Cíl. Posoudit klinický význam zobrazení prostaty na 3T MRI při detekci prostatického karcinomu a konfrontovat nálezy MRI s bioptickými. Metoda. 86 mužů s elevací PSA a nízkým free-to-total poměrem podstoupilo 3TMRI zahrnující T2 vážené zobrazení, difuzně vážené zobrazení, 3D-zobrazení chemického posunu pro spektroskopickou analýzu a dále dynamické TI vážené zobrazení po podání gadoliniové kontrastní látky. Hodnotící protokol zahrnoval posouzení morfologie prostaty, restrikce difúze, podílu cholinu ve spektru a farmakodynamických parametrů gadoliniové kl. ve žláze. U všech mužů ze souboru byla provedena následně biopsie s histologickým hodnocením nálezu. Výsledky. V souboru bylo dosaženo 97,62% senzitivity, 68,18% specificity, 74, 55% pozitivní prediktivní hodnoty a 96,77% negativní prediktivní hodnoty. Čtrnáct falešně pozitivních nálezů zahrnovalo dva případy prostatitidy, tři případy high-grade prostatické intraduktální neoplazie a devět případů adenomyomatózní hyperplazie. Závěr. Komplexní protokol zobrazení pomocí magnetické rezonance je robustním nástrojem k detekci karcinomu prostaty u mužů s patologickými hodnotami PSA.

Aim. To assess the clinical value of magnetic resonance with 3T (3TMRI) in detection of the prostate carcinoma and to confront the results with those of trans-rectal biopsy. Method. 86 men with elevated PSA with low free-to-total ratio underwent the 3TMRI including T2 weighted images, diffusion weighted imaging, 3D-chemical-shift imaging and contrast-enhanced dynamic Tl weighted imaging. The evaluation protocol consists of the assessments of morphology, diffusion restriction, choline concentration and the pharmacokinetic of gadolinium-based contrast agent. The bioptic assessment was performed in every case. Results. The overall sensitivity reached 97.62%, specificity 68.18%, positive predictive value 74.55% and negative predictive value 96.77%. Fourteen false positive cases included two cases of prostatitis, three cases of high-grade prostatic intraductal neoplasia and nine cases of the adenomyomatous hy-perplasia. Conclusion. The integral imaging protocol using 3T MRI is a robust tool to detect prostatic carcinoma in men with pathological PSA values.

• Keywords
• MR spektroskopie, difuzní zobrazení, karcinom prostaty,
• MeSH
• Diagnostic Techniques, Urological instrumentation   trends   utilization   MeSH
• Diffusion Magnetic Resonance Imaging methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Gadolinium diagnostic use   MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Spectroscopy methods   instrumentation   MeSH
• Magnetic Resonance Imaging methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Prostatic Neoplasms diagnosis   MeSH
• Prospective Studies MeSH
• Prostate-Specific Antigen isolation & purification   blood   MeSH
• Sensitivity and Specificity MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Outcome and Process Assessment, Health Care MeSH
• Imaging, Three-Dimensional MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Prezentujeme kazuistiku 37leté ženy, u které bezprostředně po manipulaci došlo k rozvoji neurologické symptomatologie. Diagnostikovaný uzávěr a. basilaris byl úspěšně vyřešen akutní implantací stentu. Vertebrobazilární disekce po manipulaci krční páteře je vzácná komplikace této léčebné metody. Přesná incidence vzniku disekce ve vertebrobazilárním povodí a následně iktu není známa. Evidentní zhoršení bolestí v šíji a vznik neurologické symptomatologie v návaznosti na manipulaci vyžaduje okamžité neurologické vyšetření. Nejdostupnější zobrazovací metodou v diagnostice uzávěru bazilární tepny je CT angiografie. V posouzení viability tkáně má dominantní postavení vyšetření magnetickou rezonancí – DWI (diffusion-weighted imaging) a PWI (perfusion-weighted imaging) vyšetření. Diagnostikovaný uzávěr bazilární tepny je indikací k akutnímu endovaskulárnímu řešení.

