U části pacientů po těžkém průběhu onemocnění covidem-19 nedochází ke spontánní resorpci (po) zánětlivých změn a je zde riziko rozvoje organizující se pneumonie a fibrotizace plicního parenchymu. Přes nedostatek důkazů o jejich efektivitě v této indikaci je použití glukokortikoidů v léčbě plicního postižení v rámci post-covidového syndromu běžnou praxí. Studií zabývajících se jejich použitím v pozdní fázi onemocnění je bohužel málo. Na základě dostupných prací se zdá, že v případě neregredujících infiltrátů s větším rozsahem než 15 % plicního parenchymu a za současné nepřítomnosti kontraindikace kortikoterapie je jejich použití opodstatněné. Článek shrnuje význam kortikoterapie v léčbě a prevenci plicního post-covidového postižení.

Prolonged resorption occurs in the small number of patients with severe course of COVID-19. There is the risk of development of organizing pneumonia and subsequent fibrotization of lung parenchyma. The use of glucocorticoids in the treatment of post-COVID lung involvement is common practice, despite the lack of evidence regarding their efficacy in this indication. The number of studies dealing with their use in late phase of the disease is unfortunately small. According to current scarce evidence their use may be justified in case of 15% or larger lung involvement without spontaneous resolution. Of course, the absence of contraindications for their use is required. The article focuses on the position of glucocorticoids in the prevention and therapy of lung involvement in post-COVID syndrome patients.

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně

Klinika nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno

Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc

Glucocorticoids in therapy of patients with post-COVID syndrome

Literatura