Difuzní velkobuněčný B lymfom je nejčastějším maligním lymfomem v našich podmínkách. Standardní léčbou založenou na imunochemoterapii R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, vincristin, prednison) a záchranné terapii na bázi platinového režimu a vysokodávkované chemoterapie s autologní transplantací je možno vyléčit asi 60-70 % pacientů. Zlepšení prognózy v první linii ve srovnání s režimem R-CHOP u pacientů s rizikovým onemocněním přinesla kombinace polatuzumab vedotinu s R-CHP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, prednison) s 27% redukcí rizika progrese, relapsu nebo úmrtí ve dvou letech s 2letým přežitím bez progrese 76,7 % vs. 70,2 % při standardní léčbě (poměr rizik [hazard ratio, HR] 0,73; p = 0,02). Jako perspektivní se dále v první linii jeví kombinace režimu R-CHOP s tafasitamabem a lenalidomidem, resp. bispecifickými protilátkami glofitamabem, epcoritamabem a odronextamabem zapojujícími mechanismy T buněčné imunity. V situaci relabované nemoci u pacientů s progresí nemoci do 1 roku je nyní standardním postupem buněčná terapie přípravky CAR-T terapie (T lymfocyty s chimérickým antigenním receptorem) axicabtagen ciíoíeuceíem (axi-cel) a lisocabtagen maraleucelem (liso-cel), které ve srovnání s platinovými režimy a vysokodávkovanou chemoterapií s autologní transplantací přinesly 60-65% redukci rizika selhání léčby: 2leté přežití bez události (event free survival, EFS) 41 % u axi-celu vs. 16 % (HR 0,40; p < 0,001); 2leté EFS 45 % u liso-celu vs. 24 % (HR 0,35; p < 0,0001). Ve třetí a vyšší linii se velmi účinná jeví terapie bispecifickými protilátkami glofitamabem a epcoritamabem, u kterých v monoterapii je možno dosáhnout až 39 % kompletních remisí s následným trváním odpovědi delší než 12 měsíců až u 80 % pacientů. Dalšími nadějnými léky jsou imunokonjugát loncastuximab tesirin a kombinace monoklonální protilátky tafasitamabu s lenalidomidem.

Diffuse large B-cell lymphoma is the most common subtype of aggressive malignant lymphoma. First line therapy based on R-CHOP regimen (rituximab, cyclophosphamide, doxorubicin, vincristine, prednisone) and platinum-based salvage therapy with high dose chemotherapy and autologous stem cell support leads to cure in approximately 60-70% of patients. In first line setting in patients with high risk profile disease, polatuzumab vedotin in combination with R-CHP (rituximab, cyclophosphamide, doxorubicin, prednisone) improved prognosis with 27% risk reduction of progression, relapse or death at 2 years with 2years progression free survival of 76.7% vs. 70.2% with standard therapy. (HR 0.73; p = 0.02). Further, the combination of R-CHOP regimen with tafasitamab and lenalidomide or T-cell immunity activating bispecific antibodies glofitamab, epcoritamab and odronextamab seems promising. In relapsed setting, in patients with disease progression within 1 year CAR-T (chimeric antigen receptor T-lymphocytes) therapy with axicabtagene ciloleucel (axi-cel) and lisocabtagene maraleucel (liso-cel) represents now a standard of care, that in comparison to platinum based therapy and high-dose chemotherapy with autologous stem cell support leads to 60-65% reduction of risk of treatment failure: 2year event free survival (EFS) 41% with axi-cel vs. 16% (HR 0.40; p < 0.001); 2year EFS 45% with liso-cel vs. 24% (HR 0.35; p < 0.0001). In a third or later line of therapy, bispecific antibodies glofitamab and epcoritamab seems to be effective modality with complete remission rate of 39% and duration of complete response more than 12 months in up to 80% of patients. Another promising option include immunoconjugate loncastuximab tesirin and combination of monoclonal antibody tafasitamab with lenalidomide.

Klinika hematoonkologie FN Ostrava

Klinika hematoonkologie LF OU Ostrava

Novel treatments for patients with diffuse larbe B-cell lymphoma

Literatura