Výběr biologik u pacientů s těžkým astmatem vychází z diagnostického posouzení, zda se jedná o T2-high (tj. eozinofilní, alergický či nealergický), nebo T2-low (tj. non- -eozinofilní) zánětlivý endotyp/fenotyp astmatu. V současnosti jsou dostupné tři molekuly s antieozinofilním přístupem do dráhy interleukinu-5 (mepolizumab, benralizumab, reslizumab), molekula zaměřená na receptor pro IL-4/13 (dupilumab) a molekula s vazbou na IgE (omalizumab). Konceptem je cesta zaměřená vůči epiteliálním alarminům („upstream“ cytokiny). Poslední molekulou, která vstoupila do klinické praxe, je tezepelumab blokující thymický stromální lymfopoetin. Účinnost tezepelumabu je dokladována u široké populace astmatiků napříč spektrem etiologií exacerbací. Bylo prokázáno, že tezepelumab snižuje výskyt exacerbací a hladiny biomarkerů (absolutní počet eozinofilů, celkový IgE, FeNO) bez ohledu na výchozí hodnotu BMI, roční období nebo stav atopie. Blokáda epiteliálních alarminů je nadějí i pro astmatiky s T2-low typem zánětu. Zkoumány jsou další antialarminové molekuly, slibný je itepekimab působící vůči IL-33. Zcela novým budoucím směrem v léčbě T2-high astmatu se jeví selektivní inhibitory Brutonovy tyrosinkinázy (například rilzabrutinib), které inhibují dráhu FcεRI v mastocytech a bazofilech, a mohou tak ovlivňovat tíži eozinofilního zánětu.

The choice of biologics in patients with severe asthma is based on the diagnostic assessment of whether it is T2-high (i.e. eosinophilic, allergic or non-allergic) or T2-low (i.e. non-eosinophilic) inflammatory endotype/phenotype of asthma. Currently, three molecules with anti-eosinophilic access to the interleukin-5 pathway (mepolizumab, benralizumab, reslizumab), a molecule targeting the receptor for IL4/13 (dupilumab), and a molecule with binding to IgE (omalizumab) are available. A novel concept is the pathway directed towards epithelial alarmins ("upstream" cytokines). A molecule that has recently entered clinical practice is tezepelumab blocking thymic stromal lymphopoietin. The efficacy of tezepelumab has been documented in a wide population of asthmatics across the spectrum of exacerbation etiologies. Tezepelumab was shown to reduce exacerbations rate and biomarker levels (absolute eosinophil count, total IgE, FeNO) regardless of baseline BMI, season or atopy status. Blocking epithelial alarmins is also a hope for asthmatics with T2-low type of inflammation. There are other antialarmin molecules being investigated, itepecimab is promising against interleukin-33. A completely new future direction in the treatment of T2-high asthma appears to be selective Bruton's tyrosine kinase inhibitors (e.g. rilzabrutinib), which inhibit the FcεRI pathway in mast cells and basophils and can thus influence the severity of eosinophilic inflammation.

Ústav klinické imunologie a alergologie FN a LF UK Hradec Králové

Biological treatment of bronchial asthma targeting alarmins

Literatura