Cíl: Vliv protokolu zrychlené zotavení po operaci (ERAS) na pooperační výsledky po urogynekologické operaci zatím zůstává předmětem zkoumání. Tato studie se snažila zhodnotit toto téma srovnáním pacientů, kteří měli konvenční nebo ERAS – řízenou perioperační péči, a to u několika klinických endpointů vč. chůze, délky pobytu v nemocnici (LOS), opětovné hospitalizace a pooperačních komplikací. Materiál a metody: Celkem 121 pacientů podstupujících operaci z důvodu prolapsu pánevního orgánu bylo rozděleno do dvou větví studie – protokol ERAS (skupina E) a konvenční péče (skupina C). Mezi skupinami byly porovnány proměnné zahrnující obnovení chuti k jídlu, vyprazdňování, krvácivé příhody, další komplikace, LOS a opětovné hospitalizaci. Výsledky: Pacienti skupiny C dostávali významně intenzivněji intravenózní tekutinovou léčbu ve srovnání se skupinou E (2 760 ± 656 vs. 1 045 ± 218 ml, p < 0,001). Doba potřebná k prvnímu flatusu, první defekaci, požití pevné stravy a chůzi (p < 0,001) byla také delší u první skupiny pacientů. Při použití protokolu ERAS byla významně snížena délka pobytu v nemocnici (2,5 ± 1,1 vs. 2,0 ± 0,6 dne, p < 0,001). Na druhou stranu se obě skupiny ukázaly jako srovnatelné co se týče pooperačních komplikací, včetně infekcí v místě provedení chirurgického výkonu, kardiovaskulárních komplikací, nespecifických bolestí břicha, subileu, krevních ztrát a míry opětovné hospitalizace. Závěr: V námi zkoumané populaci vedl protokol ERAS k časnému zahájení perorálního příjmu, časnému obnovení funkce střev, časné mobilizaci a dřívějšímu propuštění pacientů bez snížení bezpečnosti po urogynekologické operaci.

Objective: The impact of enhanced recovery after surgery (ERAS) protocol on postoperative outcomes after urogynecological surgery is yet to be a matter of investigation. This study sought to evaluate this issue by comparing the patients who had conventional or ERAS--guided perioperative care for several clinical end-points including ambulation, length of hospital stay (LOS), readmissions, and postoperative complications. Materials and methods: A total of 121 patients undergoing pelvic organ prolapse surgery were allocated to two study arms, ERAS protocol (Group E) or conventional care (Group C). Variables reflecting the restoration of appetite and bowel movements, bleeding events, other complications, LOS and readmissions were compared between the groups. Results: The patients in Group C significantly received a more intensive intravenous fluid treatment compared to Group E (2,760 ± 656 vs. 1,045 ± 218 mL, P < 0.001). Time required for first flatus, first defecation, eating solid food, and ambulation (P < 0.001) were also longer in the former group of patients. Moreover, LOS was significantly reduced when the ERAS protocol was applied (2.5 ± 1.1 vs. 2.0 ± 0.6 days, P < 0.001). On the other hand, the two groups were similar with respect to the frequency of the postoperative complications, including surgical site infections, cardiovascular complications, non-specific abdominal pain, sub-ileus, blood loss and readmission rate. Conclusion: In our sample population, ERAS protocol led to early initiation of oral intake, early recovery of bowel function, early mobilization, and early discharge of patients without compromise in safety concerns after urogynecological surgery.

Department of Anesthesiology Faculty of Medicine Istanbul University Cerrahpasa Istanbul Turkey

Department of Anesthesiology Istanbul Haseki Training and Research Hospital Istanbul Turkey

Department of Anesthesiology Kanuni Sultan Suleyman Training and Research Hospital Istanbul Turkey

Department of Obstetrics and Gynecology Kanuni Sultan Suleyman Training and Research Hospital Istanbul Turkey

Srovnání protokolu zrychleného zotavení s konvenční péčí u pacientů podstupujících urogynekologickou operaci

Citace poskytuje Crossref.org