-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
COVID-19 a iktus
[COVID-19 and stroke]
R. Herzig, R. Mikulík, A. Tomek, J. Neumann, D. Školoudík
Jazyk čeština Země Česko
Typ dokumentu práce podpořená grantem, přehledy
- MeSH
- cévní mozková příhoda * MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- poskytování zdravotní péče MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cílem práce je podat přehled o souvislostech mezi onemocněním COVID-19 a ikty. Práce se zabývá rizikem výskytu iktu a mechanizmy jeho vzniku u pacientů s COVID-19, dále prognózou, dopadem na organizaci péče a samotnou léčbu iktu v důsledku pandemie COVID-19. Pandemie COVID-19 vedla v řadě zemí k omezení akutní péče o pacienty s iktem, v ČR však během jarní vlny v roce 2020 k významnějšímu zhoršení poskytování této péče nedošlo. Incidence iktu se u pacientů s COVID-19 pohybuje v rozmezí 0,9–6 %, může však být i vyšší. Pacienti s iktem by měli být na COVID-19 testováni, a to především pokud u nich nejsou přítomné typické kardiovaskulární rizikové faktory. Klinická manifestace iktu u pacientů s COVID-19 je střední až těžká, vysoké procento těchto pacientů má okluzi velké tepny. Většina pacientů s COVID-19 a iktem má vyšší věk a jsou u nich přítomny typické kardiovaskulární rizikové faktory, přesto se však iktus může vyskytnout i u pacientů mladých a bez přítomnosti rizikových faktorů. K rozvoji iktu dochází průměrně za 11 dnů od rozvoje symptomů COVID-19 (těžká infekce COVID-19 může být komplikována časně cytokinovou bouří, následovanou protrombotickým stavem a častými jak venózními, tak arteriálními trombembolickými komplikacemi), přesto může dojít k rozvoji iktu i v časné fázi infekce. Pacienti s COVID-19 a iktem mají horší výsledný klinický stav a vyšší mortalitu než pacienti s iktem bez COVID-19. Pacientům s iktem s COVID-19 má být poskytnuta standardní léčba. Přínosná by také mohla být profylaktická nebo terapeutická antikoagulace.
The aim of this work is to provide an overview of the relationship between COVID-19 and stroke. The work deals with the risk of stroke and its mechanisms in patients with COVID-19, as well as the prognosis, impact on the organization of care and the treatment of stroke itself due to the COVID-19 pandemic. The COVID-19 pandemic has led to a reduction in acute care for stroke patients in a number of countries, but in the Czech Republic there was no significant deterioration in the provision of this care during the spring wave in 2020. The incidence of stroke in patients with COVID-19 ranges from 0.9 to 6%, but may be higher. Patients with stroke should be tested for COVID-19, especially if they do not have typical cardiovascular risk factors. The clinical manifestation of a stroke in patients with COVID-19 is moderate to severe, with a high percentage of these patients having large artery occlusion. Most patients with COVID-19 and stroke are older and have typical cardiovascular risk factors, but stroke may also occur in young patients without risk factors. Stroke develops on average within 11 days of the development of COVID-19 symptoms (severe COVID-19 infection may be complicated by an early cytokine storm, followed by a prothrombotic condition and frequent venous and arterial thromboembolic complications), but stroke may develop also in the early phase of infection. Patients with COVID-19 and stroke have a worse clinical outcome and higher mortality than patients with stroke without COVID-19. COVID-19 stroke patients should receive standard treatment. Prophylactic or therapeutic anticoagulation could also be beneficial.
