Popisujeme případ 59letého pacienta, který byl primárně léčen pro empyém hrudníku způsobený betahemolytickým streptokokem skupiny F. následkem nitrohrudní infekce se postupně rozvinula konstriktivní perikarditida, dušnost byla ale opakovaně připisována exacerbaci chronického plicního onemocnění. Až po dvou letech od objevení se prvních známek a symptomů byla diagnostikována konstriktivní perikarditida. Po provedení perikardektomie došlo k vymizení symptomů a zlepšení kvality života. Práce popisuje různé projevy onemocnění s důrazem na nutnost úzké spolupráce mezi kardiology a ostatními lékařskými odbornostmi k časné diagnostice konstriktivní perikarditidy. Ta je důležitá pro provedení perikardektomie v počínajícím stadiu nemoci, kdy ještě nejsou rozvinuty plošné kalcifikace mezi perikardem a myokardem, a pacient má výrazně lepší prognózu.

We describe a case of a 59-year-old patient who was primarily treated for thoracic empyema, caused by group F beta-haemolytic streptococcus. Constrictive pericarditis has gradually developed as a result of intrathoracic infection, but dyspnea was repeatedly treated as exacerbation of chronic lung disease. It took two years after the onset of the signs and symptoms to diagnose constrictive pericarditis. The patient’s symptoms disappeared and the quality of life improved after the pericardectomy was performed. The work describes various manifestations of the disease with emphasis on the need for close cooperation between cardiologists and other medical specialists for the early diagnosis of constrictive pericarditis. It is important to perform pericardectomy in the initial stage of the disease, when calcifications between the pericardium and myocardium have not yet developed, so the patient has a significantly better prognosis.