The authors present the case of a 37-year-old female who presented with severe acute dizziness with subsequent neurological deficit. A diagnosis of basilar artery occlusion was made and successfully treated with acute stenting.Vertebrobasilar dissection after manipulation of the cervical spine is a rare complication of this therapeutic modality. The exact incidence of vertebrobasilar dissection and subsequent stroke is not known. The significant worsening of neck pain and the onset of neurological symptoms after the manipulation indicates urgent neurological examination. CT angiography (CTA) is the most available imaging method in the diagnostics of basilar artery occlusion. Diffusion-weighted MRI (DWI) in combination with perfusion- weighted MRI (PWI) has proved wisely useful in the selection of patients suitable for acute therapy, should a mismatch between these procedures suggest viable penumbral tissue. A diagnosis of occlusion of the basilar artery is a strong indication for urgent endovascular intervention.

• Keywords
• disekce vertebrální tepny, Wallenbergův syndrom, trombóza bazilární tepny,
• MeSH
• Basilar Artery physiopathology   pathology   MeSH
• Diffusion Magnetic Resonance Imaging methods   utilization   MeSH
• Angiography, Digital Subtraction methods   utilization   MeSH
• Vertebral Artery Dissection physiopathology   pathology   MeSH
• Adult MeSH
• Endovascular Procedures methods   utilization   MeSH
• Cervical Vertebrae blood supply   injuries   MeSH
• Lateral Medullary Syndrome diagnosis   complications   therapy   MeSH
• Humans MeSH
• Manipulation, Spinal adverse effects   MeSH
• Tomography, X-Ray Computed methods   utilization   MeSH
• Stents MeSH
• Thrombosis surgery   complications   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

• MeSH
• Diagnostic Imaging methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Diffusion Magnetic Resonance Imaging methods   utilization   MeSH
• Elasticity Imaging Techniques methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Extracellular Space physiology   metabolism   MeSH
• Cell Physiological Phenomena MeSH
• Tomography, Emission-Computed, Single-Photon methods   utilization   MeSH
• Medical Oncology methods   instrumentation   trends   MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Imaging methods   utilization   MeSH
• Metabolism MeSH
• Cell-Derived Microparticles physiology   metabolism   pathology   MeSH
• Neoplasms diagnosis   etiology   metabolism   MeSH
• Perfusion Imaging methods   utilization   MeSH
• Tomography, X-Ray Computed methods   utilization   MeSH
• Positron-Emission Tomography methods   utilization   MeSH
• Body Water metabolism   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Zobrazení tenzorů difuze (diffusion tensor imaging, DT I) je poměrně nová technika vyšetření magnetickou rezonancí, která je v současné době jako jediná schopna zobrazit bližší strukturální detaily bílé hmoty mozku. Sofistikované softwarové zpracování základních dat umožňuje vizualizovat jednotlivé dráhy nebo měřit číselné hodnoty parametrů DTI, které dle dosavadních publikací citlivě reagují na strukturální poškození bílé hmoty. Autoři této práce si kladou za cíl přinést přehled současných aplikací DT I pro zobrazení bílé hmoty mozku. Probírány jsou základní technické aspekty, možnosti praktického využití této metody v běžné klinické praxi a v neposlední řadě i ryze výzkumné aplikace směřující k detekci a kvantifikaci diskrétní ultrastrukturální patologie u různých onemocnění bílé hmoty mozkové.

Diffusion tensor imaging (DTI) is a relatively new magnetic resonance imaging technique that is capable of unique depiction of the structural detail in brain white matter. Its sophisticated software algorithms provide either three-dimensional reconstructions and visualizations of the particular tracts of the white matter or quantifications of various DTI parameters that appear, according to certain studies, to be highly sensitive to structural abnormalities in white matter. The aim of the present paper is to review the current applications of DTI for the depiction of brain white matter. Some basic technical remarks are made and clinical aspects are discussed, as well as purely research applications aimed at the detection and quantification of the subtle ultra-structural pathology of brain white matter.

