Úvod: Obstrukční spánková apnoe (OSA) je nejčastější poruchou dýchání ve spánku. Díky zvyšování dostupnosti její diagnostiky se navyšuje i počet léčených pacientů. Kapacita spánkových laboratoří je omezená, proto je třeba zavádět nové přístupy, jako je telemetrie. Cílem této studie bylo porovnat efektivitu telemetrického sledování ve srovnání se standardními kontrolami. Metodika: U všech pacientů byla diagnostikována obstrukční spánková apnoe a indikována léčba kontinuálním pozitivním přetlakem v dýchacích cestách (CPAP). Pacienti se mohli rozhodnout pro telemetrické, anebo standardní sledování. Po sběru dat byla provedena statistická analýza. Výsledky: Z celkového počtu 213 pacientů bylo 107 pacientů sledováno standardně a 106 telemetricky. V poměru pohlaví nebyl mezi skupinami signifikantní rozdíl, telemetrická skupina byla starší (59,3 ± 10,1 vs. 53,5 ± 10,7). Apnoe-hypopnoe index (AHI) byl vyšší ve standardní skupině s 54,6 ± 23,1 vs. 44,3 ± 24). Počet komorbidit byl signifikantně vyšší ve skupině telemetrické (4,8 ± 2,9 vs. 1,7 ± 1,1). Průměrné užívání CPAP bylo nižší ve skupině s telemetrií ve srovnání se standardním sledováním (3,6 hod ± 2,3 vs. 4,5 hod ± 2,4). Výstupy jednotlivých kontrol (běžná kontrola, úprava léčby, napomenutí pacienta) se mezi sebou významně nelišily. Závěr: Pacienti, kteří se rozhodli pro telemetrii, byli starší, měli více komorbidních onemocnění a obvykle nižší AHI. Výstupy telemetrických a standardních kontrol se mezi sebou významně nelišily. Telemetrické sledování je vhodné pro všechny skupiny pacientů léčených přetlakovou ventilací.

Introduction: Obstructive sleep apnea (OSA) is the most common breathing disorder during sleep. With the increasingly available diagnosis, the number of treated patients has been increasing. As the capacity of sleep laboratories is limited, it is necessary to introduce new approaches such as telemetry. The aim of this study was to compare the effectiveness of telemetry monitoring compared to standard check-ups. Methods: All patients were diagnosed with OSA and treated with continuous positive airway pressure (CPAP). They could opt for either telemetry or standard monitoring. Data collection was followed by statistical analysis. Results: From a total of 213 patients, 107 were monitored in a standard manner and 106 by telemetry. There was no significant difference in gender ratio between the groups; the telemetry group was older (59.3 ± 10.1 years vs. 53.5 ± 10.7 years). The apnea-hypopnea index (AHI) was higher in the standard group (54.6 ± 23.1 vs. 44.3 ± 24.0). The number of comorbidities was significantly higher in the telemetry group (4.8 ± 2.9 vs. 1.7 ± 1.1). The mean CPAP duration was shorter in the telemetry group (3.6 ± 2.3 hrs. vs. 4.5 h ± 2.4). The results of individual check-ups (routine check-up, adjustment of treatment, reprimanding the patient) were not significantly different. Conclusion: Patients who opted for telemetry were older, had more comorbidities, and typically had a lower AHI. There were no significant difference in the results between telemetry monitoring and standard check-ups. Telemetry monitoring is suitable for all groups of patients treated with CPAP.

1 interní klinika kardiologická FN a LF UP Olomouc

Centrum digitálního zdravotnictví FN a LF UP Olomouc

Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP Olomouc

Lékařská fakulta Univerzity Palackého Olomouc

Initiation of telemetry monitoring in a sleep laboratory of the University Hospital Olomouc Department of Respiratory Medicine

Literatura