Cílem předkládaného textu je kritická reflexe zahraničních výzkumů týkající se porodních plánů a jejich implementace v praxi. Pozornost je tak věnovaná dopadu užití porodních plánů na zkušenost ženy s porodem, ženou pociťovanou kontrolu během porodu, ale i na průběh porodu a zdravotní stav ženy a novorozence po porodu. Vedle kritické reflexe metodologických studií zkoumajících efektivitu porodních plánů jsou zde popsány i faktory, které mohou užití porodních plánů i jejich efektivitu v praxi ovlivnit. Konkrétně se jedná o postoje zdravotníků k porodním plánům a rozlišení mezi porodními plány nabízenými zdravotníky či institucí a porodními plány, se kterými přicházejí ženy z vlastní inciativy. Dále pak je pozornost věnována podobě porodních plánů, rodičkami v porodních plánech nejčastěji uváděným požadavkům, charakteristikám žen, které mohou ovlivnit podobu porodního plánu, a souvislosti mezi porodními plány a představami žen o průběhu porodu.
The aim of the presented paper is a critical reflection on foreign researches regarding birth plans and their implementation in practice. It focuses on the impact of the use of birth plans on the birth experience and a sense of control experienced by a woman during childbirth, but also on the impact of the use of birth plans on delivery outcomes from a medical point of view. Besides the critical reflection on methodological studies examining the effectiveness of birth plans, factors that may influence the use of birth plans and their effectiveness in practice are also described. Specifically, these comprise the attitudes of healthcare professionals towards the use of birth plans and the distinction between birth plans offered by healthcare professionals /institutions and those developed on the women’s own initiative. In addition, attention is paid to the form of birth plans, to the most common requests mentioned in women’s birth plans, to women’s characteristics that may affect the form of the birth plan, and to the relationship between birth plans and women’s visions of the birth process.
- Klíčová slova
- porodní plán,
- MeSH
- kooperační chování MeSH
- lidé MeSH
- pacientova přání ohledně budoucí terapie psychologie MeSH
- porod * psychologie MeSH
- těhotenství MeSH
- vedení porodu * psychologie MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- zapojení pacienta MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Článek si klade za cíl představit problematiku posttraumatické stresové poruchy po porodu odborníkům z řad zdravotnických profesionálů. Text se zaměřuje na diagnostické vymezení posttraumatické stresové poruchy po porodu, její symptomy, fyziologické pozadí poruchy, prevalenci, průběh, rizikové faktory a důsledky posttraumatické stresové poruchy po porodu pro ženu, její dítě a jejího partnera. Nastíněny jsou i možnosti prevence a terapie. KLÍČOVÁ SLOVA: posttraumatická stresová porucha po porodu, poporodní deprese, rizikové faktory, debriefing, terapie
The aim of this paper is to introduce the issue of post-traumatic stress disorder after childbirth to health care professionals. The text focuses on the diagnostic definition of post-traumatic stress disorder after childbirth, symptoms, physiological background, prevalence, course, risk factors and consequences of post-traumatic stress disorder after childbirth for a woman, her child and her partner. Options for interventions and therapy are outlined as well. KEYWORDS: posttraumatic stress disorder after childbirth, postnatal depression, risk factors, debriefing, therapy
