Cíl: Cílem prospektivní studie je vyhodnocení kvality života pacientů podstupujících resekci plic ve Fakultní nemoci Ostrava a vyhodnocení výskytu rizikových faktorů spojených s onemocněním plic. Metodika: Pro hodnocení kvality života byly použity standardizované nástroje SF-12v2 a WHO Disability Assessment Schedule 2.0 (WHODAS), dále byly hodnoceny sociodemografické charakteristiky a rizikové faktory. Měření kvality života proběhlo před výkonem a první sledování 3 měsíce po resekci plic. Pro popis dat byla použita základní popisná statistika a dále statistické testy dle rozložení dat (chí-kvadrát test, Fisherův exaktní test, Wilcoxonův párový test) na hladině významnosti 5 % (program Stata v. 16). Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 32 respondenty, kteří byli sledováni v období 5/2021 až 3/2022. Průměrný věk v souboru byl 64,9 let (min. 37; max. 79 let), 53 % tvořily ženy. V rizikovém povolání pracovalo 25 % respondentů, nejčastěji se jednalo o práci v uhelných dolech. V rizikovém povolání pracovali významně více muži (p = 0,013). Ex-kuřáci a kuřáci tvořili přibližně 60 % výzkumného souboru, dle pohlaví nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,379). V kvalitě života před operací a 3 měsíce po ní bylo zjištěno statisticky významné zhoršení dle WHODAS (p < 0,001), dle SF-12v2 bylo zjištěno statisticky významné zhoršení pouze v doméně Omezení rolí z fyzických důvodů (p < 0,001). Závěr: Resekce plic byla spojována po 3 měsících od operačního výkonu se sníženou kvalitou života. Kromě objektivních ukazatelů spojovaných s tímto operačním výkonem je důležité dlouhodobě sledovat také kvalitu života pacienta, což umožní identifikovat problémové oblasti, a efektivně tak cílit další péči.

Objective: The aim of the prospective study is to evaluate the quality of life of patients undergoing lung resection at the University Hospital of Ostrava and to evaluate the occurrence of risk factors associated with lung disease. Methods: Standardized tools SF-12v2 and WHO Disability Assessment Schedule 2.0 (WHODAS) were used for evaluation of quality of life. Risk factors associated with lung cancer and sociodemographic characteristics were assessed too. The measurement was realized before and 3 months after lung resection. Descriptive statistics, the Fischer exact test, the Wilcoxon signed-rank test and the Chi-square test at the significance level 5% were used for evaluation of the data, Stata v. 16. Results: The sample was consisted of 32 respondents who were observed from 5/2021 to 3/2022. The average age in the sample was 64.9 years (min. 37; max. 79), 53% were women. Work in the high-risk occupation was detect in 25% of respondents, most often in coal mines. A statistically significant difference was found between gender and high-risk occupation (p = 0.013), more often it was men. Ex-smokers and smokers were comprised approximately 60% of the sample, but no statistically significant difference was found according to gender (p = 0.379). There was a statistically significant deterioration in WHODAS quality of life before and 3 months after resection (p < 0.001). According to SF-12v2, a statistically significant deterioration was found in the domain Role limitations due to physical health (p < 0.001). Conclusion: Lung resection was associated with reduced quality of life after 3 months of the surgery. In addition to the objective indicators associated with this surgical procedure, it is also important to monitor the patient's quality of life in the long-term view, which could identify problem areas and help to target further care effectively.

Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

Katedra chirurgických oborů Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Quality of life and risk factors of the patients undergoing lung resection from the perspective of thoracic surgery