Cíl: Zjistit incidenci, procentuální zastoupení, možnosti vyšetření a léčby poranění jednotlivých periferních nervů u suprakondylických zlomenin humeru u dětí. Metodika: Retrospektivní studie souboru pacientů s poraněním periferních nervů u suprakondylických zlomenin léčených na Oddělení dětské chirurgie a traumatologie, FN Hradec Králové v letech 2008–2015. Výsledky: V daném období bylo u 59 pacientů z celkem 786 pacientů se suprakondylickou zlomeninou humeru prokázáno současné poranění periferního nervu. Nejčastěji šlo o n. medianus (57,6 %) a n. ulnaris (23,7 %). Akutní léčba poranění periferních nervů byla konzervativní, více než 37 % nervových lézí se upravilo do 1 měsíce od úrazu, do 6 měsíců to bylo téměř 80 %. Ve dvou případech (3,4 %) byla následně nutná mikrochirurgická deliberace nervu fixovaného ve svalku zlomeniny s odstupem 4 měsíců od primárního úrazu. Tři pacienti měli nevýznamné přetrvávající parestezie. Závěr: V našem souboru převážná většina poranění periferních nervů ustoupila při adekvátní konzervativní léčbě. U žádného z pacientů nebyla provedena akutní revize či sutura nervu. Operační deliberaci nervu jsme vykonali u dvou pacientů. Nezaznamenali jsme vyšší výskyt poranění ulnárního nervu u zkříženě zavedených K-drátů při osteosyntéze zlomeniny ve srovnání s pracemi používajícími jiný způsob fixace úlomků. Žádný z pacientů nemá významné trvalé následky.

Aim: To determine the incidence, percentage, possibilities of examination and treatment of peripheral nerve injuries in supracondylar humerus fractures in children. Methods: A retrospective study of patients with peripheral nerve injury in supracondylar fractures treated at the Department of Paediatric Surgery and Traumatology, University Hospital Hradec Králové in 2008–2015. Results: During this period, among the total of 786 patients with supracondylar humerus fractures requiring surgical treatment, concurrent peripheral nerve injury was identified in 59 patients, most frequently n. medianus (57.6%) and n. ulnaris (23.7%). The overall incidence of the isolated n. ulnaris injury (4.6%) corresponded with the published data. Acute treatment of peripheral nerve injury was mostly conservative, more than 37% of nerve lesions recovered within 1 month from the accident, after 6 months the percentage of recovered cases was almost 80%. In two cases (3.4 %), it was necessary to perform microsurgical deliberation of the fixed nerve from the fracture callus 4 months after the injury. Three patients had minor permanent paresthesias. Conclusion: Peripheral nerve injuries are a common complication of supracondylar humerus fractures in children. The majority of injuries were neuropraxia or axonotmesis receding after adequate conservative treatment. No immediate operative revision or suture was performed in any patient. Surgical deliberation of the peripheral nerve was performed in two cases 4 months after the primary injury. We did not notice a higher incidence of the ulnar nerve injury in the cross-pinning type of osteosynthesis compared to commonly published data on other methods of fixation. None of the patients have permanent consequences affecting their everyday life.

• Klíčová slova
• suprakondylická zlomenina humeru, neurolýza,
• MeSH
• dítě MeSH
• fraktury humeru * komplikace   MeSH
• kostní dráty MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• poranění periferního nervu * diagnóza   terapie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH

Autor popisuje 421etý pooperační průběh u pacientky, u níž byla v roce 1958 provedena pravostranná temporální lobektomie pro nezvládnutelné epileptické záchvaty. Bezprostředně po operaci se u ní objevila expresivní amuzie, která po 5 dnech natrvalo vymizela. Po S letech se začala rozvíjet na levé ruce Dupuytrenova kontraktura, která byla operována. Poruchy hybnosti levé ruky lze dnes těžko hodnotit, protože si pacientka zlomila později i levé předloktí. V roce 1978 se náhle objevila těžká anémie doprovázená klonickými záškuby celé levé poloviny těla. Jacksonský motorický hemistatus trval týden a byl zvládnut podáváním antiepileptik a opakovanými transfuzemi. Teprve ted' bylo možno prokázat lehkou levostrannou spastickou hemiparézu. Pacientka má i levostranný cervikobrachiální syndrom a hlavně „zmrzlé rameno" vlevo. Objektivní poruchy motoriky lze vysvětlit jednoznačnými rentgenologickými nálezy. Z epileptologického hlediska lze považovat pacientku za trvale vyléčenou.

The authors describe the 42-year postoperative course in a female patient subjected in 1958 to dextrolateral temporal lobectomy because of uncontrollable epileptic seizures. Immediately after surgery she developed expresivne amusia which receded permanently after five days. After five years she began to develop Dupuytren's contracture on the left band and had it operated. The impaired mobility of the left band is difficult to evaluate at present as later the patient suffered a fracture of the left forearm. In 1978 she suddenly developed severe anaemia associated with clinic twitches of the entire left half of the body. Jackson's motor hemistatus persisted for one week and was brought under control by administration of antiepileptic drugs and repeated transfusions. Only then it was possible to confirm mild left-sided spastic hemiparesis. The patient suffers also from left-sided cervicobrachial syndom and in particular „frozen shoulder" on the left side. Objective motor disorders can be explained by unequivocal X-ray findings. From the epileptological aspect the patient can be considered permanently cured.

• MeSH
• epilepsie temporálního laloku chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• spánkový lalok chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH