Cíl: Přechod od kategoriálních modelů poruch osobnosti k dimenzionálnímu pojetí funkčních schopností osobnosti, jak jsou konceptualizovány v DSM-5 i MKN-11, představuje pro klinickou oblast výzvu k implementaci nových diagnostických metod pro poruchy osobnosti. Zároveň se ukazuje, že koncept osobnostního fungování má širší uplatnění kvůli svým schopnostem popisovat obecně závažnost psychopatologie. České verze dvou instrumentů zaměřených na funkčních schopnosti osobnosti již prošly ověřením psychometrických vlastností, nicméně pro jejich další využívání je potřebné, aby byly podrobeny dalším výzkumům. V této studii se proto zaměřujeme na jejich schopnost diskriminovat mezi těmi bez psychiatrické diagnózy a dvěma skupinami lidí s psychiatrickou diagnózou. Materiál a metoda: Studie byla realizována na 163 respondentech, kteří pocházeli ze tří skupin: 1) pacienti s poruchami osobnosti (n = 58), 2) pacienti se zvýšeným skóre neuroticismu (n = 50), 3) běžná populace (n = 55). Funkční schopnosti osobnosti byly hodnoceny za pomocí sebeposuzovacícho dotazníku Level of Personality Functioning Scale-Brief Form 2.0 (LPFS-BF 2.0) a klinicky hodnoceným polostrukturovaným rozhovorem Semi-structured Interview for Personality Functioning DSM-5 (STiP 5.1). Výsledky: Tři sledované skupiny se lišily v osobnostním fungování. Obecně se dá říct, že lidé s poruchou osobnosti dosahovali nejvyššího narušení osobnostního fungování, zatímco nejnižší úroveň narušení osobnostního fungování měla běžná populace, mezi nimi pak byla skupina se zvýšeným neuroticismem. Zatímco rozhovor STiP-5.1 byl schopen rozlišovat i v rámci skupin pacientů, dotazník LPFS-BF 2.0 měl tuto schopnost nižší. Z demografických proměnných se ukázala jako významná korelace s věkem naznačující trend ke zralejšímu osobnostnímu fungování s vyšším věkem, dále se ukázalo, že vyšší vzdělání bylo asociováno s nižším narušením osobnostního fungování. Závěr: Polostrukturovaný rozhovor STiP-5.1 i screeningový dotazník LPFS-BF 2.0 ukázaly adekvátní schopnost diskriminovat tři zkoumané populace. Obě metody jsou uživatelsky příznivé a vzhledem k dobrým psychometrickým vlastnostem jejich českých verzí je možné obě doporučit pro výzkumné užití a s obezřetností také pro klinickou praxi. Rozšiřuje se tak repertoár moderních metod (nejen) k diagnostice poruch osobnosti v ČR.

Objective: The transition from categorical models of personality disorders to a dimensional approach of personality functioning, as conceptualized by the DSM-5 and ICD-11, represents a challenge for the clinical area to implement new diagnostic methods for personality disorders. While it also seems that the personality functioning concept has a broader application because of its ability to capture the overall severity of psychopathology. The psychometric properties of Czech versions of two instruments assessing personality functioning have been verified already. However, for their future use, they must be subjected to further research. Therefore, in this study, we focus on their ability to discriminate between those without a psychiatric diagnosis and two groups of people with a psychiatric diagnosis. Method: The study was conducted on 163 respondents from three groups: 1) patients with personality disorders (n = 58), 2) patients with increased neuroticism score (n = 50), 3) general population (n = 55). Personality functioning was assessed by self-report questionnaire Level of Personality Functioning Scale-Brief Form 2.0 (LPFS-BF 2.0) and clinician-rated Semi-structured Interview for Personality Functioning DSM-5 (STiP 5.1). Results: The three groups differed in their level of personality functioning. Generally, people with personality disorders had the highest level of personality functioning impairment, the general population had the lowest level of impairment, the group with increased neuroticism score was in the middle. While the STiP-5.1 was able to differentiate within the patients ́ groups, the ability of LPFS-BF 2.0 was limited. From the demographic variables, age correlated with personality functioning, suggesting a trend toward more mature personality functioning in older age. Also, higher education levels were associated with lower personality functioning impairment. Conclusion: The semi-structured interview STiP-5.1 and the screening questionnaire LPFS-BF 2.0 showed adequate ability to discriminate between the three study groups. Both methods are user-friendly, and given the psychometric properties of their Czech versions, they can be recommended for research proposes and with caution to use in clinical practice. Thus, the repertoire of modern methods available in the Czech Republic for assessing (not only) personality disorders is expanding.

Národní ústav duševního zdraví Klecany

Pedagogická fakulta UK Praha

University of New York Prague

Personality functioning assessment in general and clinical population

Literatura