Spasticita se u roztroušené sklerózy (RS) vyskytuje poměrně často. Jako zvýšená svalová aktivita patří se zkrácením svalu a parézou ke spastickému syndromu. Hlavním cílem léčby spasticity je zmírnění negativního vlivu, který nemocného omezuje při běžných činnostech. Nesnažíme se o úplné odstranění spasticity, neboť zvýšený svalový tonus může pomáhat při stoji nebo chůzi. Nejčastějším a nejjednodušším způsobem léčby spasticity u RS je farmakoterapie. Používá se zejména baklofen a tizanidin, často ve vzájemné kombinaci. U těžké generalizované spasticity je prokázán dobrý efekt podávání intratekálního baklofenu pumpovými systémy, může se kombinovat s fokální léčbou pomocí botulotoxinu. Nezastupitelnou roli má rehabilitace. Je třeba začít co nejdříve, obvykle v počátku onemocnění.

Spasticity in multiple sclerosis is a relatively common sign. Upper motor neuron syndrome consists of muscle overactivity, shortening and paresis. The main goal of spasticity treatment is to decrease the negative effect of spasticity on daily activities limiting the patient. We do not try to eliminate spasticity completely because increased muscle tone can help, for example, when standing or walking. Pharmacotherapy is the most common way of spasticity treatment. Baclofen and tizanidine are mainly used, often in combination with each other. In severe generalized spasticity, a very good clinical effect of intrathecal baclofen administration through pump delivery systems has been demonstrated. It can be combined with botulinum toxin administration in focal muscles. Rehabilitation has in important role; it is necessary to start as soon as possible, usually at the beginning of the disease.

Neurologická klinika3 LF UK a FNKV Praha

Spasticity in multiple sclerosis

Literatura