Diabetes mellitus 1. typu je důsledek autoimunitní inzulitidy, která je podstatně více heterogenní než se dříve předpokládalo. histopatologické nálezy se u autoimunitní inzulitidy liší podle věku jedince, což odráží i patogenetickou heterogenitu onemocnění. tato heterogenita může ovlivnit i imunointervenční strategie a s tímto ohledem začaly být popisovány specifické endotypy choroby. Průlomovým krokem v sekundární prevenci propuknutí diabetu 1. typu bylo v roce 2022 schválení teplizumabu (monoklonální protilátka proti znaku cD3) ve Spojených státech jako prvního tzv. chorobu modifikujícího léku pro osoby ve ii. stadiu rozvoje diabetu (toto stadium je charakterizované přítomností dvou a více autoprotilátek a prediabetickou dysglykemií). teplizumab účinně oddaluje progresi onemocnění do stadia klinického diabetu v průměru asi o dva roky. tento fakt podporuje rozvoj celopopulačních screeningových programů, které mají za cíl pomocí vyšetřování autoprotilátek (podle stanoveného genetického rizika nebo i bez něj) vytipovat jedince vhodné pro aplikaci různých preventivních opatření.

Type 1 diabetes mellitus is consequence of autoimmune insulitis which is significantly more heterogeneous than previously thought. histopathological findings in autoimmune insulitis differ according to the age of the individual, which also reflects the pathogenetic heterogeneity of the disease. immune intervention strategies should be adapted to this heterogeneity. With this in mind, specific endotypes of the disease have begun to be described. a breakthrough step was the approval of teplizumab (a monoclonal anti-cD3 antibody) in the United States in 2022 as the first so-called disease-modifying drug for people in ii. stage of diabetes development (this stage is characterized by the presence of two or more autoantibodies and prediabetic dysglycemia). teplizumab effectively delays progression to clinical diabetes by about two years on average. this fact stimulates the development of population-wide screening programs that, with the help of autoantibody testing (according to the determination of genetic risk or separately), aim to select individuals suitable for the application of various preventive measures.

terní klinika 2 lékařské fakulty UK a FN v Motole

Immunopathogenesis of type 1 diabetes and the possibility of influencing autoimmune insulitis – what’s new?

Literatura