Více než 100 let po objevu eozinofilů byly registrovány první biologické preparáty, díky nimž dokážeme významně omezit jejich aktivitu v organismu u pacientů s astmatem. Doposud však zůstává řada důležitých teoretických i klinických otázek, týkajících se jejich fundamentální úlohy za fyziologických i patologických okolností. Intenzivní výzkum z posledních let nám přinesl důležité informace o tom, kolik eozinofilů v periferní krvi je ještě v mezích normy a kdy se již máme obávat tkáňového postižení či například ztráty kontroly astmatu. Získali jsme nová data vypovídající o vztahu mezi počty eozinofilů v jednotlivých biologických materiálech (např. v periferní krvi či indukovaném sputu) a o jejich výpovědní hodnotě zejména ve vztahu ke vzniku, průběhu, prognóze a citlivosti na léčbu bronchiálního astmatu. I přes řadu nejasností patří vyšetření eozinofilů v periferní krvi u těchto nemocných mezi nejdůležitější laboratorní testy, které je třeba provádět opakovaně ve spojení s dalšími biomarkery vždy v době diagnózy a při exacerbacích či ztrátě kontroly, ideálně při nejnižší úrovni udržovací terapie, a nelze-li jinak s dostatečným odstupem po vysazení pulzních systémových kortikoidů. Následující práce shrnuje některé z důležitých faktů, které ovlivňují náš pohled na tyto buňky u pacientů s astmatem.

More than 100 years after the discovery of eosinophils, the first biological preparations have been registered. We can significantly reduce their activity in the body in patients with asthma, thanks to these biologicals. However, many important theoretical and clinical questions regarding their fundamental role in physiological and pathological circumstances remain unanswered. Intensive research during recent years has provided us with important information about how many eosinophils in the peripheral blood are still within normal limits and when we should already be concerned about potential tissue damage or, for example, loss of asthma control. We obtained new data regarding the relationship between eosinophil counts in distinct biological materials (e.g. in peripheral blood or induced sputum) and their predictive value, especially concerning the origin, course, prognosis and sensitivity to the treatment of bronchial asthma. Despite ambiguities, the examination of eosinophils in the peripheral blood of these patients is one of the most important laboratory tests to be performed repeatedly, in conjunction with other biomar-kers, always at diagnosis and in exacerbations or loss of control, ideally at the lowest level of maintenance therapy or with sufficient clearance time after discontinuation of pulsed systemic corticoids. The following work summarizes some of the important facts that modulate our view of these cells in patients with asthma.

Ústav klinické imunologie a alergologie FN a LF Univerzity Karlovy Hradec Králové

Do we interpret the peripheral blood eozinophil count in bronchial asthma patients correctly?

Literatura