Cíle: Nálezy při vyšetření zobrazovacími metodami jsou u glioblastomu (GBM) a gliosarkomu (GSM) velmi podobné. Mohou se však lišit a cílem této studie bylo vyhodnotit rozdíly v nálezech MR u GBM a GSM. Materiál a metody: Retrospektivně byla hodnocena vyšetření MR s aplikací kontrastní látky v případě 15 GSM a 32 GSM, které byly sledovány od ledna 2015 do prosince 2019. Byly porovnávány vlastnosti signálu T1-vážených obrazů, T2-vážených obrazů a FLAIR, velikost nálezu a jeho umístění, nekróza a peritumorální edém, cystická komponenta, intenzita a typ zvýšení signálu kontrastní látkou. Pro statistickou analýzu byly použity Kolmogorov-Smirnovův test, t-test pro nezávislé výběry, Mann-Whitneyův U test, chí-kvadrát test a Fischerův exaktní test. Hodnota p < 0,05 byla považována za statisticky významnou. Výsledky: Ve skupině GSM se v solidní oblasti významně více vyskytovaly T2-vážené hyperintenzity a T1-vážené isointenzity nebo mírné hyperintenzity. Intenzita kontrastu se významně nelišila, ale při zesílení kontrastní látkou byl homogenní poměr kontrast lehce vyšší ve skupině GSM. Ve skupině GSM byly signifikantně větší šíře nekrózy a signifikantně vyšší míra výskytu v temporální oblasti, ale mezi ostatními anatomickými oblastmi nebyly zaznamenány významné rozdíly. Závěr: GSM a GBM jsou high-grade nádory, u nichž je pro diferenciální diagnostiku zapotřebí patologické vyšetření. Naše studie však ukázala, že mnoho konvenčních MR nálezů, např. lokalizace, šíře nekrózy nebo T2-vážená hyperintenzita, mohou také k diagnostice přispět.

Aim: The imaging findings of glioblastoma (GBM) and gliosarcoma (GSM) are substantially similar. However, there may be some differences and the purpose of this study was to evaluate the differences in MRI findings between GBM and GSM. Material and methods: The contrast-enhanced MRI examinations of 15 GSM and 32 GBM cases that were followed up in January 2015–December 2019 were evaluated retrospectively. T1-WI, T2-WI and FLAIR signal properties; mass size and location; necrosis and peritumoural oedema; cystic component; and contrast-enhancement intensity and type were compared. The Kolmogorov-Smirnov test, independent-samples t-test, Mann-Whitney U test, chi-square test, and Fischer‘s exact test were used in the statistical analysis. P < 0.05 was considered significant. Results: The T2-WI pronounced hyperintensity and T1-WI isomild hyperintensity rates in the solid area were significantly higher in the GSM group. The contrast intensity did not differ significantly, but of the contrast-enhancement types, the homogeneous contrast ratio was slightly higher in the GSM group. In the group, necrosis width was significantly bigger and, the temporal localization rate was significantly higher, but no significant difference was found in terms of other anatomical locations. Conclusion: GSM and GBM are high-grade tumours and pathological evaluation is needed for differential diagnosis. Our study found, however that many conventional MRI findings such as localization, width of necrosis and T2-WI hyperintensity may also contribute to the diagnostic approach.

Department of Medical Oncology University of Health Sciences Adana City Training and Research Hospital Adana Turkey

Department of Radiology Faculty of Medicine Cukurova University Adana Turkey

Department of Radiology University of Health Sciences Adana City Training and Research Hospital Adana Turkey

Porovnání nálezů MR u glioblastomu a gliosarkomu - mohou být při konvenční MR odhaleny diagnostické rozdíly?

Citace poskytuje Crossref.org