In-stent restenóza (ISR) je hlavním důvodem nutnosti reintervence po perkutánní koronární intervenci (PCI). Ke zmenšení průměru lumen může dojít v důsledku časného elastického návratu, cévní remodelace nebo agresivní neointimální hyperplazie na luminálním povrchu stentu. Nedávné údaje rovněž svědčí o tom, že zásadní roli při vzniku ISR může hrát nově se vyskytující aterosklerotický proces označovaný jako „neoateroskleróza“. Mnohé studie prokázaly vysokou incidenci akutního koronárního syndromu (AKS) jako klinického projevu ISR a jeho souvislost se zvýšenou mortalitou a morbiditou. Rozsah léčby ISR se zvýšil díky vylepšení stentů, novým farmakoterapeutickým režimům a pokroku v technologiích. Při provádění intervence je užitečné intrakoronární zobrazení. Bylo prokázáno, že rozvoj DES snížil incidenci ISR. Stále však existuje otázka revaskularizace cílové léze, která může vyvstat v rozmezí 5 nebo 10 let (u 10 %, resp. 20 %). Je tedy nutné zvážit strategii prevence a optimálního řešení ISR, aby se předešlo možnosti další epizody restenózy. V této práci systematicky hodnotíme ISR a její různé způsoby léčby na základě nedávných přehledů literatury.

In­stent restenosis (ISR) is the leading cause of the need for reintervention after percutaneous coronary intervention (PCI). Lumen diameter reduction may occur due to early elastic return, vascular remodelling, or aggressive neointimal hyperplasia in the luminal surface of the stent. Recent data also suggest that a newly occurring atherosclerotic process called "neoatherosclerosis" can play an essential role in the development of ISR. Numerous studies have shown a high incidence of acute coronary syndrome (ACS) as a clinical manifestation of ISR and its association with increased mortality and morbidity. Stent improvements, novel drug regimens, and technological advances have expanded the scope of treatment for ISR. Intracoronary imaging is also beneficial in guiding the intervention. The development of DES has been shown to reduce the incidence of ISR. However, target lesion revascularisation still exists and may occur within 5 years and 10 years (in 10% and 20%, respectively). Thus, it is necessary to consider the strategy to prevent and manage ISR optimally in order to avoid the possibility of another episode of restenosis. In this paper, we systematically reviewed ISR and its various treatments based on recent literature reviews.

Department of Cardiology and Vascular Medicine Pertamina Central Hospital Jakarta Indonesia

Department of Emergency Medicine Pertamina Central Hospital Jakarta Indonesia

Department of Emergency Medicine Urip Sumoharjo Hospital Bandar Lampung Indonesia

Faculty of Medicine Universitas Muhammadiyah Prof Dr Hamka Tangerang Indonesia

Možnosti léčby instent restenózy: mini‐přehled

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura