Radiofrekvenční energii bylo možné do současné doby považovat za zlatý standard katetrizační léčby fibrilace síní. Nicméně obecně s aplikací termické energie byla spojena řada limitací, jako je poškození kolaterálních struktur, časová náročnost a hlavně poměrně častá recidiva síňové arytmie, a to jak fibrilace síní, tak síňových tachykardií. Proto bylo potřeba hledat novou metodu s lepším bezpečnostním a výkonnostním profilem. Slibné výsledky přináší nově používaná ablace pomocí pulzního pole na principu ireverzibilní elektroporace, která na rozdíl od doposud použitých metod s termickým účinkem a tvorbou koagulační nekrózy způsobí převážně dezintegraci buněčné membrány. V tomto článku rozvádíme princip elektroporace, patofyziologické podklady i technické specifikace vývoje ablačních systémů využívajících pulzního pole. Dále jsou prezentovány výsledky prvních klinických studií ablační léčby s použitím metody pulzního pole u všech forem fibrilace síní a v neposlední řadě i první zkušenosti z praxe.
Catheter ablation of atrial fibrillation using radiofrequency energy has been the gold standard until these days. Nevertheless, there are limitations associated with the application of thermal energy such as damage to collateral structures, time-consuming nature, and, in particular, frequent recurrences of both atrial fibrillation and atrial tachycardias. Therefore, it was essential to find a brand new method with a better safety and efficiency profile. Promising results have been obtained with methods using pulsed field based on the principles of irreversible electroporation which, in comparison with the methods used so far that have a thermal effect and induce coagulation necrosis, predominantly cause disintegration of the cell membrane. This article deals with the principle of electroporation, pathophysiological background, and technical specification of the development of ablation systems using pulsed field energy. Also presented are the results of initial clinical trials with ablation treatment of all types of atrial fibrillation using the pulsed field method as well as the initial experience from the practice.
INTRODUCTION: When cardiac magnetic resonance (MR) is performed after previous leadless transcatheter pacemaker implantation, an image distortion has to be expected in the heart region and evaluation of myocardial tissue can be affected. In this clinical prospective study, we aim to assess the extent and impact of this artifact on individual ventricular segments and compare it to conventional pacing devices. METHODS: Total of 20 patients with leadless pacemaker placed in the right ventricle underwent cardiac MR imaging in a 1.5 Tesla scanner. A multiplanar segmentation was used to demarcate the left and right ventricular myocardium as well as the pacemaker-caused image artifact in systolic and diastolic time frames. Artifact size and its relative influence on myocardial segments were quantitatively assessed and expressed in AHA-17 model. RESULTS: Implanted leadless pacemaker caused an image artifact with a volume of 48 ± 5 ml. Most distorted were the apical septal (53 ± 23%), apical inferior (30 ± 18%), and midventricular inferoseptal (30 ± 20%) segments. The artifact intersection with basal and lateral segments was none or negligible (up to 2%). The portion of left ventricular (LV) myocardium affected by the artifact was significantly higher in systole (8 ± 4%) compared to diastole (10 ± 3%; p < .001). CONCLUSION: Implantation of leadless pacemaker represents no obstacle for cardiac MR imaging but causes an image artifact located mostly in septal, inferoseptal, and anteroseptal segments of apical and midventricular LV myocardium. With the exception of the apex, diastolic timing reduces the image distortion of all segments and improves global ventricular assessment.
- MeSH
- artefakty * MeSH
- kardiostimulátor * MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční spektroskopie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- srdce MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
