- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Parestezie jsou typické pozitivní senzitivní příznaky, které vznikají v důsledku poškození nebo poruchy somatosenzorického systému. Jsou častým subjektivním steskem uváděným pacienty různého věku. Mohou se vyskytovat jak u zdravých osob, tak u pacientů s nejrůznějšími nemocemi. Parestezie jsou častým symptomem řady neurologických i interních chorob. Vyskytují se u heterogenní skupiny poruch, které postihují centrální i periferní nervový systém. V následujícím přehledu je uvedena diagnostika i diferenciální diagnostika parestezií s důrazem na závažná akutní onemocnění.
Paresthesias are sensory symptoms that typically arise from damage or disorder of the somatosensory system. Patients of different age groups frequently report these symptoms as subjective issues. They can occur in healthy individuals as well as in people with various diseases. Paresthesias are a frequent symptom of a number of neurological and internal diseases. They occur in a heterogeneous group of disorders that affect both the central as well as peripheral nervous systems. In the following review, we present the diagnosis and differential diagnosis of paresthesias with an emphasis on severe acute diseases.
Cílem práce je podat přehled o souvislostech mezi onemocněním COVID-19 a ikty. Práce se zabývá rizikem výskytu iktu a mechanizmy jeho vzniku u pacientů s COVID-19, dále prognózou, dopadem na organizaci péče a samotnou léčbu iktu v důsledku pandemie COVID-19. Pandemie COVID-19 vedla v řadě zemí k omezení akutní péče o pacienty s iktem, v ČR však během jarní vlny v roce 2020 k významnějšímu zhoršení poskytování této péče nedošlo. Incidence iktu se u pacientů s COVID-19 pohybuje v rozmezí 0,9–6 %, může však být i vyšší. Pacienti s iktem by měli být na COVID-19 testováni, a to především pokud u nich nejsou přítomné typické kardiovaskulární rizikové faktory. Klinická manifestace iktu u pacientů s COVID-19 je střední až těžká, vysoké procento těchto pacientů má okluzi velké tepny. Většina pacientů s COVID-19 a iktem má vyšší věk a jsou u nich přítomny typické kardiovaskulární rizikové faktory, přesto se však iktus může vyskytnout i u pacientů mladých a bez přítomnosti rizikových faktorů. K rozvoji iktu dochází průměrně za 11 dnů od rozvoje symptomů COVID-19 (těžká infekce COVID-19 může být komplikována časně cytokinovou bouří, následovanou protrombotickým stavem a častými jak venózními, tak arteriálními trombembolickými komplikacemi), přesto může dojít k rozvoji iktu i v časné fázi infekce. Pacienti s COVID-19 a iktem mají horší výsledný klinický stav a vyšší mortalitu než pacienti s iktem bez COVID-19. Pacientům s iktem s COVID-19 má být poskytnuta standardní léčba. Přínosná by také mohla být profylaktická nebo terapeutická antikoagulace.
The aim of this work is to provide an overview of the relationship between COVID-19 and stroke. The work deals with the risk of stroke and its mechanisms in patients with COVID-19, as well as the prognosis, impact on the organization of care and the treatment of stroke itself due to the COVID-19 pandemic. The COVID-19 pandemic has led to a reduction in acute care for stroke patients in a number of countries, but in the Czech Republic there was no significant deterioration in the provision of this care during the spring wave in 2020. The incidence of stroke in patients with COVID-19 ranges from 0.9 to 6%, but may be higher. Patients with stroke should be tested for COVID-19, especially if they do not have typical cardiovascular risk factors. The clinical manifestation of a stroke in patients with COVID-19 is moderate to severe, with a high percentage of these patients having large artery occlusion. Most patients with COVID-19 and stroke are older and have typical cardiovascular risk factors, but stroke may also occur in young patients without risk factors. Stroke develops on average within 11 days of the development of COVID-19 symptoms (severe COVID-19 infection may be complicated by an early cytokine storm, followed by a prothrombotic condition and frequent venous and arterial thromboembolic complications), but stroke may develop also in the early phase of infection. Patients with COVID-19 and stroke have a worse clinical outcome and higher mortality than patients with stroke without COVID-19. COVID-19 stroke patients should receive standard treatment. Prophylactic or therapeutic anticoagulation could also be beneficial.