Chirurgická terapie vbočeného paice je široce probádanou disciplínou. Typů operačních výkonů lze v literatuře nalézt více než 150.1 Z tohoto širokého spektra se do obliby ortopedů dostala především distáiní klínovitá osteotomie I. metatarsu (také nazývána V osteotomie). Po provedení osteotomie se posouvá periferní fragment I. metatarsu, čímž se dosahuje korekce deformity. Tento intraartikulární výkon vyžaduje otevření kloubního pouzdra pro vizualizaci I. metatarsofalangeálního skloubení. Dříve se tento výkon prováděl bez fixace osteosyntetickým materiálem, což občasně vedlo k avaskulární nekróze periferního fragmentu či ke zhojení v neuspokojivém postavení. Posun techniky představovala fixace šroubem. Miniinvazivní operace vbočeného palce posouvá operativu ještě dále tím, že kostní výkon je proveden mimokloubně a periferní fragment je stabilně fixován šrouby.

Surgical therapy of hallux valgus is widely explored with over 150 surgical techniques described in literatuře.1 A subcapital distal wedge osteotomy has become the most favorized by orthopedic surgeons. To perform such osteotomy, a joint capsule had to be opened and joint was visualized. When completed the osteotomy, the peripheral fragment is pushed laterally, achieving the correction of the deformity. Historically, with no suitable osteosynthetic material the bone fragments were left without fixation. However, such osteotomy is unstable, which sometimes led to avascular necrosis of the peripheral fragment. With development of the new osteosynthetic material the fixation was improved. Minimally invasive surgery of the hallux valgus pushes the surgery options even further by reaching absolute stability of the peripheral fragment using two screws fixation, an extraarticular osteotomy and maximally sparing soft tissues.

Ortopedické oddělení nemocnice Krajské zdravotní Nemocnice Chomutov

Minimally invasive hallux valgus surgery

Literatura