Jízda na kajaku patří k rekreačním pohybovým aktivitám v rámci vodní turistiky. Orientace v oblasti materiálně - technického vybavení (MTZ) je předpokladem pro kvalitní nácvik dovedností, přispívá k umocnění zážitku z jízdy na kajaku, má souvislost se zdravotními aspekty a bezpečnostípohybu na vodních terénech. Cílem studie je analyzovat vztah mezi antropometrickými parametry kajakáře a parametry materiálně - technického vybavení a vyvodit doporučení, která by umožňovala lepší orientaci při výběru materiálního vybavení (kajak, pádlo). Data souboru byla získána v průběhu internetové ankety, ve které bylo osloveno 50 respondentů. Anketa proběhla v období červen až září 2020 a byla podpořena osobním nebo telefonickým kontaktem s respondenty. Skupina respondentů byla pohlavně, věkově i v oblasti pohybových dovedností homogenní. Jde o muže ve věkovém rozpětí 30 - 50 let, kteří se pravidelně pohybují na vodních terénech obtížnosti WW3 - WW5. Návratnost byla 58 % (29 respondentů). S ohledem na charakter získaných dat, jsme tato zpracovali pomocí programu MS Excel a programu Statistika 6.0 a použili jsme metodu korelačního koeficientu. Hladina statistické významnosti byla u provedených analýz stanovena na úrovni p = 0,05 a korelační koeficient se pohyboval v rozmezí - 0,78 / + 0,80. Z výzkumu vyplývá, že výběr základního materiálu pro jízdu na kajaku je značně individuální a antropometrické parametry respektuje jen do určité míry. Obecná doporučení jsou realizována tím více, čím blíže je respondent k průměru skupiny. Při výběru pádla je u kajakářů menšího vzrůstu patrná tendence k užití relativně delšího pádla a naopak větší kajakáři mají přesah pádla menší. Kajakáři nižších hmotností nepoužívají vždy kajaky s nejmenším objemem, naopak kajakáři s největší hmotností využívají objemu existujících plavidel do maxima.Publikace vznikla s podporou grantové soutěže GRAK 2023 na FPE ZČU v Plzni (GRAK 2023-16).

Kayaking is one of the recreational physical activities within water tourism. Basic knowledge of material-technical equipment is a prerequisite for proper skills training. It contributes to enhancing the experience of kayaking and is related to health aspects and safety of movement on water terrains. The aim of the study is to analyze the relationship between the anthropometric parameters of a kayaker and the parameters of the material-technical equipment. It aims to make recommendations that would allow better orientation in the selection of material equipment (kayak, paddle). The data was collected during an online survey in which 50 respondents were addressed. The survey was conducted between June and September 2020. The group of respondents was homogeneous in gender, age and skills. It consisted of men 30 - 50 years old, who regularly ride through water terrains of difficulty WW3 - WW5. The response rate was 58%. Considering the nature of collected data, we processed them using MS Excel and Statistics 6.0 software and used the correlation coefficient method. The level of statistical significance was set at p = 0.05 and the correlation coefficient ranged from - 0.78 / + 0.80. Our research indicates that the selection of the basic kayaking material is highly individual and anthropometric parameters are respected only to a certain extent. When selecting a paddle, smaller kayakers tend to use a relatively longer paddle and, conversely, taller kayakers use relatively a shorter paddle due to their height. Lower weight kayakers do not always use low volume kayaks but on the contrary the heaviest kayakers use the maximum volume kayak.The publication was written with the support of the GRAK 2023 grant competition at Faculty of Education WBU in Pilsen (GRAK 2023-16).

• Klíčová slova
• kajak, pádlo,
• MeSH
• antropometrie MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• vodní sporty * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

In this study, the Ajax Shuttle Test (AST) and the Curved Sprint Test (CST) were conducted on semiprofessional football players to evaluate (1) their test performance, (2) the extent of anaerobic glycolysis by measuring blood lactate, (3) performance decrement and onset of fatigue, and (4) the correlation between selected physiological variables and test performance. Thirty-two semiprofessional Polish football players participated in this study. Both AST and CST were conducted on an outdoor football ground and were conducted in two sets; each set had six repetitions. In the case of AST, the total duration for 6 repetitions of the exercise in Sets 1 and 2 were 90.63 ± 3.71 and 91.65 ± 4.24 s, respectively, whereas, in the case of CST, the respective values were 46.8 ± 0.56 and 47.2 ± 0.66 s. Peak blood lactate concentration [La] after Sets 1 and 2 of AST were 14.47 ± 3.77 and 15.00 ± 1.85 mmol/L, and in the case of CST, the values were 8.17 ± 1.32 and 9.78 ± 1.35 mmol/L, respectively. Performance decrement in AST was more than in CST, both after Set 1 (4.32 ± 1.43 and 3.31 ± 0.96 in AST and CST, respectively) and Set 2 (7.95 ± 3.24 and 3.71 ± 1.02 in AST and CST, respectively). Only in a few of the repetitions, pulmonary ventilation (VE) and oxygen uptake (VO2) were found to be significantly correlated with the performance of the volunteers in both AST and CST. Respiratory exchange ratio (RER) was significantly correlated with most of the repetitions of AST, but not with CST. The study concludes that (1) AST shows more dependence on the anaerobic glycolytic system than shorter repetitive sprints (as in CST), (2) there is more performance decrement and fatigue in AST than in CST, and (3) early decrease in performance and fatigue in the semiprofessional football players in AST and CST may be due to the insufficiency of their aerobic energy system.

• MeSH
• běh fyziologie   MeSH
• fotbal fyziologie   MeSH
• kyselina mléčná krev   MeSH
• lidé MeSH
• sportovní výkon fyziologie   MeSH
• spotřeba kyslíku MeSH
• únava MeSH
• zátěžový test MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Polsko MeSH