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- poskytování zdravotní péče MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Mechanická trombektomie (MT) je standardní léčba pacientů s akutním mozkovým infarktem. Proto jsme se rozhodli systematicky zhodnotit činnost center provádějících MT v České republice. Metody: Do všech center vysoce specializované péče zajišťujících MT u pacientů s akutním iktem byl rozeslán online dotazník vycházející z mezinárodních doporučení, který monitoroval výkony provedené za rok 2016 (64 otázek zaměřených na zobrazovací metody, logistiku péče a trénink lékařů). Výsledky: Návratnost dotazníku byla 100%. Ve 14 centrech jsou vypracovány tzv. lokální standardy. Všechna centra disponují specializovanými iktovými jednotkami. CT v režimu 24/7 je k dispozici ve všech a 24/7 MR v 11 centrech. Vstupní zobrazení v okně do 6 hod: CT/CTA v 11, CT/CTA/CTP v 6, MR/MRA ve 2 centrech; po 6 hod od vzniku příznaků: CT/CTA v 7, CT/CTA/CTP ve 14 a MR/MRA v 5 centrech. Časné ischemické změny jsou hodnoceny ve všech centrech a kolaterální cirkulace v 8 centrech. Intervenční specialista v režimu 24/7 je k dispozici ve všech centrech. Čas příjezd–punkce třísla < 60 min je sledován ve 14 a příjezd–dosažení reperfuze < 90 min v 10 centrech. Ve všech centrech je preferována analgosedace před celkovou anestezií. Do registru (SITS-TBY) vkládá data 14/15 center. V roce 2016 bylo provedeno 1 053 MT (rozptyl: 17–136/centrum). V roce 2016 bylo v České republice trénováno 49 lékařů a celkem 64 lékařů provádělo MT. Závěr: Výsledek sebehodnotícího dotazníku ukazuje, že Česká republika obecně disponuje dobrou dostupností a odbornou úrovní v poskytování MT u akutního mozkového infarktu. Nicméně mezi centry existuje vysoká variabilita. Dalším krokem je kontinuální evaluace kvality prováděných MT, a to na úrovni údajů od jednotlivých pacientů.
Introduction: Mechanical thrombectomy (MT) has been established as a standard of care in acute ischaemic stroke. We systematically evaluated all stroke centres conducting MT in the Czech Republic. Methods: An online questionnaire based on the International Multi-Society Consensus Document was distributed to all such centres to monitor all the procedures in 2016. It includes 64 questions on imaging, logistic and training standards related to MT. Results: Complete data were obtained from all 15 comprehensive stroke centres. Local operating procedures are used in 14 centres. Specialised stroke units are available in all centres, 24/7 CT is available in all centres and 24/7 MRI in 11 centres. Admission imaging in a time window < 6 hours includes: CT/CTA in 11, CT/CTA/CTP in 6, MRI/MRA in 2 centres; after 6 hours from the symptoms: CT/CTA is performed in 7, CT/CTA/CTP in 14, MRI/MRA in 5 centres. Early ischaemic changes are evaluated before neuro-intervention in all centres and collaterals are scored in 8 centres. Interventionalists are available 24/7 in all centres. Door-to-groin time < 60 min is monitored in 14 and door-to-reperfusion < 90 min in 10 centres. Analgosedation is preferred over general anaesthesia in all centres. Fourteen centres enter data into a registry (SITS-TBY). 1,053 MTs (range: 17–136/centre) were performed in 2016. There are 49 neuro-interventional trainees and 64 interventionalists providing MT in 2016. Conclusion: The Czech Republic has a high availability of expertise to perform MT in acute ischaemic stroke. Nevertheless, there is a high variability among the centers. Thus, the next step should be regular quality monitoring and evaluation of patients’ data.
