Disharmonický vývoj a narušené vztahy v rodině, spolu s genetickou predispozicí, mohou vyústit v rozvoj duševních onemocnění, včetně závislostí. Užívání návykových látek u lidí s psychotickým onemocněním je až třikrát četnější než u běžné populace. V kazuistice popisuji práci s psychotickým pacientem v období rané dospělosti, kde základním aspektem byla snaha o navázání terapeutického vztahu. Zásadním tématem pro budování vztahu v psychoterapii je nastavování hranic a přiměřených cílů, které musí být pevné, ne však rigidní. V průběhu léčby došlo k rozpadu sociálního prostředí a rodinného systému, což vedlo ke zhoršení stavu pacienta. Zranitelnost, osamělost a nemoc samotná ukazují, že k zajištění léčby pacienta by byl nezbytný dozor, nejlépe další blízké osoby, kterou pacient v současnosti nemá.

Disharmonic development and disturbed family relationships, together with genetic predisposition, can result in the development of mental illness, including addiction. Substance use in people with psychotic illness is up to three times more common than in the general population. In this case study, I describe work with a psychotic patient in early adulthood, where a fundamental aspect was the attempt to establish a therapeutic relationship. The setting of boundaries and appropriate goals, which must be firm but not rigid, is key for building relationships in psychotherapy. During the course of treatment, the patient’s social environment and family system disintegrated, which led to the deterioration of his condition. Vulnerability, loneliness, and the illness itself suggest that supervision, preferably by another person close to him, might be necessary to ensure the effective treatment of the patient. However, he is currently lacking such resources

Univerzita Karlova 1 lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice Praha Klinika adiktologie

Boundaries and safety in psychotherapy with a psychotic patient using methamphetamine – a case study

References provided by Crossref.org

Literatura