Východiska: Abychom stanovili, zda dynamika cirkulující nádorové DNA (circulating tumor DNA – ct-DNA) pro mutaci receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor – EGFR) v plazmě může identifikovat podsoubor pacientů s EGFR-mutovaným (EGFR- m) nemalobuněčným karcinomem plic (non-small cell lung cancer – NSCLC) s horšími výsledky přežití, analyzovali a srovnali jsme přežití pacientů s časnou clearance ct-DNA EGFR v plazmě při baseline a přežití pacientů bez časné clearance ct-DNA. Materiál a metody: U 66 pacientů s nově diagnostikovaným EGFR- m NSCLC byly kvůli extrakci ct-DNA odebrány vzorky plazmy při baseline a v době prvního hodnocení odpovědi na léčbu za 12–24 týdnů. Stanovení ct-DNA (EGFR exony 18, 19, 20 a 21) bylo provedeno pomocí kapkové digitální polymerázové řetězové reakce na systému QX200 ddPCR (BioRad, USA). Pacienti s detekovatelnou EGFR ct-DNA při baseline (vzorek 1) a buď s nedetekovatelnou nebo stále detekovatelnou ct-DNA ve vzorku 2 byli klasifikováni jako „clearers“ nebo „non-clearers“. Výsledky: Padesát tři pacientů dostávalo EGFR inhibitory tyrozinkinázy (tyrosine kinase inhibitors – TKIs) první nebo druhé generace a 13 pacientů dostávalo buď TKI třetí generace (osimertinib) nebo chemoterapii plus gefitinib. Ve skupině s pozitivní ct-DNA při baseline bylo více pacientů s mimohrudním onemocněním (60,4 vs. 48,5 %). V celé kohortě nebyl rozdíl v mediánu přežití bez progrese (progression-free survival – PFS) mezi pacienty s negativní ct-DNA při baseline (13,57 měsíce) a pacienty s pozitivní ct-DNA (12,32 měsíce) (HR 0,74). V PFS bylo zaznamenáno výrazné zlepšení u pacientů s časnou clearance ct-DNA oproti pacientům bez této clearance (12,32 vs. 9,92 měsíce; HR 0,57). U pacientů léčených EGFR TKI první nebo druhé generace bylo zlepšení v mediánu PFS u pacientů s časnou clearance patrnější oproti pacientům bez této clearance (11,76 vs. 6,8 měsíce; HR 0,34). Závěr: Detekce přítomnosti ct-DNA pro mutaci EGFR v plazmě neměla z hlediska PFS po léčbě v první linii prediktivní význam, ale byla spojena s výskytem mimohrudního onemocnění. Pacienti s mutací EGFR a přetrvávající výskytem ct-DNA při prvním kontrolním vyšetření mají horší PFS a celkové přežití oproti pacientům, u kterých byla zaznamenána clearance ct-DNA z plazmy, což se týká zejména pacientů léčených EGFR TKI první nebo druhé generace.
Background: To determine if circulating tumor DNA (ct-DNA) dynamics of epidermal growth factor receptor (EGFR) mutation in plasma can identify a subset of patients with EGFR-mutant (EGFR- m) non-small cell lung cancer (NSCLC) with inferior survival outcomes, we analyzed and compared survival outcomes among patients with and without baseline presence and early clearance of EGFR ct-DNA in plasma. Material and methods: For 66 patients newly diagnosed with EGFR- m NSCLC, plasma samples were collected at baseline and 1st response assessment at 12–24 weeks for extraction of ct-DNA. Estimation of ct-DNA (EGFR exons 18, 19, 20 and 21) was done using droplet digital polymerase chain reaction (dd-PCR) on the QX200 ddPCR system (BioRad, USA). Patients with detectable EGFR ct-DNA at baseline (sample 1), with either undetectable or persistent detectable ct-DNA in sample 2 were classified as clearers and non-clearers, respectively. Results: Fifty-three patients received 1st/2nd generation EGFR tyrosine kinase inhibitors (TKIs) and 13 received either 3rd generation TKI (osimertinib) or chemotherapy plus gefitinib. The baseline ct-DNA-positive group had more patients with extra thoracic disease (60.4 vs. 48.5%). For the entire cohort, there was no difference in median progression-free survival (PFS) among baseline ct-DNA-negative (13.57 months) vs. ct-DNA-positive patients (12.32 months) (HR 0.74). There was a significant improvement of PFS among early ct-DNA clearers vs. non-clearers (12.32 vs. 9.92 months; HR 0.57). For those treated with 1st/2nd generation EGFR TKIs, this improvement in median PFS among early ct-DNA clearers vs. non-clearers was more apparent (11.76 vs. 6.8 months; HR 0.34). Conclusions: Baseline detection of the presence of ct-DNA of EGFR mutation in plasma was not predictive of first-line PFS, but is associated with extra thoracic disease. Patients with EGFR mutation and persistence of ct-DNA at first follow-up have worse PFS and overall survival (OS) in comparison to those clearing the same in plasma, especially among those treated with 1st/2nd generation EGFR TKIs.
