Morální zranění, známé z válečné medicíny, se stále častěji vyskytuje v kontextu poskytování zdravotnické péče v souvislosti s pandemií COVID-19. Morální zranění je chápáno jako intenzivní kognitivní a emoční odpověď na události, které ohrožují morální nebo etické přesvědčení člověka. Zdravotníci se během několika týdnů museli naučit poskytovat péči značnému množství pacientů, činit kompromisní rozhodnutí, mnohdy rezignovat na své profesní standardy a upřednostňovat to, co se musí udělat, před tím, co by se mělo udělat. Cílem přehledového článku je zmapovat psychologické dopady potenciálně morálně traumatizujících událostí v kontextu současné pandemické situace, popsat specifická rizika spjatá s etickým stresem a navrhnout účinné postupy ke zmírnění dopadů morálního zranění na psychické zdraví zdravotníků.

Moral injury, known from military medicine, is getting more attention also in the context of healthcare provision related to COVID-19 pandemic. Moral injury represents an intense cognitive and emotional response to events that jeopardize one's moral or ethical beliefs. Healthcare professionals had to quickly learn how to provide care to an enormous amount of patients, making compromising decision, often giving up their professionals standards and preferring what had to be done instead of what should be done. The aim of this review is to map out the psychological impact of potentially morally injurious events in the context of current pandemic, describe specific risks related to ethical distress and to suggest effective strategies to mitigate the impact of moral injury on healthcare professionals‘ mental health.

3 lékařská fakulta Univerzity Karlovy Praha

Centrum paliativní péče Praha

Moral injury in healthcare workers

Literatura