Výživa významně ovlivňuje zdravotní stav jedince, protože ovlivňují biochemické a energetické děje v těle. Děti jsou k důsledkům poruch výživy významně náchylnější než dospělí. Zhodnocení nutričního stavu pacienta vychází z anamnestických údajů a výsledků fyzikálních, laboratorních, funkčních a zobrazovacích vyšetření. Hodnocení a interpretace laboratorních nálezů bývají obtížné, ale na druhou stranu jsou pro odhad nutriční bilance stěžejní. Proto se předkládaný článek věnuje interpretaci nejčastěji užívaných nutričních laboratorních parametrů a upozorňuje na některá jejich úskalí a souvislosti z pohledu patofyziologie.

Nutrition significantly affects the health of an individual because it influences the biochemical and energy processes in the body. Children are significantly more susceptible to the effects of nutritional disorders than adults. The assessment of a patient’s nutritional status is based on anamnestic data and the results of physical, laboratory, functional and imaging tests. The evaluation and interpretation of laboratory findings is often difficult, but on the other hand is central to the estimation of nutritional balance. Therefore, the present article focuses on the interpretation of the most commonly used nutritional laboratory parameters and highlights some of their pitfalls and implications in terms of pathophysiology.

Klinika dětí a dorostu 3 lékařská fakulta Univerzita Karlova a FN Královské Vinohrady Praha

Soukromá pediatrická a nutriční ambulance Praha

Ústav patofyziologie 3 lékařská fakulta Univerzita Karlova Praha

Pathophysiology in paediatrics: What laboratory parameters are suitable for nutrition status assessment?

References provided by Crossref.org