Úvod: Trombolýza je zvažovanou metodou pro léčbu trombózy tepny štěpu ledviny, pokud je splněna podmínka krátké doby ischemie. Data o maximální délce ischemie, kdy má ještě smysl provést trombolýzu, jsou sporá. Metody: Provedli jsme retrospektivní analýzu naší zkušenosti zahrnující tři pokusy o provedení trombolýzy v rámci léčby trombózy tepny štěpu ledviny. Prostudovali jsme literaturu na toto téma v databázi PubMed a nalezená data jsme porovnali s našimi výsledky. Výsledky: V kazuistice číslo 1 byla trombolýza zahájena 12 hodin po vzniku trombózy a musela být ukončena už po pěti hodinách kvůli vzniklému hematomu. Prokrvení štěpu bylo obnoveno, ale štěp neobnovil zpět svoji funkci, pravděpodobně kvůli dlouhému trvání ischemie. V kazuistice číslo 2 byl pokus o trombolýzu neúspěšný kvůli technickému neúspěchu zavést vodič do okludované tepny štěpu. Trombóza byla pravděpodobně způsobena chronickou rejekcí. V kazuistice číslo 3 vedla trombolýza k obnovení perfuze štěpu, ale nevedla k obnovení funkce štěpu, pravděpodobně kvůli příliš dlouhému trvání ischemie (2 až 3 dny). Prolongované trvání ischemie v kazuistice číslo 3 bylo, alespoň částečně, způsobeno opomenutím provést ultrazvuk štěpu při prvním ošetření pacienta. Závěr: Můžeme potvrdit, že trombolýza v rámci terapie trombózy tepny štěpu ledviny se zdá vhodná pouze za podmínky krátkého trvání trombózy. V případě náhlého zhoršení funkce štěpu musí být vždy vyloučena porucha prokrvení štěpu pomocí ultrazvuku.

Introduction: Thrombolysis has been suggested as a feasible method to treat arterial renal transplant thrombosis under conditions of short duration of ischemia. Data on maximal duration of ischemia that are still feasible to treat are scarce. Methods: We retrospectively analysed our experience involving three attempts to utilize thrombolysis to treat transplant renal artery thrombosis. We searched through literature on PubMed and compared the data we found with our own experience. Results: In case number 1 of our cohort, thrombolysis was initiated 12 hours after the onset of thrombosis and had to be ceased after five hours due to the formation of a haematoma. Perfusion of the graft was restored but it did not regain function, most likely due to long ischemia time. In case number 2, an attempt to use thrombolysis was unsuccessful due to failure to cross the graft artery occlusion with a guidewire. Thrombosis was most likely caused by chronic rejection of the graft. In case number 3, thrombolysis restored arterial patency but, due to an onset of ischemia, which lasted 2 to 3 days, did not lead to restoration of graft function. The prolonged ischemia period in case three occurred, at least in part, due to failure to perform an ultrasound scan when the patient was first admitted. Conclusion: We can confirm that thrombolysis for transplant renal artery thrombosis seems to be feasible only when the condition has a short duration. In the event of sudden deterioration of graft function, the absence of perfusion must always be ruled out by ultrasound scan.

1st Faculty of Medicine Charles University Prague

AeskuLab Patologie k s Prague

Department of Anatomy 2nd Faculty of Medicine Charles University Prague

Department of Diagnostic and Interventional Radiology Institute for Clinical and Experimental Medicine Prague

Department of Transplantation Surgery Institute for Clinical and Experimental Medicine Prague

Palas Athena Clinic Prague

Trombolýza jako léčba transplantační trombózy renálních tepen - tři neúpěšné kazuistiky a přehled literatury

References provided by Crossref.org