• MeSH
• Amyotrophic Lateral Sclerosis diagnosis   MeSH
• Central Nervous System physiology   physiopathology   pathology   MeSH
• Diagnostic Techniques, Neurological instrumentation   trends   utilization   MeSH
• Diffusion Magnetic Resonance Imaging methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Humans MeSH
• Brain Neoplasms diagnosis   etiology   MeSH
• Brain Diseases diagnosis   etiology   MeSH
• Nerve Tissue MeSH
• Neural Pathways MeSH
• Image Processing, Computer-Assisted methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Preoperative Care methods   utilization   MeSH
• Multiple Sclerosis diagnosis   MeSH
• Schizophrenia diagnosis   MeSH
• Stereotaxic Techniques instrumentation   utilization   MeSH
• Imaging, Three-Dimensional methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Cíl. Posoudit možnosti diagnostiky karcinomu prostaty s využitím nových metod magnetické rezonance. Materiál a metoda. Retrospektivně byla hodnocena MR vyšetření malé pánve se zaměřením na prostatu provedené v období leden 2006 až únor 2008. U všech pacientů bylo do základního protokolu zařazeno difuzně vážené zobrazení, u části pacientů bylo provedeno navíc spektroskopické měření. Všechna vyšetření byla provedena na stroji 1,5 T s použitím body-matrix a spine-matrix cívky. Endorektální cívka nebyla používána. Výsledky. Ze 48 pacientů s karcinomem prostaty se u 25 pacientů (52,1 %) jednalo o T2 stadium, T3a stadium bylo u 8 pacientů (16,7 %), T3b u 11 pacientů (22,9 %) a u 4 pacientů šlo o pokročilý nález T4 stadium (8,3 %). Magnetická rezonance byla prováděna především s cílem upřesnění stagingu a pro plánování radioterapie, u několika pacientů bylo vyšetření provedeno s cílem primární detekce tumoru po předchozích několika negativních biopsiích. Závěr. Doplněním prostého MR zobrazování o DWI a MR spektroskopii dochází k rozšíření metody o informace týkající se buněčného metabolismu orgánu či tkáně.

Aim. To evaluate options of the prostate carcinoma diagnostics by means of using new Magnetic Resonance methods. Materials and method. The Magnetic Resonance Imaging (MR) of pelvis with a special focus on prostate performed between January 2006 and February 2008 was evaluated retrospectively. A diff usion- weighted imaging (DWI) was incorporated into the basic MR protocol with all patients. The MR spectroscopy was used with a few patients. All examinations were carried out by means of 1, 5 T MR system a with body-matrix and spine-matrix coil. An endorectal coil was not used. Results. Out of 48 patients diagnosed with prostate carcinoma, 25 patients (52.1%) were diagnosed with T2 stage, 8 patients (16.7%) with T3a stage and 11 patients (22.9%) with T3b stage. Four patients had advanced form of T4. The MR was carried out for the purpose of staging preciseness and radiotherapy planning. The MR examination was performed on several patients for primary tumour detection after a few previous negative biopsies.

• MeSH
• Diffusion Magnetic Resonance Imaging methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Spectroscopy methods   instrumentation   MeSH
• Magnetic Resonance Imaging methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Biomarkers, Tumor blood   MeSH
• Prostatic Neoplasms complications   blood   MeSH
• Prospective Studies MeSH
• Prostate-Specific Antigen blood   MeSH
• Neoplasm Staging methods   utilization   MeSH
• Ultrasound, High-Intensity Focused, Transrectal methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH

Cíl. Porovnat parametry difúze ve dření ledviny a v její koře a dále zhodnotit možnosti zobrazení tenzorů difúze (DTI) v posuzování transplantované ledviny Metoda. Devatenáct pacientů (13 mužů a 6 žen, průměrný věk 42,2 let) podstoupilo DTI 12 hodin před provedením biopsie transplantované ledviny, studie byla schválena lokální etickou komisí. Vyšetření zahrnovalo zobrazení T2 váženou sekvencí (HASTE) k naplánování difuzního zobrazení ve 12 nonkolineárních směrech s parametry b = 500s/mm2 a b = 0 s/mm2. K vyhodnocení vyšetření byl použit DTI software (General Hospital Corporation, Boston, MA, USA), který umožnil hodnocení aparentního difuzního koeficientu (ADC) a frakční anisotropie (FA) odděleně v koře a v dřeni ledviny. Hodnoty ADC a FA v dané ledvině byly porovnány a vzájemně v souboru hodnoceny pomocí párového t-testu. Dvě podskupiny ledviny normálních dle histologie (9 ledvin) a patologických (10 ledvin) byly testovány Wilcoxonovým-Whiteovým testem tak, aby byly nalezeny rozdíly mezi ADC, FA a dále poměry obou parametrů mezi korou a dření. Výsledky. Signifikantní rozdíl (p < 0,001) byl nalezen v souboru všech ledvin mezi hodnotami FA ve dřeni a v koře; statisticky významný rozdíl v ADC nebyl nalezen. FA pomohl identifikovat tubuloitersticiální rejekci (p = 0,05). Signifikantní rozdíly mezi FA poměrem medulla/cortex (p < 0,001) a FA medulla (p = 0,05) byly nalezeny mezi normálními a patologickými nálezy na ledvinách. Ostatní rozdíly byly statisticky nevýznamné. Závěr. Dřeň a kůra ledviny se významně liší v hodnotách frakční anizotropie. Poměr FA mezi dření a korou je slibným parametrem k odlišení normálního od patologicky změněné transplantátu ledviny.

Method. 19 patients (13 males, 6 females, mean age 42.2 y) underwent DTI of TXK 12 hours before the biopsy after written consent; the study was approved by the local ethics committee. The imaging protocol contained a half-Fourier single shot T2 weighted sequence (HASTE) to plan 12-directional diffusion weighted sequence with b = 500 sec/mm2 and b = 0 sec/mm 2. A DTI software package (produced by General Hospital Corporation, Boston, MA, USA) was used for calculation of apparent diffusion coefficient (ADC) and fraction anisotropy (FA) separately in the medulla and cortex. ADC and FA of the medulla and cortex within the same kidney were compared using a paired t-test. Two subgroups according to the biopsy finding, normal (n = 9) and pathologic (n = 10), were tested using the Wilcoxon-White test to find differences in ADC, FA, ADC medulla/ cortex ratio and FA medulla/cortex ratio. Results. A significant difference (p < 0.001) was found in FA between the medulla and cortex, but no difference between ADC values. FA values of the medulla aided to identify TXK affected by tubulointerstitial rejection (p = 0.05). Significant differences of the FA medulla/cortex ratio of (p < 0.001) and FA of the medulla (p = 0.05) were found between tested subgroups. Other differences were statistically insignificant. Conclusion. The medulla differs from the cortex in FA values. The FA medulla/cortex ratio is a promising parameter in the assessment of the normal or pathological allograft.

• MeSH
• Anisotropy MeSH
• Biopsy methods   utilization   MeSH
• Diffusion Magnetic Resonance Imaging methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Kidney Medulla physiology   pathology   MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Kidney Cortex physiology   pathology   MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Imaging methods   utilization   MeSH
• Graft Rejection diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Kidney Transplantation physiology   methods   trends   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Evaluation Study MeSH

• MeSH
• Autoimmune Diseases diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Pain etiology   MeSH
• Dermatomyositis diagnosis   etiology   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Diffusion Magnetic Resonance Imaging methods   utilization   MeSH
• Child MeSH
• Edema diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Electromyography utilization   MeSH
• Clinical Laboratory Techniques utilization   MeSH
• Ultrasonography utilization   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Práce je věnována úloze magnetické rezonance (MR) v diagnostice a nalézání patolo­gickoanatomických korelátů u roztroušené sklerózy mozkomíšní (RS). Magnetická rezo­nance je nejdůležitější z podpůrných vyšetřovacích metod pro diagnostiku RS. V práci je shrnut přehled měnících se MR kritérií a srovnání jejich výtěžnosti. Jsou zde uvedeny techniky, které se používají k monitorování průběhu choroby a především k predikci pro­grese onemocnění. tyto metodiky se dělí na konvenční MR, kam patří sledování objemu ložisek, měření úbytku mozkové tkáně a zjišťování přítomnosti poruchy hematoencefa­lické bariéry, a na nekonvenční MR. Mezi nekonvenční MR se řadí vyšetření s magneti­začním transferem, difuzně vážený obraz, spektroskopie, perfuze, funkční magnetická rezonance a relaxometrie, z nichž některé jsou doposud užívány pouze experimentálně a jejich přínos pro klinickou praxi není zcela jednoznačný, především vzhledem k časové náročnosti vyšetřovacího protokolu.

