Úvod: Předmětem této práce je hodnocení svalové síly svalů oblasti kloubů kyčelního a kolenního před a po implantací TEP kyčelního kloubu s odstupem tří a šesti měsíců u pacientů operovaných anterolaterálním přístupem podle Watson Jonese a posouzení účinnosti pooperační rehabilitace. Studie hodnotí i neoperovanou stranu. Materiál a metoda: Výzkumný soubor osob indikovaných k TEP kyčle na I. ortopedické klinice byl vyšetřen pomocí izometrické dynamometrie. Testování bylo u každé osoby provedeno celkem třikrát (30 dnů před operací, 90 dnů po operaci, 180 dnů po operaci). Bilaterální koncentrická síla extenzorů a flexorů kolene a bilaterální síla extenzorů a flexorů kyčle byly diagnostikovány prostřednictvím kalibrovaného izokinetického dynamometru Humac Norm (CSMI, Stoughton, MA, USA). Výsledky testování síly byly měřeny jako maximální moment síly v Newtonmetrech. Statisticky významné diference síly sledovaných období byly následně ověřeny pomocí Scheffeho post hoc testu. Výsledky: V případě extenzorů a flexorů kolene operované a také extenzorů a flexorů neoperované končetiny nebyly prokázány statisticky významné diference síly. U svalové síly extenzorů kyčelního kloubu operované končetiny byly prokázány statisticky významné diference síly u sledovaných období (předoperační a šest měsíců po operaci; p = 0,012) a dále v případě (tři měsíce po operaci a šest měsíců po operaci; p = 0,008). U flexorů kyčle operované končetiny byly prokázány statisticky významné změny v diferenci síly (předoperační a šest měsíců po operaci; p = 0,039). U extenzorů a flexorů kyčle neoperované končetiny nebyly prokázány statisticky významné změny v síle. Diskuse: Studiem literárních zdrojů jsme dospěli k závěru, že operační přístupy nemají zásadní vliv na svalové schopnosti pacientů po operaci TEP kyčle. Většina prací potvrzuje námi zjištěné zlepšení flexe a extenze kyčelního kloubu po implantaci TEP po šesti měsících. Časné zlepšení funkce po třech měsících v porovnání s předoperačním stavem se nám nepodařilo prokázat, i když většina autorů je uvádí. Závěr: Použitím anterolaterálního přístupu ke kyčelnímu kloubu podle Watson-Jonese je možné řízenou rehabilitací zlepšit flexi a extenzi v kyčelním kloubu šest měsíců po operaci TEP. Zlepšení funkce flexorů a extenzorů kolenního kloubu po implantaci TEP kyčle po šesti měsících se nepodařilo statisticky prokázat. Svalová síla flexorů a extenzorů neoperované strany zůstává nadále nezměněná. Pilotní výsledky studie potvrzují nutnost zintenzivnit rehabilitaci v časné pooperační fázi se zaměřením hlavně na oblast kolenního kloubu a dále motivovat pacienty ke zvýšené fyzické aktivitě i po šesti měsících po operaci.
Introduction: The aim of this study is to assess the strength of the muscles of the hip and knee before and after total hip arthroplasty in patients operated on using the Watson Jones anterolateral approach. The study also evaluates the uninvolved side. Materials and Methods: The research sample of individuals indicated for total hip arthroplasty at I. Orthopedic department of St. Anne´s University Hospital in Brno was examined using isometric dynamometry. Testing for each person was performed three times (30 days before surgery, 90 days and 180 days after surgery). The bilateral concentric force of the extensors and knee flexors and the bilateral force of the extensors and flexors of the hip were diagnosed by a calibrated isokinetic dynamometer Humac Norm (CSMI, Stoughton, MA, USA). The results of the muscle strength were measured as the maximum force moment (FM) in Newton meters (Nm). The statistically significant differences in the strength in the monitored periods were subsequently verified using the Scheffe post hoc test. Results: In the case of extensors and flexors of the knee operated as well as extensors and flexors of the uninvolved limb, statistically significant differences of force were not proved. The muscular force of the hip joint extension of the hip joint showed statistically significant differences in strength in the observed periods (pre-operative and 6m after surgery, p = 0.012) and in the case of (3m after surgery and 6m after surgery, p = 0.008). For hip flexors of the operated limbs, statistically significant changes in the force difference (preoperative and 6m after surgery, p = 0.039) were demonstrated. Extensors and hip flexors of uninvolved les did not show statistically significant changes in strength. Discussion: By studying literature, we concluded, that there is no difference in muscle strength among the surgical approaches. Most of the authors confirm the improvement in flexion and extension of the hip joint after THA after 6 months. An early improvement in muscle function after 3 months compared to the preoperative status has not been proven in our study, even though most authors state it. Conclusion: Flexion and extension of the hip 6 months after THA surgery can be improved by controlled rehabilitation after Watson Jones´ anterolateral approach to the hip joint. Improvements in the function of flexors and knee extension after implantation of TEP of the hip after 6 months were not statistically proven. The muscular strength of the flexors and extensions of the uninvolved side remained unchanged. The pilot results of the study confirm the need to intensify the rehabilitation in early phase after the surgery especially focusing on the knee muscles and to motivate patients to increase physical activity even 6 months after surgery.
