Cíle. Učitelství je považováno za stresující povolání, ale dosud nebylo zkoumáno, jak stresory ve školách vnímají samotní učitelé a zda souvisí s jejich individuálními charakteristikami a vyhořením. Soubor a metody. Výzkumu se zúčastnilo 594 učitelů 6.–9. ročníků ze 118 škol. Účastníci v online dotazníku odpověděli na otevřenou otázku, co považují za nejdůležitější problémy, se kterými se ve škole potýkají, a vyplnili škálu měřící vyhoření. Otázky a hypotézy. Výzkum zachytil, jaké typy stresorů ve škole učitelé vnímají. Poté ověřoval, zda jednotlivé stresory a jejich počet souvisí s pohlavím, socioekonomickým statusem, dél - kou praxe a vyhořením učitele. Analýzy. Použitý byl smíšený výzkumný design. Stresory byly identifikovány tematickou analýzou a souvislosti mezi proměnnými byly ověřovány pomocí statistických testů. Výsledky. Učitelé považují za stresory ve škole tyto oblasti: problematické vztahy s rodiči žáků (31 %), nevhodné chování žáků (29 %), nefunkční koncepce (27 %), nemotivovanost žáků (23 %), nedoceněnost školství (22 %), zahlcení administrativou (22 %), špatnou rodičovskou výchovu (17 %), nezvládnutou inkluzi (13 %) a nekolegiální klima (8 %). Ve svých odpovědích zmiňovali průměrně dvě oblasti. Ženy si častěji než muži stěžovaly na nevhodné chování žáků. Socioekonomický status s vnímáním stresorů nesouvisel. Učitelé s delší praxí si méně často stěžovali na nevhodné chování žáků a nekolegiální klima a uváděli menší počet stresorů. Učitelé s vyšší mírou vyhoření uváděli častěji problematické vztahy s rodiči a vyšší počet stresorů. Limity . Přestože může být zobecnitelnost výsledků studie omezena na populaci učitelů 6.– 9. ročníků v ČR, výzkum přináší nové vhledy do nároků učitelské profese.

Objectives. Teaching is a stressful job, but it is not clear what stressors teachers perceive at school and how these perceptions are associated with teacher characteristics and burnout. Sample and setting. The data were collected from 594 teachers of 6th to 9th grades from 118 schools. In an online survey, participants answered an open-ended question about what they perceive as the most important problems at school, and they filled a burnout scale. Questions and hypotheses. The study described the types of stressors that teachers perceive. Then, it verified whether stressors and their number reported by teachers associate with gender, socio-economic status (SES), teaching experience, and burnout. Analyses. A mixed design was used. Stressors were identified using thematic analysis and relationships were verified using statistical tests. Results. The stressors found were as follows: problematic relationships with students, parents (31%), student inappropriate behaviors (29%), non-functioning policies (27%), student lack of motivation (23%), underappreciation of education (22%), administrative overload (22%), improper parenting (17%), poorly handled inclusion (13%), and unfavorable collegial climate (8%). On average, teachers mentioned two stressors. Women more often reported student inappropriate behaviors. SES proved no significant effects. More experienced teachers less often mentioned student inappropriate behaviors and unfavorable collegial climate and reported a lower number of stressors. Teachers with a higher level of burnout more often complained about problematic relationships with parents and reported a higher number of stressors. Limitations. Although the generalizability of the results may be limited to 6th to 9th grade teachers in the Czech Republic, the study brings novel insights into the demands of teaching.

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno

Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové

Psychologický ústav Akademie věd České republiky Praha

Stressors at school from the teachers’ perspective and their associations with individual characteristics and burnout

References provided by Crossref.org

Literatura