- Klíčová slova
- celonárodní evaluace,
- MeSH
- centra terciární péče MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- mechanická trombolýza * metody MeSH
- mozkový infarkt * terapie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- traumatologická centra MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Při léčbě warfarinem je zapotřebí užívat široké rozpětí dávky k udržení terapeutického INR s nutností častých kontrol a následných korekcí. Na individuální senzitivitě se mimo negenetických faktorů podílí individuální genetická výbava – polymorfizmy genů CYP2C9 a VKORC1. Na základě farmakogenetiky je možné před zahájením terapie odhadnout výpočtem individuální dávku warfarinu. Cíl: Ověřit rozložení polymorfizmů genů CYP2C9 a VKORC1 v české populaci a srovnat skutečnou denní dávku warfarinu s dávkou vypočtenou pomocí tří publikovaných farmakogenetických algoritmů. Soubor a metodika: Genotypizace CYP2C9 a VKORC1 byla provedena u 1 972 pacientů. Přesnost výpočtu dávky byla ověřena na souboru 280 pacientů se známou stabilizovanou dávkou warfarinu. Byla provedena genotypizace polymorfizmů ovlivňujících dávku warfarinu (alely *1, *2 a *3 CYP2C9, haplotypy A a B genu VKORC1). Od pacientů byly získány údaje relevantní pro výpočet dávky warfarinu podle porovnávaných algoritmů a skutečně užívaná dávka warfarinu. Výsledky: Variantní genotyp CYP2C9 spojený se sníženou metabolizací warfarinu byl v populační kohortě přítomen následovně: heterozygoti 11,6 %, homozygoti 1,1 %. Haplotyp A/A VKORC1 spojený s vyšší citlivostí na warfarin byl zastoupen ve 14 %. Standardní očekávatelnou dávku warfarinu mají pacienti s žádnou (29,2 %) nebo jednou variantní alelou (41,5 %). Hodnoty koeficientu determinace (R2) jednotlivých algoritmů byly: podle Andersona 21,9 %, Gage 23,8 % a Sconceové 58,4 %. Závěr: Největší přesnosti dosahuje na naší kohortě algoritmus Sconceové, kdy má pacient 4krát větší šanci, že vypočtená dávka bude ? 20 % skutečné dávky proti ostatním algoritmům. Použití farmakogenetických algoritmů je přesné u pacientů všech váhových kategorií, pacientů nad 80 let, není však výhodné u pacientů do 40 let věku.
Introduction: Warfarin is used in a wide range of doses and requires frequent INR monitoring with respective dose adjustment. Intra-individual variability of warfarin dose is determined by the individual genotype and CYP2C9 and VKORC1 gene polymorphisms. Pharmacogenetic algorithms could be used to predict the daily dose of warfarin even before the initiation of warfarin treatment. Aim of study: To assess frequency of CYP2C9 and VKORC1 polymorphism in the Czech population and to compare empirical daily dose of warfarin with the dose predicted by three previously published pharmacogenetic algorithms. Methods: CYP2C9 (alleles *1, *2 and *3) and VKORC1 (haplotypes A and B) genotyping was performed in 1,972 patients. Accuracy of warfarin daily dose prediction was assessed in a cohort of 280 patients with complete relevant clinical data and on a stable dose of warfarin. Results: The heterozygous form of the variant genotype of CYP2C9 (reduced warfarin metabolism) was present in 11.6% of patients in our cohort, the homozygous form was found in 1.1%. VKORC1 haplotype A/A (lower sensitivity for warfarin) was present in 14% of the cohort. Standard expected mean dose of warfarin was used by patients with no (29.2%) or 1 variant allele (41.5%). Coefficients of determination (R2) of the respective assessed algorithms were: Anderson 21.9%, Gage 23.8% and Sconce 58.4%. Conclusion: The algorithm by Sconce et al provided the highest agreement between the predicted and empirical daily dose, with 4-fold higher probability that the predicted dose will be ?20% of the empirical dose compared to other assessed algorithms. Pharmacogenetic algorithms were found to be useful in patients of all body weight categories and in patients older than 80 years but not in patients younger than 40 years. Key words: warfarin – pharmacogenetics – CYP2C9 protein – VKORC1 protein The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- farmakogenetika * MeSH
- genetické testování * MeSH
- genotyp MeSH
- inhibitory agregace trombocytů MeSH
- komorbidita MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- polymorfismus genetický MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- systém (enzymů) cytochromů P-450 * genetika MeSH
- tělesné váhy a míry MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva * MeSH