The article focuses on the role of magnetic resonance imaging (MRI) in the diagnosis of multiple sclerosis (MS). MRI plays a major role in the diagnosis of MS; it is the most important paraclinical test and is irreplaceable in detecting the activity of the disease. Standard techniques used for MS monitoring are presented in the article, such as lesion load and brain atrophy, together with the new criteria. Briefly discussed are unconven­tional MRI techniques, such as magnetization transfer, diffusion-weighted imaging, per­fusion-weighted imaging, functional MR imaging, relaxometry and magnetic resonance spectroscopy.

• MeSH
• Atrophy diagnosis   etiology   physiopathology   MeSH
• Diagnostic Techniques, Neurological instrumentation   utilization   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Diffusion Magnetic Resonance Imaging methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Spectroscopy methods   instrumentation   MeSH
• Magnetic Resonance Imaging methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Evidence-Based Medicine trends   MeSH
• Cerebrovascular Circulation MeSH
• Multiple Sclerosis diagnosis   physiopathology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Autoři popisují případ 1 měsíc starého dítěte s herpetickou encefalitidou způsobenou poměrně málo častým původcem herpetické encefalitidy - HSV typu II. Po 5 dnech od počátku klinické symptomatologie byl normální nález při užití "rutinního" vyšetřovacího protokolu magnetickou rezonancí, ale s výrazným nálezem v DWI a ADC zobrazení (restrikce difuze). Autoři doporučují při podezření na herpetickou encefalitidu zařadit DWI a ADC zobrazení jako součást základního vyšetřovacího protokolu.

Authors report a case of one-month-old patient with herpes simplex infection, type 2. No abnormal findings were seen on conventional MRI protocol. Difusion-weighted MRI performed 5 days afer the onset of symptoms revealed restricted difusion. Authors recommend immediate, difusion-weighted MRI and ADC (apparent diffusion coeficient) maps as a standard MRI protocol, when suspicion of herpetic encephalitis exists.

• MeSH
• Acyclovir therapeutic use   MeSH
• Diffusion Magnetic Resonance Imaging methods   utilization   MeSH
• Electroencephalography utilization   MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Encephalitis, Herpes Simplex diagnosis   MeSH
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Polymerase Chain Reaction methods   utilization   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Cervikální dystonie je patrně nejčastějším typem fokální idiopatické torzní dystonie vůbec. Mimovolní dystonickou svalovou aktivitou jsou postihovány krční svaly v různé distribuci, a stav tak vede k dystonickým dyskinezím krku, které mají jako důsledek nápadné dystonické postavení hlavy. Onemocnění je v široké medicínské veřejnosti známo spíše pod názvem spastická torticollis, tak jak bylo popisováno v klasické neurologické literatuře. Nejčasteji postihovanými svaly jsou m. sternocleidomastoideus, m. splenius capitis, m. trapezius, m. semispinalis capitis a m. semispinalis cervicis, m. levator scapulae a mm. scaleni. Méně často jsou postihovány další krční svaly, jako jsou drobné svaly kraniocervikálního přechodu – mm. rectus occipitalis major et minor, m. obliquus occipitalis major et minor, m. multifidi a m. rotatores cervicis. Existuje nepřímá evidence, že se na dystonických dyskinezích krku mohou podílet i hluboké krční svaly, jako např. m. longus colli, tyto svaly však prakticky nejsou dostupné palpačnímu nebo EMG vyšetření. Na dystonické dyskinezi se mohou podílet i svaly infrahyoidní a suprahyoidní, z nich nejčastěji m. geniohyoideus a m. mylohyoideus. Svaly zapojené v dyskineze, vytvářejí dohromady tzv. svalový vzorec cervikální dystonie. Cervikální dystonie se manifestuje v zásadě ve čtyřech formách, které mají typický klinický obraz a odpovídají určitému svalovému vzorci. Dyskineze je však velmi variabilní a mohou existovat (a frekventně se také objevují ) přechodné formy, vzniklé kombinací či vzájemným překrýváním čtyř základních. Tyto zmíněné základní formy jsou torticollis, retrocollis, laterocollis and antecollis. Klinická diagnostika plně vyvinutého syndromu cervikální dystonie není (pro svou typičnost) obtížná, naopak obtížnější je diferenciální diagnóza, při které je za pomoci řady paraklinických vyšetření nezbytné vyloučit sekundární dystonii, jejíchž příčin může být celá řada. Podrobné klinické mapování syndromu se provádí za použití EMG metod, ke kterým patří především jehlová EMG, polymyografie, analýza interferenčního vzorce a turns/amplitude analýza. Lékem volby cervikální dystonie je botulotoxin A, který je aplikován lokálně do svalů, zavzatých do dyskineze, a to na základě klinického a palpačního vyšetření nebo pod EMG kontrolou. Efekt léčby trvá většinou 3 měsíce, potom je nezbytné aplikaci opakovat. Léčba může být komplikována změnou svalového vzorce dystonie nebo tvorbou neutralizačních protilátek proti botulotoxinu A, potom je nutno opakovat celý elektrodiagnostický vyšetřovací protokol a k léčbě použít jiný sérotyp botulotoxinu.