Centrum zdravotnického výzkumu LF OU Ostrava
Neurologická klinika 2 LF UK a FN Motol Praha
Neurologická klinika FN u sv Anny Brno
Neurologická klinika Komplexní cerebrovaskulární centrum LF UK a FN Hradec Králové
Neurologické oddělení Krajská zdravotní a s Nemocnice Chomutov o z
COVID-19 and stroke
Citace poskytuje Crossref.org
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc21008648
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20210601172514.0
- 007
- ta
- 008
- 210329s2021 xr db f 000 0|cze||
- 009
- AR
- 024 7_
- $a 10.48095/cccsnn202131 $2 doi
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Herzig, Roman, $u Neurologická klinika, Komplexní cerebrovaskulární centrum, LF UK a FN Hradec Králové $d 1968- $7 mzk2007411122
- 245 10
- $a COVID-19 a iktus / $c R. Herzig, R. Mikulík, A. Tomek, J. Neumann, D. Školoudík
- 246 31
- $a COVID-19 and stroke
- 520 3_
- $a Cílem práce je podat přehled o souvislostech mezi onemocněním COVID-19 a ikty. Práce se zabývá rizikem výskytu iktu a mechanizmy jeho vzniku u pacientů s COVID-19, dále prognózou, dopadem na organizaci péče a samotnou léčbu iktu v důsledku pandemie COVID-19. Pandemie COVID-19 vedla v řadě zemí k omezení akutní péče o pacienty s iktem, v ČR však během jarní vlny v roce 2020 k významnějšímu zhoršení poskytování této péče nedošlo. Incidence iktu se u pacientů s COVID-19 pohybuje v rozmezí 0,9–6 %, může však být i vyšší. Pacienti s iktem by měli být na COVID-19 testováni, a to především pokud u nich nejsou přítomné typické kardiovaskulární rizikové faktory. Klinická manifestace iktu u pacientů s COVID-19 je střední až těžká, vysoké procento těchto pacientů má okluzi velké tepny. Většina pacientů s COVID-19 a iktem má vyšší věk a jsou u nich přítomny typické kardiovaskulární rizikové faktory, přesto se však iktus může vyskytnout i u pacientů mladých a bez přítomnosti rizikových faktorů. K rozvoji iktu dochází průměrně za 11 dnů od rozvoje symptomů COVID-19 (těžká infekce COVID-19 může být komplikována časně cytokinovou bouří, následovanou protrombotickým stavem a častými jak venózními, tak arteriálními trombembolickými komplikacemi), přesto může dojít k rozvoji iktu i v časné fázi infekce. Pacienti s COVID-19 a iktem mají horší výsledný klinický stav a vyšší mortalitu než pacienti s iktem bez COVID-19. Pacientům s iktem s COVID-19 má být poskytnuta standardní léčba. Přínosná by také mohla být profylaktická nebo terapeutická antikoagulace.
- 520 9_
- $a The aim of this work is to provide an overview of the relationship between COVID-19 and stroke. The work deals with the risk of stroke and its mechanisms in patients with COVID-19, as well as the prognosis, impact on the organization of care and the treatment of stroke itself due to the COVID-19 pandemic. The COVID-19 pandemic has led to a reduction in acute care for stroke patients in a number of countries, but in the Czech Republic there was no significant deterioration in the provision of this care during the spring wave in 2020. The incidence of stroke in patients with COVID-19 ranges from 0.9 to 6%, but may be higher. Patients with stroke should be tested for COVID-19, especially if they do not have typical cardiovascular risk factors. The clinical manifestation of a stroke in patients with COVID-19 is moderate to severe, with a high percentage of these patients having large artery occlusion. Most patients with COVID-19 and stroke are older and have typical cardiovascular risk factors, but stroke may also occur in young patients without risk factors. Stroke develops on average within 11 days of the development of COVID-19 symptoms (severe COVID-19 infection may be complicated by an early cytokine storm, followed by a prothrombotic condition and frequent venous and arterial thromboembolic complications), but stroke may develop also in the early phase of infection. Patients with COVID-19 and stroke have a worse clinical outcome and higher mortality than patients with stroke without COVID-19. COVID-19 stroke patients should receive standard treatment. Prophylactic or therapeutic anticoagulation could also be beneficial.
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 650 12
- $a COVID-19 $x komplikace $7 D000086382
- 650 12
- $a cévní mozková příhoda $7 D020521
- 650 _2
- $a komorbidita $7 D015897
- 650 _2
- $a poskytování zdravotní péče $7 D003695
- 650 _2
- $a prognóza $7 D011379
- 655 _2
- $a práce podpořená grantem $7 D013485
- 655 _2
- $a přehledy $7 D016454
- 700 1_
- $a Mikulík, Robert $u Neurologická klinika FN u sv. Anny, Brno $7 xx0059766
- 700 1_
- $a Tomek, Aleš $u Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha $7 xx0053070
- 700 1_
- $a Neumann, Jiří, $u Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Chomutov, o. z. $d 1970- $7 xx0074925
- 700 1_
- $a Školoudík, David, $u Centrum zdravotnického výzkumu, LF OU, Ostrava $d 1972- $7 xx0020614
- 773 0_
- $w MED00010979 $t Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie $x 1210-7859 $g Roč. 84/117, č. 1 (2021), s. 31-37
- 856 41
- $u https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2021-1-11/covid-19-a-iktus-126302 $y plný text volně dostupný
- 910 __
- $a ABA008 $b A 4085 $c 616 $y p $z 0
- 990 __
- $a 20210329 $b ABA008
- 991 __
- $a 20210601172511 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 1639916 $s 1129008
- BAS __
- $a 3
- BAS __
- $a PreBMC
- BMC __
- $a 2021 $b 84/117 $c 1 $d 31-37 $i 1210-7859 $m Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie $x MED00010979 $y 126302
- LZP __
- $c NLK109 $d 20210601 $b NLK111 $a Meditorial-20210329