- warfarin * aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Identifikace faktorů ovlivňujících výsledný stav pacientů po trombolýze umožňuje stanovit prognózu v časné fázi cévní mozkové příhody a ovlivnit léčbu. Cílem naší práce proto bylo zjištění prognostických ukazatelů příznivého výsledného klinického stavu pacientů s mozkovým infarktem léčených pomocí systémové trombolýzy. Metodologie: Byly zpracovany údaje vložené do SITS registru (Safe Implementation of Treatments in Stroke) z České republiky v období 2/2003–2/2010 s cílem určit pomocí uni- a multivariabilní regresní analýzy ukazatele příznivého výsledného klinického stavu, definovaného v modifikované Rankinově škále 0–1 bodem. Výsledky: V letech 2003 až 2010 bylo v České republice dle registru SITS léčeno systémovou trombolýzou celkem 3 053 pacientů. Celkově 462 (15 %) pacientů zemřelo a dobrého klinického stavu bylo dosaženo u 1 308 (43 %) pacientů. Symptomatické intracerebrální krvácení podle definice SITS proběhlo u 62 (2 %) pacientů. Při multivariabilní analýze byly významně asociovány s příznivým výsledným stavem pacientů následující faktory: věk (zvyšující se po 10 letech) – OR 0,90; 95% CI (0,83–0,97); systolický krevní tlak (zvyšující se po 10 mmHg) – OR 0,92; 95% CI (0,88–0,97); vstupní klinický stav pacienta měřený dle NIHSS (zvyšující se po 5 bodech škály) – OR 0,52; 95% CI (0,47–0,56); hladina glykemie (zvyšující se o 5 mmol/L) – OR 0,61, 95% CI (0,51–0,73) a diagnóza embolické mozkové ischemie (I63.4 dle Mezinárodní klasifikace nemocí) – OR 0,75; 95% CI (0,62–0,90). Závěr: V naší práci jsme identifikovali několik významných prognostických faktorů ovlivňujících výsledný klinický stav pacientů léčených systémovou trombolýzou v ČR. Znalost těchto prediktorů umožňuje klinikovi určit prognózu pacienta léčeného systémovou trombolýzou a ovlivnit léčbu rizikových faktorů.
Determination of predictors of a favourable outcome in patients treated with thrombolytic therapy for acute stroke, analysis of the SITS (Safe Implementation of Treatments in Stroke) Registry. Background: Identification of predictors of a favourable outcome in stroke patients treated with thrombolysis might help in determining their prognosis and individualizing treatment. The aim of our study was to identify predictors of a favourable outcome in stroke patients treated with systemic thrombolysis. Method: We analyzed data entered in the SITS Registry (Safe Implementation of Treatments in Stroke) in the Czech Republic between February 2003 and February 2010. Univariate and multivariate regressive analyses were used to identify predictors of a favourable outcome as defined by the modified Rankin scale 0–1 at 3 months. Results: Overall in the Czech Republic, 3,053 patients were treated with intravenous thrombolysis. A total of 462 (15%) patients died and 1,308 (43%) achieved a favourable outcome. Symptomatic intracerebral haemorrhages (as per the SITS definition) were observed in 62 (2%) patients. Multivariate analyses identified the following characteristics to be significantly associated with a favourable outcome: age (10-year increments) – OR 0.90, 95% CI (0.83–0.97); systolic blood pressure (10 mmHg increments) – OR 0.92, 95% CI (0.88–0.97); stroke severity at baseline measured by NIHSS score (5-point increments) – OR 0.52, 95% CI (0.47–0.56); glucose (5 mmol/L increments) – OR 0.61, 95% CI (0.51–0.73) and diagnosis of embolic etiology of stroke (I63.4 according to the International Classification of Diseases) – OR 0.75, 95% CI (0.62–0.90). Conclusion: In our study, we identified several important prognostic predictors determining a clinical outcome of stroke patients treated with intravenous thrombolysis in the Czech Republic. Knowledge of these predictors allows clinicians to predict patient prognosis and manage risk factors.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- cévní mozková příhoda diagnóza farmakoterapie MeSH
- financování organizované MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- injekce intravenózní využití MeSH
- krevní glukóza analýza metabolismus MeSH
- krevní tlak MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- multivariační analýza MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- prognóza MeSH
- rizikové faktory MeSH
- tkáňový aktivátor plazminogenu aplikace a dávkování MeSH
- ukazatele zdravotního stavu MeSH
- věkové faktory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