The cervical dystonia is probably the most frequently seen type of idiopathic torsion dystonia. In the case of cervical dystonia, the abnormal involuntary contraction affects neck muscles in different distribution. It leads to the dystonic dyskinesia of the neck, which results in the dystonic posture of the head. The disorder is widely known as „spastic torticollis“, and has been described under this name in the classical neurological literature. The most frequently affected muscles are sternocleidomastoid muscle, splenius capitis muscle, trapezius muscle, semispinalis capitis and cervicis muscles, levator scapule muscle and group of scalene muscles. Less frequently are affected other neck muscles, particularly muscles of the cranio-cervical area: rectus capitis maior and minor muscles, obliquus capitis maior and minor muscles, multifidi muscles and rotatores capitis muscles. There exist an indirect evidence, that deep neck muscles, as for instance longus colli muscle, can participace on the dyskinesia. However, these muscles are actually not accessible for the palpation or electromyographic (EMG) examination. Suprahyoid and infrahyoid muscles can also participate on the dystonic dyskinesia, particularly geniohyoideus muscle and mylohyoideus muscle. Muscles, which are involved in the dyskinesia, form the so-called "muscle pattern" of cervical dystonia. Cervical dystonia manifests usually in four types, which have a typical clinical pattern, and which correspond to the particular muscle pattern: torticollis, retrocollis, laterocollis and anterocollis. Nevertheless, cervical dystonia is a variable syndrome, thus the combination or overlapping of these four types might be frequent. The clinical diagnosis of fully developed syndrome is (due to its typical clinical picture) relatively easy. On the other hand, the differential diagnosis is relatively difficult. It is necessary to exclude (using all accessible paraclinical examinations) all possible causes of secondary dystonia. To further map the clinical syndrome and its characteristics, it is necessary to use EMG methods. The needle EMG, polymyography, interference pattern analysis and turns/amplitude analysis are those which are the most helpful methods to describe the detailed characteristics of cervical dystonia. Treatment of choice of cervical dystonia is botulinum toxin A (BTX). The toxin is injected into the muscles involved in the dystonic dyskinesia, either on the basis of clinical examination and palpation or with EMG guidance. The treatment effect lasts usually up to three months, then the injection must be repeated. The treatment with BTX can be complicated by the change of muscular pattern of dystonia or development of neutralising antibodies against BTX. In such a case, the diagnostic process should be repeated and another serotype of BTX should be used for the further treatment.

• MeSH
• Biochemistry methods   MeSH
• Botulinum Toxins, Type A administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Diffusion Magnetic Resonance Imaging methods   utilization   MeSH
• Dystonia diagnosis   genetics   complications   MeSH
• Drug Therapy methods   MeSH
• Humans MeSH
• Neurophysiology methods   MeSH
• Book Industry utilization   MeSH
• Signs and Symptoms MeSH
• Torticollis diagnosis   classification   therapy   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH