Úvod: Magnetická rezonance (MR) je používána v oblasti proximálního femuru k diagnostice okultních či inkompletních zlomenin krčku femuru a trochanterického segmentu více jak 20 let. Spolehlivost této metody byla opakovaně prokázána řadou studií vč. jejích výhod proti CT. MR tak pomohla racionalizovat léčbu okultních a inkompletních trochanterických zlomenin. Metoda: Do studie bylo zařazeno celkem 13 pacientů vyšetřených MR pro suspektní okultní či inkompletní zlomeninu trochanterického masivu během první 24 hod po úrazu. Vždy se jednalo o první poranění kyčelního kloubu, druhý kyčelní kloub byl intaktní. Výsledky: Frontální skeny prokázaly v oblasti linea intertrochanterica (přední kortikalis) výraznou lomnou linii, která probíhají od velkého trochanteru mediodistálně do mediální kortikalis femuru. Sklon lomné linie se však v předozadním směru měnil a těsně před zadní kortikalis byl téměř vertikální. Sagitální skeny zobrazily lomnou linii začínající ve velkém trochanteru, pokračující mediálně a oddělující zadní kortikalis od trochanterického segmentu. Závěr: Analýza MR nálezů prokázala, že primární lomná linie u pertrochanterických zlomenin vzniká v oblasti velkého trochanteru, odkud se šíří současně distálně, mediálně a anteriorně k přední kortikalis v oblasti linea intertrochanterica a k trochanter minor. Velký trochanter tak představuje locus minoris resistentiae a je vždy rozlomen na více fragmentů, než je patrné na RTG snímku.

Background and study aims: Magnetic resonance imaging (MRI) has been used for more than 20 years in the region of the proximal femur to diagnose occult, or incomplete, fractures of the femoral neck and the trochanteric segment. MRI has also potential to contribute to the understanding of the pathogenesis and pathoanatomy of trochanteric fractures. Methods: The group including 13 patients was examined by MRI for a suspected, or incomplete, fracture of the trochanteric segment within 24 hours post-injury. In all cases, this was the first injury to the hip joint, with the other hip joint remaining intact. Results: The coronal scans showed a marked fracture line which, in the region of the intertrochanteric line, extended from the base of the greater trochanter (GT) medially and distally and involved the medial cortex. This inclination, however, was gradually changing posteriorwards and close before the posterior cortex. The fracture line was passing vertically along the lateral trochanteric wall as far as the level of the lesser trochanter (LT). Then the fracture line changed its course and ran horizontally to the cortex of the LT. Sagittal scans showed clearly the primary fracture line originating in the greater trochanter, extending medially and starting to separate the posterior cortex. Conclusion: Analysis of MRI findings has documented that the primary fracture line in pertrochanteric fractures originates in the GT and extends distally, medially and anteriorly towards the anterior cortex, the intertrochanteric line and the LT. Thus, the GT presents a rather vulnerable site and is always broken into more fragments than shown by a radiograph.

Department of Orthopaedics 1st Faculty of Medicine Charles University and Military University Hospital Prague

Department of Orthopaedics and Traumatology 3rd Faculty of Medicine Charles University and University Hospital Královské Vinohrady Prague

Pathoanatomie a pathomechanika pertrochanterických zlomenin - MR studie

References provided by Crossref.org