. Kromě standardních demografických ukazatelů byly hodnoceny zejména délka přežití nemocných po zákroku, frekvence komplikací a délka hospitalizace. Výsledky: U 149 pacientů bylo provedeno celkem 233 výkonů. Průměrný věk nemocných byl 66,6 roku (35–85). Častěji byl zákrok proveden u mužů než u žen (téměř v poměru 2 : 1). Nejčastější diagnózou, pro kterou byla TACE provedena, byl hepatocelulární karcinom (119 případů), následovaný metastázami kolorektálního karcinomu (74 případů). Průměrná délka hospitalizace nemocných byla 5 dnů. Průměrné celkové přežití pacientů po zákroku bylo 21,9 měsíce. Komplikace se vyskytly u 31 % nemocných, nejčastěji se jednalo o různý stupeň postembolizačního syndromu, přičemž tyto komplikace byly v 93 % řešeny plně konzervativně, mortalita v souboru byla 1,34 %. Závěr: TACE patří mezi zavedené a bezpečné metody paliativního řešení primárních a sekundárních nádorů jater, které by dnes jednoznačně mělo patřit k běžnému spektru zákroků používaných v onkochirurgických centrech zabývajících se jaterní chirurgií. Přes nízké riziko závažných komplikací, se stále jedná o intervenční výkon u onkologicky nemocných pacientů, který při nevhodně zvolené indikaci může mít až fatální důsledky.

Introduction: The incidence of primary liver cancers, i.e. hepatocellular and cholangiocellular carcinoma in particular, is increasing constantly in the Czech Republic. It is especially the incidence of hepatocellular carcinoma (HCC) which rises steadily, currently accounting for approximately 8-10 cases per 100,000 population. Worldwide, it represents the fourth most common malignant disease. The incidence of cholangiocellular carcinoma is one-tenth of that of HCC. Of the secondary liver cancers, colorectal cancer metastases occur most commonly which are also the most frequent surgical diagnosis (approximately 80% of patients) for a liver surgeon. Radical surgical resection is the primary method of treatment for these tumours; however, if it is not feasible for a reason, transarterial chemoembolization (TACE) may be one the possible palliative options. This method consists in targeted embolization of pathological sites using a mixture containing a locally-acting chemotherapeutic agent. Methods: A retrospective evaluation of a cohort of patients hospitalized at the authors' institution who received TACE in collaboration with interventional radiologists between 01.01.2013 and 31.12.2017. In addition to standard demographic characteristics, the survival rate of patients, rate of complications, and length of hospital stay were also evaluated. Results: A total of 233 procedures were performed in 149 patients. The patients' mean age was 66.6 years (35-85). The procedure was carried out more frequently in men than in women (nearly in a 2:1 ratio). The most frequent diagnosis for which TACE was performed was hepatocellular carcinoma (119 cases), followed by colorectal cancer metastases (74 cases). The average length of hospital stay was five days. The mean overall survival rate of patients was 21.9 months. Complications occurred in 31% of patients and most typically involved some degree of postembolization syndrome, with 93% of these complications having been managed entirely conservatively; the mortality rate in the cohort was 1.34%. Conclusion: TACE is a well-established and safe method of palliative treatment for primary and secondary liver cancers which should clearly be part of the common range of procedures used in cancer surgery centres providing liver surgery. Despite having a low risk of serious complications, TACE is still an interventional procedure in cancer patients which, when indicated inappropriately, may even have fatal consequences.

Transarterial chemoembolization as a palliative treatment for primary and secondary liver cancers: the 2013-2017 cohort of the Pilsen University Hospital

References provided by Crossref.org

Bibliography, etc.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc21008289
003      
CZ-PrNML
005      
20220113173748.0
007      
ta
008      
210323s2020 xr a f 000 0|cze||
009      
AR
024    7_
$a 10.36290/xon.2020.095 $2 doi
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Fichtl, Jakub $7 xx0228675 $u Chirurgická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň
245    10
$a Transarteriální chemoembolizace jako paliativní řešení primárních a sekundárních nádorů jater - soubor FN Plzeň 2013-2017 / $c Jakub Fichtl, Vladislav Třeška, Tomáš Skalický, Václav Liška, Josef Vodička, Petr Duras, Jakub Šebek, Kristýna Procházková
246    31
$a Transarterial chemoembolization as a palliative treatment for primary and secondary liver cancers: the 2013-2017 cohort of the Pilsen University Hospital
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Úvod: Primární nádory jater, tj. především hepatocelulární a cholangiocelulární karcinom, mají v České republice stále se zvyšující incidenci. Zejména výskyt hepatocelulárního karcinomu (HCC) se neustále zvyšuje a nyní činí cca 8–10 případů na 100 tisíc obyvatel. Celosvětově pak představuje 4. nejčastější maligní onemocnění. Incidence cholangiocelulárního karcinomu je oproti HCC desetinová. Ze sekundárních nádorů jater se nejčastěji vyskytují metastázy kolorektálního karcinomu, které jsou pro jaterního chirurga také nejčastější operační diagnózou (cca 80 % procent pacientů). Primární metodou léčby těchto nádorů je radikální chirurgická resekce, pokud však z nějakého důvodu není možná, je jedním z možných paliativních řešení transarteriální chemoembolizace (TACE). Principem této metody je cílená embolizace patologických ložisek pomocí směsi obsahující též lokálně působící chemoterapeutikum. Metodika: Retrospektivně byl zhodnocen soubor nemocných hospitalizovaných na pracovišti autorů, kterým byla ve spolupráci s intervenčními radiology provedena TACE v období mezi 1. 1. 2013 a 31. 12. 2017. Kromě standardních demografických ukazatelů byly hodnoceny zejména délka přežití nemocných po zákroku, frekvence komplikací a délka hospitalizace. Výsledky: U 149 pacientů bylo provedeno celkem 233 výkonů. Průměrný věk nemocných byl 66,6 roku (35–85). Častěji byl zákrok proveden u mužů než u žen (téměř v poměru 2 : 1). Nejčastější diagnózou, pro kterou byla TACE provedena, byl hepatocelulární karcinom (119 případů), následovaný metastázami kolorektálního karcinomu (74 případů). Průměrná délka hospitalizace nemocných byla 5 dnů. Průměrné celkové přežití pacientů po zákroku bylo 21,9 měsíce. Komplikace se vyskytly u 31 % nemocných, nejčastěji se jednalo o různý stupeň postembolizačního syndromu, přičemž tyto komplikace byly v 93 % řešeny plně konzervativně, mortalita v souboru byla 1,34 %. Závěr: TACE patří mezi zavedené a bezpečné metody paliativního řešení primárních a sekundárních nádorů jater, které by dnes jednoznačně mělo patřit k běžnému spektru zákroků používaných v onkochirurgických centrech zabývajících se jaterní chirurgií. Přes nízké riziko závažných komplikací, se stále jedná o intervenční výkon u onkologicky nemocných pacientů, který při nevhodně zvolené indikaci může mít až fatální důsledky.
520    9_
$a Introduction: The incidence of primary liver cancers, i.e. hepatocellular and cholangiocellular carcinoma in particular, is increasing constantly in the Czech Republic. It is especially the incidence of hepatocellular carcinoma (HCC) which rises steadily, currently accounting for approximately 8-10 cases per 100,000 population. Worldwide, it represents the fourth most common malignant disease. The incidence of cholangiocellular carcinoma is one-tenth of that of HCC. Of the secondary liver cancers, colorectal cancer metastases occur most commonly which are also the most frequent surgical diagnosis (approximately 80% of patients) for a liver surgeon. Radical surgical resection is the primary method of treatment for these tumours; however, if it is not feasible for a reason, transarterial chemoembolization (TACE) may be one the possible palliative options. This method consists in targeted embolization of pathological sites using a mixture containing a locally-acting chemotherapeutic agent. Methods: A retrospective evaluation of a cohort of patients hospitalized at the authors' institution who received TACE in collaboration with interventional radiologists between 01.01.2013 and 31.12.2017. In addition to standard demographic characteristics, the survival rate of patients, rate of complications, and length of hospital stay were also evaluated. Results: A total of 233 procedures were performed in 149 patients. The patients' mean age was 66.6 years (35-85). The procedure was carried out more frequently in men than in women (nearly in a 2:1 ratio). The most frequent diagnosis for which TACE was performed was hepatocellular carcinoma (119 cases), followed by colorectal cancer metastases (74 cases). The average length of hospital stay was five days. The mean overall survival rate of patients was 21.9 months. Complications occurred in 31% of patients and most typically involved some degree of postembolization syndrome, with 93% of these complications having been managed entirely conservatively; the mortality rate in the cohort was 1.34%. Conclusion: TACE is a well-established and safe method of palliative treatment for primary and secondary liver cancers which should clearly be part of the common range of procedures used in cancer surgery centres providing liver surgery. Despite having a low risk of serious complications, TACE is still an interventional procedure in cancer patients which, when indicated inappropriately, may even have fatal consequences.
650    12
$a nádory jater $x terapie $7 D008113
650    _2
$a chemoembolizace $7 D016461
650    _2
$a metastázy nádorů $x terapie $7 D009362
650    _2
$a klinická studie jako téma $7 D000068456
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a diagnostické zobrazování $7 D003952
655    _2
$a přehledy $7 D016454
700    1_
$a Třeška, Vladislav, $d 1957- $7 jn20000402436 $u Chirurgická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň
700    1_
$a Skalický, Tomáš, $d 1965- $7 xx0017169 $u Chirurgická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň
700    1_
$a Liška, Václav, $d 1978- $7 xx0073943 $u Chirurgická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň
700    1_
$a Vodička, Josef, $d 1965- $7 pna2006352562 $u Chirurgická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň
700    1_
$a Duras, Petr, $d 1968- $7 ola2016928759 $u Klinika zobrazovacích metod, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň
700    1_
$a Šebek, Jakub $7 xx0224565 $u Chirurgická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň
700    1_
$a Procházková, Kristýna, $d 1982- $7 xx0227765 $u Chirurgická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň
773    0_
$t Onkologie $x 1802-4475 $g Roč. 14, č. 6 (2020), s. 287-290 $w MED00155291
910    __
$a ABA008 $b B 2492 $c 664 b $y p $z 0
990    __
$a 20210322105937 $b ABA008
991    __
$a 20220113173745 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1634303 $s 1128641
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2020 $b 14 $c 6 $d 287-290 $i 1802-4475 $m Onkologie (Olomouc, Print) $x MED00155291
LZP    __
$c NLK192 $d 20220113 $a NLK 2021-14/dk

Find record

Citation metrics

Logged in users only

Archiving options

Loading data ...